Evropská komise v červenci představila revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Emisní strop má klesat pomaleji, průmysl dostane delší ochranu bezplatnými povolenkami a plný náběh uhlíkového cla se odkládá. Co dalšího se chystá v oblasti klimatické legislativy?
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Uhlíkový trh se mění
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) je základním kamenem evropské klimatické politiky. Energetika a průmysl musí za každou vypuštěnou tunu CO₂ odevzdat jednu povolenku a těch každým rokem ubývá. Za dvacet let fungování srazil systém emise pokrytých odvětví na polovinu.
Dne 17. července Komise předložila jeho návrh jeho revize. Určuje pravidla pro pátou fázi systému (2031–2040) a ladí ho s cílem snížit čisté emise o 90 % do roku 2040.
Hlavní změnou je pomalejší tempo. Strop dnes klesá o pevné množství povolenek ročně a při dosavadním tempu (zhruba 4,3 %) by se k nule přiblížil kolem roku 2039. Komise navrhuje ubírat méně, 3,7 % v letech 2031 až 2035 a jen 1,7 % od roku 2036, takže nulu strop protne zhruba až v roce 2048. Průmysl tak bude mít víc povolenek po delší dobu. Kritici čtou stejný krok obráceně, jako oslabení hlavního klimatického nástroje EU.
Druhou částí je balík úlev pro průmysl. Bezplatné povolenky budou dle návrhu pokračovat i po roce 2030 a hned pro období 2026 až 2030 jich přibude zhruba 80 milionů, tedy kolem 6 miliard eur. U odvětví krytých uhlíkovým clem (CBAM), jako je ocel nebo cement, se jejich odbourávání i plný náběh cla odsouvá z roku 2034 na rok 2038. Komise navíc zakládá Banku pro průmyslovou dekarbonizaci se 100 miliardami eur a od roku 2031 podmiňuje bezplatné povolenky plánem investic do dekarbonizace.
Příliš potlesku ale Komise za svůj návrh nesklidila. Deset zemí včetně Česka chtělo ještě víc bezplatných povolenek bez podmínek a s nimi i přehodnocení chystaného systému ETS 2 pro paliva a vytápění. Švédsko a Finsko jsou naopak přesvědčené, že oslabení ETS by vyslalo špatný signál. Zelení mluví o „dotacích fosilnímu průmyslu“, nevládní organizace varují, že teď není čas couvat.
Komise se snaží vyjít vstříc všem a návrh teď míří do Evropského parlamentu a Rady EU, které k němu zaujmou vlastní postoj. Jednání se protáhnou až do roku 2027.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
EU vsadila na elektřinu místo plynu a ropy. Akční plán elektrifikace má snížit ceny energie i závislost na dovozu fosilních paliv. Komise chce prověřit zdvojnásobení podílu elektřiny na spotřebě na 46 % do roku 2040, ale navržení závazného cíle odkládá na konec roku.
Česko dostane vyšší podporu pro energeticky náročné firmy. Komise schválila úpravu českého programu kompenzací nepřímých nákladů na povolenky – okruh podporovaných odvětví se rozšíří a strop kompenzace vzroste ze 75 na 80 %.
EU chce na tři roky odpustit pokuty za emise metanu. Komise doporučila neukládat pokuty ropným a plynárenským firmám za roky 2027–2029 poté, co ji třináct zemí včetně Česka požádalo o odklad pravidel. Všechny povinnosti ale zůstávají v platnosti a od ledna 2027 musí dovážená ropa a plyn splňovat evropská pravidla monitorování.
Nejteplejší červen v historii měření v západní Evropě. Podle služby Copernicus byl červen v západní Evropě rekordní (20,74 °C, o 3,05 °C nad průměrem 1991–2020) a druhý nejteplejší globálně. Sucho a horko přiživily požáry na Pyrenejském poloostrově a v jižní Francii.
