Švýcaři pomůžou Unii v sankcích. Zatím však obezřetně
Švýcarsko chce být solidární se Západem, který sankcemi trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, a chce se tvrději zaměřit na aktiva jednotlivců a organizací ze sankčního seznamu Evropské unie.
Švýcarsko chce být solidární se Západem, který sankcemi trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, a chce se tvrději zaměřit na aktiva jednotlivců a organizací ze sankčního seznamu Evropské unie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta jsou ale nedostatečné.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky.
Konec plynovodu Nord Stream 2 představuje pro Rusko pouze malý trest v porovnání s tím, co možná přijde jako součást nových sankcí. Kompletní zastavení ruských dodávek plynu by velmi zasáhlo i Evropu samotnou, protože alternativ moc není.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám.
Západní představitelé dnes ostře reagovali na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat na jejich území ruské vojáky v rámci „mírové mise“.
Členské země EU neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
Evropská unie připravila sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena ji podle potřeby předložit. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, zatímco západní činitelé dál vyjadřovali obavy ze zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí. Podle ní musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat.
Dva roky pandemie znamenají dva roky neustálého testování základů, na kterých EU stojí. Přináší ale taky cennou lekci – pro všechny státy je nejvýhodnější se nakonec domluvit. Úkolem Komise je jim v tom pomáhat a nehrát si na „generála“.
Špionážní program z Izraele měl pomáhat v boji proti terorismu, některé státy ho ale využily ke sledování nepohodlných lidí. Skandál se nevyhnul ani členským státům EU. Kvůli podezření, že vlády Maďarska a Polska nezákonně odposlouchávaly vlastní kritiky, zahájí Evropský parlament zvláštní vyšetřování.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Evropská unie vytvoří fondy, které budou mít k dispozici miliardy eur a které budou investovat v odvětví vyspělých technologií, aby tak mohla lépe konkurovat technologickým obrům z Asie a z Ameriky.
Česko podle polského premiéra Mateusze Morawieckého stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale ČTK řekla, že její resort zatím nedostal od Polska finanční kompenzaci.
V Pekingu dnes začínají kritizované zimní olympijské hry. Přestože europoslanci vyzvali k jejich bojkotu, státy EU se neshodly. Sportovci mezitím řeší rébus, jak si olympiádu užít a podat co nejlepší výkony, když jim za zády číhá „velký čínský bratr“.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.