Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.V Bruselu se tento týden sjeli zástupci obcí a krajů ze všech koutů Evropy. Záminkou se stal Týden evropských regionů a měst, na kterém se mohli zapojit do diskuzí o aktuálních otázkách regionů, ale také o jejich směřování a budoucnosti.Hlavním tématem letošních rozhovorů, na oficiálních seminářích i v kuloárech, byl hlavně osud kohezních fondů. Tedy dotací, které mají regionům pomoci dorovnat rozdíly v životní úrovni. Peníze z nich přispívají třeba k budování infrastruktury nebo podporují sociální programy.Regiony nyní ale mají strach, jak to s budoucností fondů bude. Nemusely by totiž dosáhnout na peníze, jakými disponovaly v předchozích letech. Anebo na ně dosáhnout mohou, ale měly by jen omezenou pravomoc v rozhodování, kam čerpané peníze v kraji investovat.Rozbuškou, která paniku mezi zástupci regionů odpálila, se stala uniklá zpráva o podobě budoucího rozpočtu EU.Podle různých zdrojů, s nimiž měla redakce příležitost mluvit, se však jednalo spíš o záměrně vypuštěný pátrací balon, který měl za úkol zmapovat terén před začátkem ostré fáze vyjednávání o rozpočtu.Zpráva totiž naznačuje plán unijní exekutivy vázat budoucí rozpočet na to, jak dobře se daří zemím provádět klíčové hospodářské reformy. Pokud by je státy neplnily, mohlo by hrozit, že se všechny fondy jednoduše stopnou kvůli neplnění cílů na národní úrovni. A Evropská komise by tak měla podstatně větší páky na opozdilce, než jaké má dnes.https://x.com/CoR_President/status/1844372525939294640
V současné době je sice zmrazení fondů možné skrze tzv. mechanismus podmíněnosti (kondicionality). Podmínky se ale vztahují k ochraně finančních zájmů EU, nikoliv k samotným reformám. Například Maďarsko na základě tohoto mechanismu už o část dotací přišlo kvůli porušování principů právního státu, jako například boj s korupcí. A podobný scénář by mohl hrozit i Slovensku.Nově by se ale podobná podmínečnost mohla vztahovat také na zavádění některých opatření v oblasti průmyslu nebo zelené politiky. Na obdobném principu dnes v EU funguje například vyplácení peněz z po-pandemického fondu obnovy.Zmrazení fondů by tak vedlo jednak k zastavení přísunu peněz do regionů, ale následně při jejich spuštění nutně také ke skluzu v čerpání fondů.
„Vymazání“ účasti regionů a měst
Dalším strašákem je plánování politik v jednotlivých regionech z centra – ať už toho bruselského, nebo v případě Česka toho pražského.Aktuálně je drtivá většina výdajů EU, včetně financování politiky soudržnosti na regionální a sociální rozvoj a plateb společné zemědělské politiky (SZP), řízeno společně Komisí a národními a místními vládami.
Podle dokumentu Generálního ředitelství pro rozpočet Evropské komise by tyto zdroje mohly být ve víceletém finančním rámci od roku 2028 do roku 2034 seskupeny do jediného fondu. Členské státy by pak mohly vytvořit „jednotný plán“ a přesouvat peníze mezi různými výdajovými položkami.
Snaze o větší centralizaci je na jedné straně možné rozumět skrze volání po silnější společné strategii, díky které by se unijní státy mohly, alespoň v teorii, lépe zaměřit na jasné cíle a nasměrovat k nim alespoň nějaké prostředky napřímo.Podobné centrální řízení by ale nutně znamenalo omezenou možnost regionů nakládat s rozpočty podle vlastního uvážení a investování do vlastních stanovených priorit. Jako například do dopravních tahů nebo třeba rekvalifikací. A musely by se naopak více řídit stanovenými rámcovými plány.Aktuálně peníze pro regiony tvoří třetinu celého evropského rozpočtu. Podle současného vývoje diskuze o podobě evropského rozpočtu by se ale mohly tyto prostředky více či méně rozpustit v jiných pilířích rozpočtu.https://x.com/EUinmyRegion/status/1843215542997676369
Zkoušeli jsme to ve východní Evropě, a nefungovalo to
Reakce, které přicházely od zástupců krajů a samospráv, tak jsou nepřekvapivě silně nesouhlasné.Předseda Evropského výboru regionů Vasco Alves Cordeiro ve svém projevu na zahájení Týdne varoval, že evropský projekt bude „ohrožen“, pokud Komise samosprávám odebere možnost určovat, kam mají směřovat peníze z evropských fondů.Podobný krok by podle něj znamenal „úplné vymazání“ účasti regionů a měst na budoucí kohezní politice. „To je nepřijatelné,“ okomentoval Cordeiro.Stejně o návrhu hovoří také mnohaletý český zástupce ve Výboru regionů v rozhovoru pořízeném přímo na Týdnu regionů a měst.„V současné době se bojuje o budoucí podobu, a případně vůbec zachování, koheze a kohezní politiky,“ popsal Pavel Branda člen Evropského výboru regionů a místopředseda Asociace evropských pohraničních regionů.Podle Brandy dokonce „kolovaly zvěsti“, že by Generální ředitelství Komise pro politiku regionů a měst mohlo úplně přestat existovat.„Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí. Budou se třeba v 70 procentech překrývat s cíli, které má Evropská unie – to je asi pravda – ale pořád tam mohou být věci, které jsou pro regiony důležité,“ vysvětluje Branda. Dodává zároveň, že Evropě jako celku již přístup typu one size fits all již zkrátka nevyhovuje.https://x.com/EUinmyRegion/status/1844376156642082912