Požáry spálily v Evropě bezmála půl milionu hektarů. EU přiznává, že její mechanismus civilní ochrany na nekontrolované požáry ve Francii a Španělsku nestačí.
Dunaj na rekordním minimu ochromil lodní dopravu. Klesající hladiny řek ve střední Evropě ohrožují zároveň dopravu i výrobu energie.
Evropa je mimo kurz k cíli obnovitelných zdrojů do roku 2030. Podle statistického úřadu EU by se roční tempo růstu muselo více než ztrojnásobit.
Až třetina unijního dekarbonizačního fondu šla na zemní plyn. Modernizační fond měl východoevropským zemím pomoci s dekarbonizací, ty jej ale využily na investice do zemního plynu či kontroverzní biomasy.
Právo na opravu vstoupilo v platnost. Spotřebitelé mohou nově žádat o opravu telefonů či praček i po záruce. Výrobci musí opravy nabízet za přiměřenou cenu a zajistit dostupnost náhradních dílů.
Podcast: Proč Česko zaostává ve větrné energetice? Může za to politika strachu
Větrnou energetiku v Česku nebrzdí technologie, ale politika, strach a dezinformace. Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka politici často ustupují obavám voličů místo toho, aby s veřejností vedli otevřenou debatu. V rozhovoru vysvětluje, proč se z větrných elektráren stalo politické téma a co je potřeba změnit, aby se jejich výstavba konečně pohnula.
Fit for 90
Představená revize ETS není osamoceným krokem. Je prvním dílem rozsáhlé přestavby evropské klimatické legislativy, pro kterou se v Bruselu vžil název „Fit for 90“. Předchozí balík „Fit for 55“ z roku 2021 srovnával unijní pravidla s cílem snížit emise o 55 % do roku 2030. Teď má Evropa novou metu, o 90 % níž do roku 2040, a spolu s cílem se mění i jméno balíku.
Za vším stojí ten nový cíl. Rada a Evropský parlament se na závazných 90 % do roku 2040 (oproti roku 1990) předběžně dohodly loni v prosinci a novela klimatického zákona vstoupila v účinnost letos 7. dubna. Součástí dohody jsou i určité úlevy, od možnosti pokrýt až 5 % cíle mezinárodními uhlíkovými kredity od roku 2036 po důraz na konkurenceschopnost. A přesně tyhle mantinely teď Komise překlápí do konkrétních zákonů.
První dávku už máme za sebou. Revizi ETS, akční plán elektrifikace i úpravu referenčních hodnot pro bezplatné povolenky Komise představila právě 17. července. Na podzim, ve třetím čtvrtletí, má přijít další vlna návrhů, která se dotkne prakticky všech odvětví.
V sázce jsou hlavně tři normy. Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) nastaví nové cíle pro podíl čisté energie. Nařízení o sdílení úsilí (ESR), které rozděluje národní emisní cíle mimo ETS, tedy v dopravě, budovách, zemědělství či odpadech, se má přepsat podle mety pro rok 2040. A nařízení o využití půdy a lesnictví (LULUCF) řekne, kolik uhlíku mají státy vázat v půdě a lesích. Řešit se budou i pravidla pro certifikaci odstraňování uhlíku a takzvané uhlíkové zemědělství.
Tentokrát Komise slibuje jiný přístup, a to zjednodušení a víc flexibility místo záplavy nových povinností. Kritici se ale bojí, že se ambice cestou rozmělní. Zvlášť když část zemí už teď tlačí na měkčí pravidla a Evropa navíc nestíhá ani vlastní cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030.
A nejde o žádné technikálie. Na „Fit for 90“ závisí, jak si EU rozdělí zátěž mezi jednotlivá odvětví, jestli investice potečou do domácí dekarbonizace, nebo do dovozu paliv, a zda si Evropa udrží pověst klimatického lídra.
Co nás čeká tento měsíc?
V srpnu mají instituce EU prázdniny. Na další přehled očekávaných událostí se můžete těšit v dalším vydání.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.