Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že Evropská unie si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.Noví šéfové evropských institucí dávají jasně najevo, že téma rozšíření Evropské unie o další státy patří mezi jejich absolutní priority, a že je potřeba uchovat „momentum“, které přinesla ruská agrese. Ta neurychlila cestu do EU jen Ukrajině nebo Moldavsku, ale také zemím západního Balkánu.
„Rozšíření je nejlepší geostrategická investice do našeho míru, bezpečnosti a stability, kterou můžeme udělat,“ prohlásil po středečním (18. prosince)
bruselském summitu EU se západním Balkánem nový předseda Evropské rady
António Costa. Podobná věta se objevuje také v předběžných závěrech dnešního (19. prosince) běžného summitu, pod které se podepíšou prezidenti a premiéři.
Logika je jasná – když jste s námi, nejste proti nám. Noví členové Unie musí následovat stejné hodnoty a stejnou zahraniční a bezpečnostní politiku, například vůči Rusku. Zároveň platí, že EU má vlastní zájem na tom, aby se kandidátským zemím vedlo dobře i ekonomicky, a aby se se zbytkem Evropy co nejvíce propojily. Těžit z toho mají obě strany.
„V říjnu 2020 jsme předložili
ekonomický a investiční plán ve výši 30 miliard euro pro region západního Balkánu – tento plán buduje silnice, železnice, elektrickou a internetovou síť. Vytváří sítě mezi námi – a přináší výsledky. Už 60 % financí se mobilizovalo, nové projekty se dokončují každou chvíli,“ řekla staronová předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen.
Ještě o stupeň výš má jít tzv.
Plán růstu z listopadu 2023. Země regionu zatím dosahují na 35 % průměrného HDP v EU. Růstový plán má jejich ekonomiky zdvojnásobit, a to ještě během této dekády.
Princip spočívá v tom, že za dokončené reformy dostanou západobalkánské země některé výhody unijního vnitřního trhu, do kterého se postupně integrují. Zatím jde například o tzv. zelené pruhy (známé z dob covidu), které urychlují přesun lidí a zboží na desítce klíčových hraničních přechodů mezi EU a západním Balkánem.
„Pouštíme je také do Jednotné oblasti pro platby v eurech (
Single Euro Payments Area, SEPA), která zajišťuje rychlé a levné přesuny peněz mezi našimi regiony. Albánie a Černá Hora se připojí příští rok, Severní Makedonie a Srbsko je budou brzy následovat,“ popsala von der Leyen ve středu večer.
Pokroky a překážky
Vedle postupné integrace západního Balkánu do vnitřního trhu chce nové vedení Unie zapracovat také na samotném procesu rozšíření. Von der Leyen potvrdila, že ten bude dál založený na zásluhách, tedy splněných podmínkách a dokončených reformách, ale že je potřeba kandidátům podat pomocnou ruku. „Nestačí jen nechat otevřené dveře, musíme být aktivní,“ doplnila. Aktivní chce být v tomto ohledu i polské předsednictví Rady, které začne 1. ledna.
Nejdál je na své cestě do EU Černá Hora, které se už podařilo otevřít všech 33 vyjednávacích kapitol a tento týden tři z nich uzavřít. Další by se mohly uzavřít v příštím roce. Podle některých odhadů by mohla vstoupit do EU do roku 2030, sama země aspiruje na členství do roku 2028.
Dobrý pokrok se daří také Albánii, která tento týden otevřela dvě kapitoly týkající se zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany. Navázala tak na pět kapitol otevřených v říjnu.
A nejde jen o západní Balkán. „Určitě můžeme očekávat otevření některých vyjednávacích kapitol pro Ukrajinu a Moldavsko, to by se mohlo stát již na jaře,“ řekl v
podcastu Evropa zblízka analytik think-tanku EUROPEUM
Žiga Faktor.
Podcast | Analytik: Maďarské předsednictví bylo nakonec konstruktivní, od polského Evropa čeká hodně
Menší pokrok se očekává také u Srbska, podle von der Leyen se členské státy Unie dohodly na tom, že se otevře třetí klastr (skupina) vyjednávacích kapitol. U této země ale velmi závisí na vůli jejího vedení pokračovat v reformách, hlavně právního státu, a také na jejím vztahu s Ruskem. Problematický samozřejmě zůstává i její vztah s Kosovem.
Pokrok zatím nenastává v Bosně a Hercegovině, která nedokáže plnit stanovené podmínky a reformy.
Vnitřní problémy nebo neochota něco měnit ale nejsou jedinou překážkou na cestě do EU, ty někdy leží za hranicemi sousedních zemí. To je příklad Severní Makedonie, která zatím nenašla politickou vůli měnit svoji ústavu tak, jak si přeje Bulharsko. Tato země tak bude pravděpodobně dále blokovat jakýkoliv posun Makedonců blíže k Unii.
Podobný problém může mít zmíněná Albánie, a to navzdory slibnému pokroku. Konkrétně Řecko jí totiž vzkázalo, že její vstup do EU závisí na tom, „jak rychle bude schopná plnit dlouhodobé závazky týkající se majetku a dalších práv řecké etnické menšiny,“ píše ČTK.
Zatímco tedy
některé státy včetně Česka tlačí na to, aby se rozšíření urychlilo, jiné ho naopak brzdí. Ztížit obstrukce tohoto typu má v plánu nová komisařka pro rozšíření
Marta Kos. Ta už při grilování v Evropském parlamentu zmiňovala, že by se proces měl upravit tak, aby jednomyslné schvalování ze strany členských států nebylo potřeba ve všech fázích vyjednávání o kapitolách, jak tomu je doposud.
Z hlediska rozšíření bude v roce 2025 zásadní ještě jedna věc. „Evropská komise dostala za úkol zpracovat tzv. policy reviews k vybraným evropským politikám a k tomu, jak fungují či nefungují. (…) Půjde například o otázku rozpočtu, která by měla reflektovat i to, jestli se EU v průběhu příštího víceletého finančního rámce (
2028-2034) rozšíří,“ vysvětlil Žiga Faktor.
Evropská rada by pak v červnu příštího roku měla zhodnotit, co je potřeba udělat ohledně plánovaných vnitřních reforem. Bez těch se totiž EU neobejde, pokud chce přijmout nové členy.
Rozšíření EU je maraton, ne sprint, připomněla při grilování Slovinka Kos
