České předsednictví by mohlo sehrát svou roli v energetické politice a vysvětlit ostatním státům pohled středovýchodní Evropy, říká v epizodě podcastu Evropa zblízka nejen o českém předsednictví, ale také ekonomické situaci v Evropě či klimatickém balíčku Fit for 55 europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
Podcast vznikl v červnu před startem českého předsednictví 1. července a před posledním červnovým plenárním zasedáním Evropského parlamentu, na kterém europoslanci na druhý pokus schválili svou pozici k části klimatického balíčku Fit for 55.
Soundcloud |Pocket Casts| Spotify |Podcasty Google| Apple PodcastsZávislá ČR a nové sankce
Válka má velké dopady na sektor energetiky. Pokud jde o energetickou bezpečnost, myslíte si, že Česko, které je velmi závislé na ruských fosilních palivech, je vhodný lídr Rady EU ve chvíli, kdy se vyjednává o podobě dalších protiruských sankcí? Česko bude určitě hrát klíčovou roli z hlediska řízení diskusí o energetické soběstačnosti, ale je jasné, že do nich budou velmi zasahovat i jiné členské státy. Takže si nemyslím, že by odpovědnost padala čistě na Českou republiku. Na druhou stranu, a teď jsme toho byli svědky při diskutování o posledním sankčním balíčku, kdy se velmi živě probírala možnost odstřižení se od dodávek ruské ropy, Česká republika, stejně jako Slovensko, Maďarsko či Rakousko, jsou ve velmi specifické pozici, pokud jde o zásobení energií a možnosti diverzifikace zdrojů. Zdálo by se mi tedy příhodné, kdyby Česká republika z pozice předsednické země ostatním byla schopná vysvětlit specifika, která se váží na naši situaci, a zohlednit je v dlouhodobých politikách na úrovni EU. Myslím si, že v tomto ohledu máme co říci, možná více než země, které v tuto chvíli řeší závislost na ruských dodávkách minimálně nebo vůbec, a na situaci se tak můžou dívat zjednodušeně. Česká republika má podle mě možnost nabídnout výrazně pestřejší názorovou paletu a obhájit i pozici zemí ve středu a na jihovýchodním křídle Evropy.Myslíte si, že se kvůli tomuto „opatrnějšímu“ českému postoji zpozdí sedmý balík sankcí? Mluví se o tom, že by měl obsahovat i nějakou formu plynového embarga, což by Česko zřejmě hodně bolelo.Je samozřejmě otázkou, co všechno bude obsahem případného sedmého sankčního balíčku. Evropská komise pracuje na několika možnostech, nicméně formální diskuse se zatím uzavřely pouze k šestému balíčku (na konci května, pozn. red.), o tom sedmém členské státy zatím nediskutují. Už u předchozích balíčků jsme viděli, jak jsou diskuse složité. Například u omezení dodávek uhlí z Ruské federace do Evropy bylo u některých zemí nutné přistoupit k určitým odkladům. Totéž u ropy, proto očekávám, že u zemního plynu by byla debata skutečně velmi těžká. Je otázka, jestli se k takové debatě odhodláme už v příštím balíčku, nebo v něm budeme řešit spíše jiné oblasti, jako jsou finance, obchod nebo sankce na konkrétní osoby, a tu těžkou debatu, zejména o zemním plynu, neposuneme v čase dál. To je také jedna z možností. V tomto kontextu bychom měli vnímat i fakt, že už samotné diskuse o jednotlivých opatřeních mohou mít dopady na očekávání trhu a na vývoj na trhu. Dnes jsme v situaci, kdy dochází k omezením dodávek ruského zemního plynu existujícími produktovody, a cena plynu na burze jde výrazně vysoko. To jsou přesně faktory, které je potřeba zvážit kvůli správnému načasování případných sankčních opatření.Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi
Hrozba nekontrolovaného utrácení?
