Evropská unie po zkušenostech s pandemií, energetickou krizí či kybernetickými útoky přijala nová pravidla pro ochranu kritické infrastruktury. Česko je nyní převádí do praxe.
Kritická infrastruktura čelí bezpečnostním hrozbám. Evropská unie v reakci na to přijala novou legislativu, která má posílit ochranu klíčových subjektů napříč hranicemi. Co se mění?
Státy i firmy čelí rostoucímu počtu kybernetických útoků. Nová pravidla mají odolnost kritické infrastruktury posílit. Samotná regulace ale stačit nebude.
Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Německá civilní kontrarozvědka vydala aktuální varování před jednou z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU. Jde o jednotku 29155, která podle německých zpravodajců provedla kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.
Europoslanci v úterý schválili posílení ochrany kritické infrastruktury v Evropské unii. Nově schválená unijní pravidla se mají týkat například zásobování potravinami a vodou, kybernetické infrastruktury či finančního sektoru.
EU připravuje novou kyberbezpečnostní směrnici. Podle ní by měla přísnější pravidla kybernetického zabezpečení dodržovat nejen kritická odvětví, ale také řada „běžnějších“ firem a institucí. Pro některé z nich to může být oříšek.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
