Evropská unie se snaží s Čínou dohodnout na lepších obchodních podmínkách. Do Pekingu se také chystá český premiér Andrej Babiš s ministrem Karlem Havlíčkem. Podle sinoložky Kamily Hladíkové mohou podobné návštěvy pomoci udržet dialog, zásadní změnu obchodních vztahů ale nepřinesou. Důležité podle ní je, aby se evropští politici vyhnuli gestům podpory čínského režimu.
V říjnu do Pekingu zamířil evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Po jednání s čínskými představiteli oznámil dohodu o omezení vývozu čínských hybridních a plug-in hybridních automobilů do EU. Strany se dohodly také na zlepšení přístupu evropského zboží na čínský trh a usnadnění vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů do Evropy.
Do Číny se chystají také čeští politici a zástupci podnikatelské sféry. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně cestu odmítal, v létě ale oznámil, že by se do Pekingu mohl vydat společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) na jaře 2027. Rozhodnutí podle něj souvisí také s návštěvou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), který v červenci zamířil do Číny se zástupci přibližně 40 českých firem.
„My jsme se víceméně domluvili s Karlem Havlíčkem, že bych tam já osobně s ním realizoval nějakou oficiální návštěvu příští rok, někdy na jaře nebo v dubnu,“ řekl v červenci Babiš.
„Jsem přesvědčen, že to může přinést velice konkrétní, ekonomické, prospěšné výsledky pro naši zemi a pro naše spoluobčany,“ řekl předseda české vlády. Cílem je minimálně zrušení vízové povinnosti pro české občany.
Cíl: Vyhnout se servilitě
Cestu Šefčoviče i plánovanou návštěvu Babiše s Havlíčkem vnímá Kamila Hladíková, vedoucí katedry asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci, především jako politická gesta určená domácímu publiku. Reálné výsledky očekává spíš symbolické.
„Největším možným úspěchem by v tomto případě bylo asi to zrušení vízové povinnosti pro české občany, a pokud si tam pár firem domluví kšefty jiné než vlastní levnou výrobu, bude to bingo,“ míní Hladíková.
Samotné návštěvy však za problém nepovažuje. Vzájemná komunikace může být podle ní prospěšná, zásadní je ale způsob, jakým politici během cest vystupují.
„Ostatně při návštěvě Číny člověk vidí nejen super čistá high-tech města, ale také na vlastní kůži pocítí něco ze specifik tamního režimu. Klíčové je, aby při takové cestě nedošlo k nějakým projevům servility, zejména takové, která by pramenila z naprosté neznalosti širších historických a politických kontextů, a aby se naši představitelé nenechali vtáhnout do přímého vyjádření podpory čínského režimu v některých komplikovaných otázkách,“ popisuje expertka.
Ani Šefčovičovou dohodu o hybridech sinoložka nevnímá jako mimořádný úspěch.
„Dohoda o dovozu automobilů a další dojednané ‚kompromisy‘ jsou ze strany Číny gesta vstřícnosti, aby se udržel dialog a stávající situace, která je pro Čínu výhodná, zatímco pro Evropu nevýhodná,” upozorňuje expertka.
„Skutečnou změnu v poměru obchodní bilance asi nic od stolu nevyřeší, je to otázka plánovaného vývoje a rozvoje na několik ‚pětiletek‘, jak to dokázala efektivně udělat Čína za posledních třicet let,“ dodává.
Nepřipojujte se na hotelové wifi
Cestu do Číny oznámila v posledních dnech i delegace poslanců Evropského parlamentu. Mezi nimi bude i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Pro redakci Update EU Gregorová řekla, že z cesty do Číny není nadšená, jelikož je dlouhodobou kritičkou tamního režimu. Na cestu přikývla, protože je místopředsedkyní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou.
A chce navázat na nedávnou cestu eurokomisaře Šefčoviče. „To, že se mu podařilo vyjednat první konkrétní obchodní ústupky ze strany Číny, vnímám velmi pozitivně, stále je to ale jen začátek,“ míní.
Pozitivně ale nevnímá plánovanou návštěvu Číny, kterou chystá Andrej Babiš s Karlem Havlíčkem.
„Předpokládám, že jejich sliby skončí stejně, jako Zeman ‚restart‘ česko-čínských vztahů, který měl Česku přinést miliardové čínské investice a nakonec nikam nevedl. Doufám jen, že budou naslouchat kyberbezpečnostním expertům a nebudou se alespoň připojovat na hotelové WiFi,“ říká europoslankyně.
Politická gesta obchod neohrožují
Podle Hladíkové je potřeba rozlišovat mezi politickými prohlášeními a ekonomickou realitou. Jejich vzájemná souvislost bývá podle ní mnohem méně přímá, než se někdy prezentuje.
„Jinými slovy, nemyslím si, že by objem obchodu a investic byly přímo závislé na deklarované politické podpoře čínského režimu, který v řadě otázek takovou deklaraci vyžaduje a odměňuje, ve výjimečných případech i investicemi,“ popisuje Hladíková redakci Update EU.
Rozdíly podle ní ukazuje i přístup Pekingu k menším evropským zemím. Jako příklady uvádí Česko a Litvu, jejichž vztahy s Čínou poznamenala podpora Tchaj-wanu, a naopak Srbsko, Maďarsko pod vedením Viktora Orbána nebo částečně Slovensko, které Peking vnímá jako vstřícnější partnery.
Politické napětí přesto samo o sobě obchodní vztahy Česka a Litvy s Čínou nezastavilo.
Samostatnou otázkou jsou investice, které mohou na politické vztahy reagovat citlivěji. Podle expertky by si Česko i další členské státy EU měly rozmyslet, zda chtějí Čínu zapojovat do budování důležité infrastruktury nebo strategických odvětví. Takové projekty by podle ní mohly dále zvýšit evropskou závislost na Číně.
Technologie, špionáž, Tchaj-wan
Otevírání vztahů s Čínou vyvolává otázky také kvůli bezpečnostním rizikům, včetně kybernetické bezpečnosti, špionáže a diplomatických sporů.
Čínské technologie, například kamery a drony, se podle zjištění Investigace.cz nacházejí i na citlivých místech české infrastruktury. Jejich používání vyvolává obavy bezpečnostních expertů z možných rizik, samotná přítomnost těchto zařízení však automaticky nedokazuje, že slouží ke špionáži.
V polovině října začal pražský městský soud projednávat případ čínského občana Jang I-minga, který čelí obžalobě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle obžaloby měl v Česku shromažďovat informace pro čínskou zpravodajskou službu. Muž vinu odmítá. Jde o první případ stíhání podle tohoto trestného činu v Česku.
Ve vztazích s Čínou zůstává citlivým tématem také Tchaj-wan. Letos ostrov znovu navštívil předseda Senátu Miloš Vystrčil, jeden z nejvyšších ústavních činitelů Česka. Jeho cesta vyvolala spor i na domácí politické scéně. Vystrčil se dostal do konfliktu s částí politické reprezentace kvůli využití armádního speciálu pro cestu na Tchaj-wan
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
