Evropská unie se prostřednictvím regionální politiky podílí na zvyšování životní úrovně napříč evropskými regiony. Jak se tato politika vyvíjela a jak by mohla vypadat v novém programovém období?
Audit ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, který v pátek do Česka poslala Evropská komise, je podle této instituce konečný. Mluvčí komise tak dnes vyvrátil tvrzení ministerstva pro místní rozvoj a Babiše, že zpráva je pouze průběžnou verzí.
Doba uhelná je u konce a místní průmysl se musí adaptovat na změnu. Příležitost představují inovace, které mohou do regionu přinést peníze a vytvořit nová pracovní místa.
Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Členské státy ještě ani nezačaly pořádně implementovat balíček klimaticko-energetické legislativy a na obzoru už je další „utahování šroubů“. Jak může teplárenství obstát v Evropě, která si zvolila dekarbonizaci za své poslání? To bude hlavní téma konference Dny teplárenství a energetiky.
SZIF začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Fond nevidí legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací.
Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.
Maximální kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek nebo zavedení uhlíkového příplatku na hranicích EU. Dvě řešení pro udržení konkurenceschopnosti českého i evropského průmyslu při boji proti klimatickým změnám.
Karlovarský kraj zaostává v čerpání evropských dotací za ostatními českými kraji. I když ho budoucí snížení objemu kohezních fondů ovlivní spíše méně, představitelé kraje i města Karlovy Vary chtějí být při plánování nových projektů samostatnější už teď.
Ministři členských zemí Evropské unie dnes schválili unijní rozpočet pro příští rok, na jehož podobě se minulý týden dohodli s Evropským parlamentem. Ten bude o rozpočtu hlasovat ve středu (27. listopadu).
Česko je mistrem ve vytváření digitálních strategií, koncepcí a dalších nosných dokumentů, v praxi se je ale nedaří naplňovat. „Je to obrovská změna, která bolí v soukromé sféře a ještě více bude bolet ve státní sféře,“ vysvětluje Michal Bláha.
Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Zlínskému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Příští rok skončí stávající nastavení dotačních podpor a s rokem 2021 čekají evropskou regionální politiku změny. Z dosavadního jednání vyplývá, že EU bude chtít velkou část rozpočtu směřovat do oblasti digitalizace, výzkumu, vývoje či vzdělávání. Souhlasí s tím Zlínský kraj?
V českých obcích by se již brzy mohlo začít diskutovat o přijetí eura. Vláda si ale ke společné evropské měně drží nadále odstup.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Ústeckému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Už dva roky na stole leží legislativa, která má zvýšit transparentnost placení daní u velkých nadnárodních firem. Evropský parlament ji od začátku podporuje. Členské státy se jí ale odmítají zabývat.
Google znemožní inzerentům po celém světě zaměřovat politickou reklamu na konkrétní uživatele na základě jejich předpokládaných politických preferencí. Nadále však bude možné politickou reklamu zaměřovat podle věku, pohlaví či bydliště uživatelů.
