Analýza České spořitelny se zabývá šetřením Evropské komise v oblasti retailového bankovnictví, které odhalilo řadu překážek bránících klientům využívat výhod jednotného trhu a podrobuje kritice opatření, jež Evropská komise navrhuje na odstranění tohoto stavu.
Evropská unie se v březnu zavázala ke zvyšování podílu energií z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak je na tom Česká republika? Kdy se začne i v ČR vyplácet například pěstování biomasy?
Analýza se zabývá obchodními vztahy Evropské unie a Spojených států. Cesta Angely Merkel do Washingtonu na počátku ledna měla pomoci prolomit bariéty vzájemného obchodu. Zůstalo však jen u obecných slibů.
Autor se zaměřuje na otázku fungování systému obchodování s emisními povolenkami v České Republice.
Odvětví služeb pro průmysl (tzv. „Business Related Services“, „BRS“) je globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší podíl evropského i mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. V České republice představuje terciární sektor nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. ČR však zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb pro průmysl i postavením BRS ve struktuře ekonomických sektorů.
Malé a střední podniky (SMEs) v EU jsou páteří evropské ekonomiky. V EU je nyní registrováno přibližně 23 miliónů SMEs, reprezentujících 99% všech společností v EU a zaměstnávajících na 75 miliónů lidí. Tyto statistiky jsou dosti pádným důvodem, proč se Evropská komise snaží zaměřovat se na potřeby SMEs. Tento důvod je o to důležitější, oč více se EU snaží naplnit svoji klíčovou ekonomickou výzvu – stimulovat hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa.
Evropská unie trvale podporuje výzkum a vývoj. Důležitým nástrojem je jí přitom tzv. Rámcový program pro výzkum a technologický vývoj, který navrhuje Evropská komise a schvaluje Rada a Evropský parlament. Právě probíhající 6. rámcový program je zaměřen na posílení vědecké kvality, konkurenceschopnosti a inovací v Evropě a má přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.
Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.
Služby jsou motorem ekonomického růstu a tvoří 70% HDP a zaměstnanosti ve většině členských států. Fragmentace vnitřního trhu v této oblasti má negativní vliv na celé evropské hospodářství, zvláště pak na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a zároveň omezuje přístup spotřebitelů k rozmanitější nabídce služeb za konkurenceschopné ceny. Cílem připravované směrnice o službách je tudíž dosažení skutečně fungujícího trhu služeb,
který by byl ku prospěchu ekonomiky celé Unie.
Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.
Začátkem listopadu 2004 byla uveřejněna dlouho očekávaná zpráva skupiny předních odborníků. Tu Evropská komise požádala, aby pro zasedání Evropské rady na jaře 2005 připravila rozbor dosaženého stavu Lisabonské strategie s návrhy na další postup. Tento úkol skupina vedená bývalým nizozemským předsedou vlády Wim Kokem splnila.
Analýza se zaměřuje na slabá místa Lisabonské strategie, která spočívají v přílišném spoléhání se na společné řešení problémů. Autor upozorňuje na nutnost provést zásadní reformy doma na národních úrovních. To se týká i České republiky.
Analýza v obecné rovině stručně shrnuje hlavní výhody, které přinese podnikatelům vstup do EU . Autor v mnoha částech textu doplňuje analýzu subjektivním komentářem.
Analýza pojednává o právních změnách na evropských kapitálových trzích v souvislosti s novou legislativou, která vzniká v rámci tzv. FSAP (Financial Service Action Plan). FSAP je iniciativa EU, která usiluje o vyšší integraci na evropském kapitálovém trhu, zvýšení jeho likvidity a v důsledku o snížení ceny kapitálu.
Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.
