Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112

Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25

Květnové rozšíření Evropské unie na východ zcela jistě překoná rozdělení Evropy z dob studené války a zvýší stabilitu celého kontinentu. Zároveň se ale také stává novou výzvou pro EU v oblasti posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení sociální soudržnosti a zlepšení forem demokratického rozhodování. Vyjednávání o vstupu nových zemí do EU se však odehrávala na poli rozdílných zájmů. Nejenže bylo velmi obtížné dosáhnout shody ohledně jednotlivých unijních politik, ale i představy o budoucí podobě integračního procesu se často velmi lišily. Vstupem nových zemí do Unie však vyjednávání zdaleka nekončí. Boj o miliardové dotace regionální a strukturální politiky právě začíná.

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?

12. července 2004 byl Valdas Adamkus jmenován litevským prezidentem. Po více než osmnácti měsících, během kterých se odehrál dosud největší politický skandál litevského nezávislého státu (impeachment prezidenta Rolandase Paksase), se na prezidentský post vrátil člověk mající politické zkušenosti a představující důvěryhodnou osobu pro zahraniční partnery.

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?

Status pozorovatelů v Evropském parlamentu (EP) je spojen s postupným rozšiřováním EU. Poprvé byla tato možnost poskytnuta španělským a portugalským zástupcům před rozšířením v roce 1986. V červenci 1990 bylo nominováno osmnáct pozorovatelů (Beobachter) z bývalé Německé demokratické republiky. Jejich mandát skončil poté, co vešla v platnost Maastrichtská smlouva (1993). Před vstupem Švédska, Finska a Rakouska žádní pozorovatelé v EP přítomni nebyli. Od ledna 1995 do červnových voleb v roce 1999 v Evropském parlamentu působili švédští, finští a rakouští europoslanci, kteří byli nominováni parlamenty těchto zemí.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Německé odbory a snahy reformovat pracovní trh

Německo hledá řešení špatné ekonomické situace. Musí proto provést zásadní změny. Spolková vláda se zatím pokusila o návrh reformy veřejných financí, důchodového systému a zdravotního pojištění. Na trhu práce ale tvrdě naráží na odpor odborových svazů, které jakékoli změny odmítají a razí ve svých požadavcích naprosto opačný směr než vláda. V konečném důsledku odbory svou fundamentální pozicí Německo oslabují a odrazují tak i investory. Vliv německých odborových svazů není srovnatelný s žádným jiným evropským státem.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Německé školství potřebuje nutně léčebnou kúru

Německý školský systém se v posledních dvou letech dostal mnohokrát do zorného úhlu médií jako předmět celospolečenské diskuze. Poprvé tomu bylo v roce 2001, když byly zveřejněny výsledky mezinárodní studie uskutečněné Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v rámci programu PISA (Programme for International Student Assessment – Program pro mezinárodní hodnocení studentů). Ve výsledném žebříčku se němečtí žáci umístili velice špatně. Spolková vláda byla tudíž nucena spustit novou iniciativu na poli školství a navýšit finance, které do něj plynou.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Uznávání českých odborných kvalifikací v Evropské unii

Uznávání odborných kvalifikací a diplomů patřilo donedávna k největším výhradám, které měla Evropská komise vůči české vládě. Brusel několikrát opakoval výtku, že česká vláda svým pomalým začleňování evropských směrnic do českého práva poškozuje své občany. Praha tyto resty vyřešila až koncem roku 2003. Od 1. května 2004 by tak neměli mít absolventi českých vysokých škol v jiných členských státech problémy s uznáváním svého dosaženého vzdělání.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Vysoká sázka Tonyho Blaira

Britský premiér Tony Blair tento týden v parlamentu oznámil, že předloží evropskou ústavu celostátnímu lidovému hlasování. Potvrdil tak spekulace, které mezi evropskými politiky a komentátory kolovaly už několik týdnů. Blair také naznačil, že význam referenda, které má být závazné, překračuje rámec schválení evropské ústavy. Podle něj to bude hlasování o smyslu setrvání Velké Británie v Evropské unii. Britové tak budou v historicky druhém referendu odpovídat na podobně závažnou otázku jako v případě prvního referenda o vstupu země do Evropských společenství v roce 1975.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Bude po vstupu do EU snadnější prosazovat zájmy zdravotně postižených?

Postavení zdravotně postižených v České republice lze charakterizovat jako stabilizované. Podporuje ho existence solidního právního rámce a opírá se o převážně pozitivní postoje majoritní části společnosti. Případné diskriminační tendence nejsou většinou výsledkem vědomého úsilí o poškození či neřešení zájmů příslušníků této minority, nýbrž „pouze“ výsledkem poměrně nízkého povědomí o problémech zdravotně postižených, ať už se jedná o skupinu, nebo jednotlivce.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Francie a rozšíření EU: přechod od obrany k útoku

Při své nedávné návštěvě Maďarska se francouzský prezident Chirac pokusil vyvrátit dojem, že jeho země má strach z nadcházejícího rozšíření Evropské unie na východ. Podle francouzských deníků bylo účelem Chirakovy cesty do Budapešti dokonce zlepšit obraz Francie v očích Středoevropanů. Chirac se snažil ve svém projevu před maďarskými poslanci rozptýlit představy o tom, že Francie hledá možnosti, jak – slovy Václava Havla – „znovu rozdělit Evropu“. Těžko se mu ale takto mluvilo zhruba dva týdny po summitu evropské trojky – Francie, Německa a Velké Británie, na který ostatní země EU, včetně všech kandidátů, hleděly s velkou nedůvěrou.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Ekonomika

Evropská unie imigranty potřebuje. Příklad Španělska.

Rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí vyvolává otázku o míře migrace, která bude tímto krokem vyvolána. Většina starých členských zemí na základě předpokladů o velké migrační vlně zavádí ochranná opatření pro svůj pracovní trh, která mají zabránit přílivu levných pracovních sil. Opatření mají platit jen po omezenou dobu – maximálně po sedm let. Přechodná období budou po dvou a pěti letech trvání přehodnocena. Přechodné období pro volný pohyb osob není v Evropské unii žádnou novinkou. Na vlastní kůži ho již zažily země jižní Evropy v osmdesátých letech 20. století. Otázkou zůstává, zda-li mají podobná ochranná opatření vzhledem k současném demografickém vývoji v západní Evropě své opodstatnění.

Názory a analýzy
30. 11. 1999
Zemědělství

Decentralizace, subsidiarita a partnerství: cesta, kterou nabízí Společná zemědělská politika

Jedna z nejcitlivějších oblastí evropského zemědělství, se v současné době potýká s celou řadou zásadních problémů, které odhalují, že zemědělství není v dobrém stavu a že provést určité kroky k nápravě je nezbytné. Evropské společenství si je nutnosti modifikace systému založeného na regulaci cen a trhu komodit, jehož kořeny sahají až do poválečného období poznamenaného zoufalým nedostatkem potravin, vědomé už od konce šedesátých let. V průběhu dalších desetiletí, kdy se evropská produkce potravin ukázala nejen jako dostatečná, ale dokonce nadbytečná, byly nastartovány mechanismy strukturálních změn, které měly vést k modernizaci a urychlit přizpůsobení zemědělského systému tržním podmínkám.

Budú po vstupe do Európskej únie uznávané české a slovenské odborné kvalifikácie?Názory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Budú po vstupe do Európskej únie uznávané české a slovenské odborné kvalifikácie?

Začiatkom novembra tohto roku sa desať budúcich členských štátov EÚ dočkalo siedmej a zároveň poslednej hodnotiacej správy Európskej komisie. Jej obsah vyznel pre Českú i Slovenskú republiku vcelku pozitívne. V druhej kapitole – Voľný pohyb osôb – Komisia konštatuje, že obe krajiny v zásade plnia záväzky týkajúce sa občianskych práv, voľného pohybu pracovníkov a koordinácie systémov sociálneho zabezpečenia. Kameň úrazu však nastáva pri zosúladení legislatívy v oblasti vzájomného uznávania odborných kvalifikácií. Na pretrvávajúce nedostatky Komisia poukazovala už v minulých hodnotiacich správach a je zrejmé, že napriek značnému pokroku má najmä Česko čo robiť, aby bolo dobre a včas pripravené na svoje nezadržateľne sa blížiace členstvo v Európskej únii.

Konec cesty? Referenda o vstupu pobaltských republik do Evropské unieNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Konec cesty? Referenda o vstupu pobaltských republik do Evropské unie

Na začátku devadesátých let nebylo větších nadšenců pro vstup do EU nad pobaltské politiky. Vstup do Evropské unie byl důležitou součástí sloganu „návrat do Evropy”, který proklamovaly všechny státy bývalého sovětského bloku. Východoevropské země se po hospodářské stagnaci socialistické ekonomiky vydaly na nelehkou cestu hospodářské transformace, doprovázenou tíživými sociálními dopady.

Politický systém LitvyNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Politický systém Litvy

Litevská republika tvoří spolu s Estonskem a Lotyšskem takzvané Pobaltí, které je povšechně vnímáno jako jakýsi jednolitý celek. Tento pohled je však velmi povrchní a zavádějící. Právě v otázce politického a ústavního uspořádání, kterou se zabývá tento článek, nemůže být o jednolitosti ani řeči. Litva se svým politickým a ústavním systémem od Estonska a Lotyšska značně odlišuje.

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženyNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženy

Gro Harlem Brundtlandová, norská „matka národa“, se narodila 20. dubna 1939 v Oslu v rodině lékaře. Šla ve stopách svého otce a vystudovala medicínu zaměřenou na rehabilitaci. Nikdy nesnila o jiné než lékařské kariéře, a přitom jako lékařka a vědecká pracovnice v systému veřejného zdravotnictví působila pouhých deset let. Dalších dvacet let svého života věnovala své politická práci a kariéře. Polovinu tohoto dvacetiletého období strávila v premiérském křesle. Do vysoké politiky nevstoupila bez zkušeností, už v letech 1974 – 79 zastávala úřad ministryně pro životní prostředí.

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účastNázory a analýzy
30. 11. 1999
Aktuálně v EU

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účast

Všechna zatím uskutečněná přístupová referenda ve střední a východní Evropě se nesla ve stejném duchu. Problémem nebylo přesvědčit občany, aby rozšíření Evropské unie schválili – ve všech zmíněných zemích bylo vysoce pravděpodobné, že výsledky budou kladné. Problémem bylo přesvědčit občany, aby se referend vůbec zúčastnili. Hned na úvod je třeba konstatovat, že se tak dělo v duchu hesla účel světí prostředky.