Evropa neřeší jen energetickou a bezpečnostní krizi, ale také ekonomické problémy. V poslední době se opět mluví o tzv. fiskálních pravidlech, v rámci kterých Evropská komise dohlíží na „utrácení“ členských zemí, zjednodušeně řečeno. Tato pravidla jsou už od doby pandemie rozvolněná, a budou i nadále, jak se nedávno rozhodlo. Myslíte si, že jde o správné rozhodnutí, nebo může nekontrolované utrácení vlád krizi ještě prohloubit?Osobně se domnívám, že v tuto chvíli asi nemáme jinou možnost. Pokud se podíváte na způsoby, jakými se dá vypořádat s dopady energetické krize, války, s rostoucí inflací a podobně, tak řada těch kroků zkrátka vyžaduje investice ze strany vlád členských států. Některé země jsou dlouhodobě na hranici nebo i za hranicí těchto evropských pravidel fiskální odpovědnosti, a měly by velmi omezený manévrovací prostor (kdyby teď pravidla platila). Často jsou to země, na kterých se ekonomické dopady projevují nejhůře.Země jižní Evropy jako Řecko, Itálie…Přesně tak. Samozřejmě tato rozvolněná pravidla by se neměla nadužívat, a neměli bychom je rozvolnit nadobro, protože ve chvíli, kdy dojde k oživení evropské ekonomiky, tak poskytují poměrně dobrou oporu pro konsolidaci veřejných rozpočtů a obecně pro konkurenceschopnost Evropy. Uvidíme, jak dlouho se s následky budeme potýkat. Je pravda, že ekonomický výhled je spíše pesimistický, takže je možné, že se mimo rámec pravidel budeme pohybovat delší dobu, než jsme předpokládali v roce 2020 při začátku covidové pandemie. Na druhou stranu, co považuji v tomto ohledu za důležité, tak to je trvat na tom, aby alespoň nějaká elementární pravidla fiskální zdrženlivosti platila napříč Evropskou unií. Některé vysoce zadlužené státy totiž mohou mít problém se splácením svého dluhu, a já si nemyslím, že cílem současného rozvolnění je spustit spirálu dluhové krize, jako jsme v minulosti viděli například u Řecka. Myslím si, že pro Českou republiku půjde o jedno z důležitých témat, protože vedle energetické a uprchlické krize bude potřeba řešit také ekonomické problémy Evropské unie. České předsednictví zahájí diskusi o revizi evropského rozpočtu, protože se dostáváme do poločasu čerpání evropských peněz. Budeme se například bavit o tom, do jaké míry zaměřit existující finance na vyrovnání se s následky energetické krize a války.Eurozóna je na rozcestí. Bez zkrocení obřích dluhů na jihu Evropy se neobejde
Tichá obnova po pandemii
Zásadní součástí obnovení evropských ekonomik po pandemii jsou tzv. národní plány obnovy. V posledních měsících už o nich ale neslýchám tak často jako dřív, Evropa má jiné problémy, a tyto plány trochu upadly v zapomnění. Jak se je podle Vás daří naplňovat, jak v celé Evropě, tak v Česku?Osobně to vnímám podobně, minimálně v České republice se debata okolo plánu obnovy výrazně utlumila. Pokud jde o evropskou půdu, tak v Evropském parlamentu jsme nedávno schvalovali implementační zprávu hlavního Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), kde se vyhodnotily první kroky. Sama Evropská komise vypracovala první výroční zprávu, kde sepisuje, jak členské státy přistoupily k využívání tohoto konkrétního nástroje. Je pravda, že řada projektů je na úplném počátku, ale všechny členské státy, s výjimkou Holandska, předložily své plány obnovy. Velká řada z nich, přes dvě desítky, byla schválena, a minimálně polovina členských států, včetně České republiky, už obdržela zálohové financování (13 % z celkové částky, pozn. red.). Zejména země jižního křídla, například Španělsko a Itálie, které měly největší alokace finančních prostředků v rámci plánu obnovy, tak už žádají o proplácení jednotlivých projektů. Celkem do této fáze dospělo asi pět zemí, takže posun tam vidíme. Sama Komise předpokládá, že trajektorie využívání těchto prostředků bude mít rostoucí tendenci. Letos půjde o menší objem, ale v dalších letech by mělo docházet k masivnějšímu čerpání.Mluví se i o tom, jak by národní plány obnovy mohly pomoct se současnými problémy.Já jsem zastáncem toho, aby nástroj, který měl původně pomoct s následky covidové pandemie, se také mohl využít při zvládání současné krize. Myslím si, že tento unikátní nástroj může státům pomoct kompenzovat investice, které je potřeba vynaložit například na změnu energetického mixu, na klimatickou tranzici, na podporu podnikání, na digitalizaci a tak podobně. Česká republika má k dispozici téměř 190 miliard korun v dotacích, ale také přibližně 240 miliard korun ve velmi výhodných úvěrech (které zatím neplánuje využít, pozn. red.). Myslím si, že to by mohla být jedna z cest, jak i v Česku podpořit řešení nejpalčivějších problémů, které aktuálně máme.Kompletní rozhovor je k dispozici v podcastové formě.
Tento rozhovor vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.