Nakolik se již v současné době prolínají jednotlivé politiky s investicemi v krajích, ilustruje podle Cordeiera také nová zpráva Výboru regionů. „Z každých deseti eur vynaložených na environmentální politiku je osm eur vynakládaných skrze regionální úroveň,“ citoval ze zprávy.„Je zde pnutí mezi těmi, kteří chtějí (kohezní politiku) změnit, a těmi, kteří ji chtějí konzervovat. Vítr změn je silnější než dříve – já ale věřím, že skončíme někde uprostřed,“ hodnotí debatu o kohezi náměstek Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise Nicola De Michelis na jednom z veřejných seminářů na Týdnu regionů.Kohezní politika potřebuje reformovat, připustil rumunský starosta města Cluj-Napoca a předseda komise Výboru regionů pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU Emil Boc.Evropa podle něj potřebuje silnou roli měst, tedy postup zdola nahoru. Opačný směr utváření politiky, tedy shora dolů, podle něj nemá se soudržností nic společného. „Nepřinášejte centralizovaný model komunismu. Zkoušeli jsme to ve východní Evropě, a nefungovalo to,“ varoval.Změna nejen pro kohezi, ale také pro zemědělskou politiku
Naopak ve prospěch zavedení jednotnějšího, strukturovanějšího systému, promlouvají argumenty jako značná nepřehlednost aktuálních fondů a jejich časté tematické překryvy.Podle informací redakce přichází Komise s plánem odeslat do členských států jediný balík peněz, který by se porcoval do jednotlivých programů (nebo politik) až na národních úrovních. Jak přesně by to ale pomohlo různým cílům, jako je zlepšení konkurenceschopnosti nebo podpora transformace, není úplně jasné.Nově bude pravděpodobně mít regionální politiku v nové Komisi na starosti italský kandidát Raffael Fitto. A je to právě kohezní politika, která by měla tvořit část z otázek při grilování v europarlamentu, jak dříve informoval Euractiv.com.„Existují obavy, že cíle kohezní politiky (…) mohou být ohroženy případným zavedením podmíněnosti,“ konstatují podle Euractiv.com písemné otázky. Předmětem dotazů by se mělo stát také to, „jaké typy reforem by měly být spojeny s přístupem k finančním prostředkům“, pokud se takové reformy uskuteční.https://x.com/ElisaFerreiraEC/status/1844321997754597880
Do osudu budoucnosti kohezní politiky bude silně promlouvat také budoucí polský komisař pro rozpočet Piotr Serafin.Toho v pověřovacím dopise Von der Leyen sice vyzývá k dodržování principů subsidiarity, ale zároveň mu zadává, aby vypracoval „plán pro každou zemi, který propojí klíčové reformy s investicemi zaměřenými na místa, kde jsou evropská opatření nejpotřebnější“.Součástí národních plánů by navíc měla společně s regionálním rozvojem být také koncepce zemědělské politiky. Vypovídají o tom interní dokumenty rozpočtového oddělení Komise (DG BUDG), které navrhují sloučení těchto dvou oblastí v podstatě do jediného programu.První oficiální draft budgetu by tak měl podle zjištění redakce spatřit světlo světa v druhé polovině roku 2025, během dánského předsednictví v Radě EU. Detailní debata o podobě rozpočtu by nicméně měla proběhnout až v průběhu kyperského předsednictví v první polovině roku 2026. Na konci tohoto roku, případně na začátku roku 2027 by se podoba víceletého finančního rámce měla stát hlavním bodem jednání na jedné z Evropských rad.Definitivně rozhodnuto musí o novém rozpočtu pro roky 2028–2034 být do konce roku 2027.Paralelně bude od konce roku 2025 probíhat také schvalování legislativ s jednotlivými programy, které by mělo podle informací redakce trvat do konce roku 2026 nebo začátku roku 2027.Každých sedm let delší vyjednávání
Pro srovnání, při schvalování aktuálního rozpočtu představila Komise první oficiální návrh v květnu 2018. Teprve o dva roky později, v roce 2020, publikovala přepracovanou a upravenou verzi rozpočtu, která zohledňovala úpravy vyžadované Evropským parlamentem a zástupci regionů. Definitivně schválen byl až v polovině prosince 2020.Jak ukazují data Evropského parlamentu, doba, která je potřeba pro vyjednání společného budgetu se pozvolna protahuje. Zatímco při vyjednávání rozpočtu pro roky 1993–1999 trvalo vyjednávání v Radě a mezi Radou a europarlamentem 20 měsíců, pro rozpočet 2007–2013 to bylo 27 měsíců a pro roky 2014–2020 dokonce 30 měsíců.Dalším trendem, který je možné v posledních letech vysledovat, je snaha výdaje na kohezní politiku postupně snižovat. Při navrhování aktuálního rozpočtu pro roky 2021–2027 například Evropská komise původně navrhla seškrtnutí kohezních politik o celou desetinu. Proti návrhu se ale tehdy vedle zástupců samospráv postavil Evropský parlament a „dorovnali“ peníze na kohezi téměř na úroveň rozpočtu pro roky 2014–2020. 
