9. 3. 2005

Joschko, to jsi přehnal. Evropa řeší, co si počít s benevolentním vydáváním německých víz

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer čelí závažné aféře. V roce 2000 dal zelenou snadnějšímu vydávání turistických víz do Německa. To podle opozice a mnohých médií vedlo k tomu, že do země houfněji přijížděli kriminálníci, nelegální pracovníci a prostitutky, a žádají jeho odstoupení. Vláda naopak hovoří o „sprosté kampani opozice“. Evropská komise chce prošetřit, jestli Německo zjednodušením vízové procedury neporušilo Schengenskou dohodu.

8. 3. 2005

Boloňský proces: vyhlídky do budoucna

Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.

4. 3. 2005

Evropsko-čínské vztahy: stále méně konfliktní partnerství

Na počátku roku 2005 jsou vztahy mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Evropskou unií nejlepší za posledních patnáct let. S trochou nadsázky je možno dosaženou kvalitu považovat za nejlepší v historii EU (ES), či dokonce v celém období evropsko-čínských kontaktů. Není tomu jen proto, že předáním Hongkongu v roce 1997 a Macaa v roce 1999 došlo k úspěšnému vyřešení koloniální zátěže vzájemných vztahů. Důvod pro oboustranné přiblížení, které pravděpodobně v krátké době povede ke zrušení zbrojního embarga EU vůči ČLR, je spíše geopolitického rázu.

11. 2. 2005

Postoje frakcí v Evropském parlamentu k ústavní smlouvě a k hodnotám v ní zakotveným

Přestože mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie existují určité rozdíly v akcentovaných hodnotách, od nichž se pak odvíjí i jejich odlišné sociální modely (rozlišujeme skandinávský, kontinentálně evropský, nazývaný také konzervativním, a anglosaský model), největší rozdíly v hodnotách najdeme zřejmě mezi stoupenci jednotlivých ideologií a politických směrů.

10. 2. 2005

Evropská unie a Rusko: klopýtavě kupředu?

Rok 2004 byl pro vztahy Evropské unie a Ruska přelomový, a to hned z několika příčin. V první řadě se EU rozšířila na východ. Za druhé, loňský rok se nesl ve znamení politických změn uvnitř EU i Ruska: v Unii se bouřlivě rozvíjela debata o evropské ústavní smlouvě a v pohybu bylo i Rusko, kde další centralizace a stále výraznější autoritářské tendence během roku nabíraly na obrátkách, aby vyvrcholily po beslanském teroristickém útoku.

21. 1. 2005

Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech

Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.

16. 12. 2004

Není vědec jako vědec? Středoevropské centrum pro podporu žen a mladých lidí ve vědě

Na oficiální politické úrovni se otázka postavení žen ve vědě otevřela až v průběhu devadesátých let minulého století. V roce 1993 uspořádala Evropská komise mezinárodní workshop Women in science (Ženy ve vědě) a Evropský parlament seminář The under representation of women in science and technology. How to improve the situation for women studying/working in S&T? (Nedostatečná reprezentace žen ve vědě a technologiích. Jak zlepšit situaci žen studujících/pracujících v oblasti vědy a technologií?), kde se potvrdilo nerovné postavení vědkyň v Evropě. Další konference na téma ženy a věda organizovaná Evropskou komisí se konala 28.–29.dubna 1998. Příspěvky se týkaly genderových stereotypů, důležitosti této problematiky pro celou Evropu a palčivého problému nedostatečných či vůbec neexistujících statistik.

6. 9. 2004

Informativní metodika: rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů

Žena… manažerka, politička, odbornice, sportovkyně, ale také matka.
Kolik společenských rolí každá současná žena plní? Jaké je její postavení v dnešní
společnosti? Takové otázky si jistě už položil každý z nás.
Budeme-li hledat odpovědi, zjistíme, že pro rovnost žen a mužů bylo již vykonáno hodně.
a v řadě oblastí života společnosti se běžně uplatňuje. Existuje však ještě mnoho takových
oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem.
Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu,
která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.

3. 6. 2004

Rozšiřování a prohlubování Evropské unie z perspektivy Francie: současná dilemata ve francouzské evropské politice

Francouzský přístup k evropské integraci má od počátku svou pevnou kontinuitu. Francie je zastáncem omezeného rozšiřování společenství. Protože je pravidelně nucena z tohoto svého cíle slevovat, kompenzuje své ústupky požadavky na prohloubení evropské spolupráce. O tom, kam Francii tato strategie přivedla během několika posledních let a jaké důsledky tento postoj pro ni přináší, se dočtete na následujících řádkách.

28. 4. 2004

Pakt stability a růstu: problém stabilizačního pravidla nebo fiskálních politik

Analýza se zaměřuje na možnosti reformy stávajícího Paktu stability a růstu. Autor upozorňuje na fakt, že neexistuje ideální fiskální pravidlo a jeho jakákoliv reforma proto vždy zlepší jeden jeho aspekt a zhorší jiný. Upozorňuje také dokazuje, že problémem v mnoha případech není Pakt stability jako takový, ale nedostatek odhodlání provádět zásadní reformy doma.

Evropský soudní dvůr

Postavení Evropského soudního dvora (oficiální název Soudní dvůr Evropských společenství), který sídlí v Lucemburku, je zakotveno v základních smlouvách všech tří Společenství. Jeho posláním je zajišťovat dodržování práva při výkladu a provádění těchto smluv a právních aktů, vydávaných na jejich základě orgány Společenství, a to všemi adresáty evropského práva. Je hlavním ochráncem legality při budování evropského práva jako systému a garantem fungování Unie jako právního společenství, respektujícího ústavní principy právního státu (rule of law), které sám zároveň dotváří na bázi základních smluv a ústavních tradic společných členským státům. Spolu s Komisí a Evropským parlamentem vystuuje jako výrazný integrační faktor , neboť svými podněty působí na posilování nadstátních rysů právního a institucionálního uspořádání Unie.