2020: EU začíná testovat nová pravidla pro „dvojí kvalitu“
V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?
V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?
Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.
Rok 2019 byl pro příznivce i odpůrce nové autorskoprávní směrnice zásadní. Evropský parlament a členské státy se totiž shodly na její finální podobě. Neméně důležitý však bude rok 2020 a práce na transpozici směrnice do národního práva.
O současné situaci v oblasti hospodaření s energiemi v organizacích veřejné správy i o tom, co by se v systému financování energetických úspor mělo změnit, hovoří Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021. Podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024.
V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Olomouckému…
Bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů Evropské unie a Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Londýna.
Když se peníze z Evropské unie využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty, říká v rozhovoru Zdeňka Blišťanová, starostka města Jeseník.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Olomoucký kraj i zbytek Česka se dlouhodobě potýkají s problémem nezaměstnanosti zdravotně postižených i dalších lidí znevýhodněných na trhu práce. Jedním z řešení je tzv. sociální podnikání, které ze svých fondů podporuje i Evropská unie.
Olomoucký kraj chce využít finance z evropských fondů mimo jiné na to, aby do regionu přilákal turisty. Investovat chce ale i do budování silnic nebo vysokorychlostního internetu.
Předsednickou zemí Evropské unie se dnes na půl roku stává Chorvatsko. Nejnovější členská země evropského bloku se vůdčí role ujímá měsíc před chystaným britským odchodem a zároveň v době, kdy se čeká obtížné vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu.
Jaké výhody přineslo členství v EU České republice? A jak konkrétně z něj těžil Jihomoravský kraj? I o tom se nedávno diskutovalo v Brně během veřejné debaty organizované Eurocentrem při příležitosti výročí patnácti let členství ČR v EU.
Do konce příštího roku musí Česko dosáhnout více než 51 petajoulů nových úspor energie. Pro srovnání − jde o podobné množství energie, jaké elektrárna Dukovany vyrobila za loňský rok, a také zhruba o pětinu tuzemské roční spotřeby.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.