Vztahy mezi Evropou a Čínou nejsou v obchodní rovnováze a kvůli nekalým praktikám nebo podpoře Ruska ze strany Pekingu se dostaly do kritického bodu. Takhle už to dál nejde, vzkázal Evropský parlament a žádá konkrétní výsledky.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič byl ve čtvrtek a v pátek na návštěvě Pekingu, kde měl velmi obtížný úkol – zabránit obchodnímu konfliktu.
Místní režim měl mimo jiné přesvědčit o tom, aby souhlasil s pojistkou, která by omezila vývoz čínských hybridních vozidel do Evropy. Ty způsobují problémy pro unijní trh a ohrožují domácí výrobce.
Setkání navázalo na tříměsíční vyjednávání o narovnání obchodního deficitu mezi EU a Čínou, který už dosahuje hranice 1 miliardy eur denně. To znamená, že Čína každý rok do Unie vyveze zboží v hodnotě o asi 360 miliard eur vyšší, než putuje opačným směrem. Je to i kvůli tomu, že evropské firmy nemají tak snadný přístup na čínský trh.
Vyjednávání se v uplynulých měsících věnovalo také čínským omezením vývozu vzácných zemin a dalších kritických minerálů, které Evropané potřebují.
Ve všech těchto oblastech chtěl komisař dosáhnout pokroku, do Bruselu měl v plánu přivézt „hmatatelné výsledky“. Nyní se zdá, že se mu to alespoň částečně podařilo.
Šefčovič a čínský ministr obchodu Wang Wentao se dohodli na tom, že obě strany budou dodržovat „postupy týkající se cenových závazků společností“ v oblasti hybridních automobilů. Vyplývá to z informací zveřejněných v pátek odpoledne.
Další úlevu může Bruselu přinést závazek Pekingu, že dodávky klíčových surovin, jako jsou minerály vzácných zemin, neskončí.
Europoslanci: Vztahy s Čínou musí být vyváženější
Se svými doporučeními pro vztahy EU s Čínou tento týden přišli poslanci Evropského parlamentu. Zdůrazňují význam dialogu s Pekingem o globálních výzvách, míru a bezpečnosti, klimatu a lidských právech.
Zároveň ale připomínají, že vzájemné vztahy se dostaly do kritického bodu kvůli čínským nekalým hospodářským praktikám a postoji asijského giganta k ruské válce proti Ukrajině. Volají proto po důkladnějším prověřování čínských investic, ochraně citlivých technologií a přijetí opatření proti čínským společnostem, které podporují ruskou válku.
Pokud jde o ekonomiku, podle belgické zpravodajky Hilde Vautmans (Renew) se uvnitř EU začíná rýsovat široká shoda na tom, že Evropané musí vybudovat vyváženější hospodářské vztahy s Čínou. Současná nerovnováha a neférová konkurence podle ní vytvářejí tlak na evropské firmy a pracovní místa.
„Když Čína zaplavuje náš trh elektromobily, ocelí nebo solárními panely, Evropa musí využít své obranné obchodní nástroje,“ uvedla. Po Evropské komisi také chce, aby vyjednala lepší přístup pro evropské podniky na čínský trh a spolehlivé dodávky klíčových surovin bez politicky motivovaných omezení.
„Doufám, že komisař Šefčovič toto poselství v Pekingu předá,“ prohlásila europoslankyně. „Bez konkrétních výsledků se nevracejte,“ vzkázala v týdnu slovenskému politikovi.
Co říkají Češi
V debatě na plénu ve Štrasburku vystoupil také český europoslanec Ondřej Dostál (nezařazený). Své kolegy obvinil z toho, že „Číně nerozumějí“. Asijská země podle něj už dávno není pouhým napodobitelem nebo dílnou, ale nejproduktivnějším národem na světě. Zatímco Evropanům prodává elektromobily nebo notebooky, oni jí zpět posílají vepřové maso a sóju.
„Kdysi jsme byli o generaci napřed. Dnes jsme o deset let pozadu. Ale proč? Je to proto, že by čínský lídr byl chytřejší než naši lídři, které vyprodukovaly společnosti BlackRock, Rothschild a Goldman Sachs? Nebo proto, že energetická politika EU je sabotáž a ekonomická diplomacie EU hraničí se zradou? Nebo je to, nedej bože, proto, že čínský socialismus a plánování fungují?“ ptal se rétoricky Dostál.
„Nevím, ale musíme si klást tyto těžké otázky, protože naši voliči to jistě udělají. A my se musíme poučit,“ doplnil europoslanec zvolený za Stačilo!.
Další český zástupce v Evropském parlamentu Antonín Staněk, který tam reprezentuje Motoristy a Patrioty pro Evropu, má za to, že Čínu nemá smysl si idealizovat, ale ani démonizovat.
„S Čínou je třeba obchodovat v oblastech, které jsou pro nás až životně důležité, pro náš průmysl, pro naše zemědělství. A současně (musíme) být velice obezřetní a automaticky nepřijímat vše, co z Číny přichází,“ řekl v Interview ČT24. Vyzval k pragmatickému přístupu.
Podle europoslankyně z řad Pirátů Markéty Gregorové (Zelení/ESA) si Evropská unie nemůže dovolit být strategicky závislá na čínských technologiích, ať už jde o zelenou transformaci, kritickou infrastrukturu nebo digitální technologie.
„Neznamená to zpřetrhat vztahy s Čínou, ale důsledně snižovat rizikové závislosti. Musíme také samozřejmě chránit evropský trh před neférovou konkurencí, například pomocí uhlíkového cla,“ napsala redakci Update EU.
Čína v evropské kritické infrastruktuře
Doporučení Evropského parlamentu také propojuje ekonomické obavy s bezpečností. Zpravodajka Vautmans apelovala na ochranu kritické infrastruktury před špionáží a zahraničním vměšováním, které se děje například skrze čínské investice.
Rizika jsou reálná a dobře zdokumentovaná, ohrožené jsou mimo jiné energetické a telekomunikační sítě nebo přístavy. Čínské státní a polostátní firmy drží podíly ve více než 30 terminálech v EU, některé z nich jsou relevantní pro logistiku a operace NATO.
Čínské firmy také kontrolují velkou část evropských solárních elektráren a mohou je vzdáleně programovat, vypínat nebo monitorovat. Společnosti Huawei a ZTE také do některých zemí stále dodávají významný podíl 5G technologií, přestože je tajné služby označují za „vysoce rizikové“.
„Stejně vážně (jako rizikové závislosti, pozn. red.) musíme brát i zahraniční vměšování, špionáž nebo snahy ovlivňovat naši demokracii. Právě proto jako zpravodajka aktu o kyberbezpečnosti prosazuji, aby Evropa dokázala lépe vyhodnocovat rizika spojená s dodavateli technologií ze třetích zemí,“ uvedla Markéta Gregorová.
„V případě těch rizikových je potřeba omezit jejich přístup ke kritické infrastruktuře. Tímto směrem jde i dnes (v úterý, pozn. red.) schválený text, proto jsem ho podpořila,“ uzavřela česká europoslankyně.
Pokud jde o Čínu, Evropa se posouvá od naivity k tvrdšímu screeningu. Ne každá země Unie je ale v implementaci nových pravidel (např. pro 5G) tak důsledná, jak si situace žádá.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Europe in Context 2025–2027, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz a Update EU, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
