Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Rok 2024 je téměř u konce, v poslední epizodě podcastu Evropa zblízka se za ním ohlédla redakce s analytikem Institutu pro evropské záležitosti EUROPEUM Žigou Faktorem. Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna?
Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní.
Mimořádný summit Evropské rady (1. února) přinesl shodu nad podpůrným finančním balíčkem pro Ukrajinu, který je součástí víceletého evropského rozpočtu. Dohodu ještě v prosinci blokovalo Maďarsko. Co si Viktor Orbán za své „ano“ vyjednal? A co dalšího summit přinesl? Odpoví epizoda podcastu Evropa zblízka.
Vlivného místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse zlákala vidina premiérského křesla v Nizozemsku, a jeho šéfka Ursula von der Leyen si tak musí poradit bez něj. Ani tam ale její těžkosti rok před volbami nekončí.
Česko se prezentuje jako jeden z lídrů evropské reakce na ruskou agresi a pomoci Ukrajině, v druhé polovině roku 2022 navíc předsedalo Radě EU a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Jak se česká role podepsala na postavení země v sedmadvacítce?
Jak česká reakce na válku na Ukrajině ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Válka v Evropě.
Končící české předsednictví v Radě Evropské unie si od analytiků působících v Bruselu vysloužilo pozitivní hodnocení. Trojice expertů v rozhovorech s ČTK ocenila, jakým způsobem Česko přistoupilo k usměrňování debat mezi členskými státy.
Bosenský volební systém je dávno přežitý, elity tří etnických skupin se však moci tak snadno nevzdají. Pomoct může připravovaná reforma, která ale zabere roky. Přiložit aktivněji ruku k dílu může i Evropská unie a celý Západ.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.
