Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká. Strany, hnutí a koalice z protiunijní části názorového spektra ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je zlo, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu. Existují ale i drobné výjimky.
Kampaně před eurovolbami se pomalu rozjíždějí a jedno je jasné – tentokrát bude v módě hlavně odmítat Green Deal, euro, zákaz spalovacích motorů, dodávky zbraní na Ukrajinu nebo omezení práva veta. Na scénu se vrací také téma migrace.
Průzkum: Hlavními tématy eurovoleb budou migrace, bezpečnost a zelená politika
V Česku na to sází opravdu velké množství stran, hnutí a koalic, které se však
nedokázaly domluvit a vytvořit širší platformu. Navzájem se tak předhánějí, kdo bude EU ostřeji kritizovat. Vyznat se v tom, kdo a co přesně „nabízí“, tak nemusí být snadné.
ANO
Na kritice všeho unijního rozhodně staví hlavní opoziční síla, tedy hnutí ANO. Jeho předseda
Andrej Babiš je známý svým pragmatismem,
podle odborníků se navíc on a jeho partaj v poslední době „radikalizují“.
Kvůli svému nesouhlasu s migračním paktem EU
svolává ANO mimořádné schůze Sněmovny, Green Deal pak
označuje za „zelené šílenství“. Obě tato témata chce na půdě europarlamentu
„znovu otevřít“. Odmítá také omezení práva veta, tedy jednomyslného hlasování na úrovni EU v některých otázkách zahraniční politiky, jinak prý
nebude možné hájit české zájmy.
Pokud jde o postoj k válce na Ukrajině, Babiš a spol „balancují na proruské hraně“, když kritizují český leadership při shánění zbraní a vyzývají k nerealistickým mírovým jednáním. Kyjev jinak oficiálně podporují, i když ho nechtějí přijímat do EU, protože „neplní žádné podmínky“.
V jednom ohledu však strana radikální rozhodně není. „Pro hnutí ANO, stejně jako pro mě, je absolutně nepřijatelné mít jakoukoliv spolupráci se stranou, která má v programu vystoupení z EU a z NATO. To je prostě nepřijatelné, protože to není v zájmu České republiky,“ řekla v
rozhovoru pro iDNES.cz jednička na eurovolební kandidátce
Klára Dostálová.
Ucelený program pro eurovolby hnutí ANO zatím nezveřejnilo. I když se partaj názorově dost posunula a „notuje“ si s euroskeptickými lídry, v Evropském parlamentu se řadí k liberální frakci Renew Europe.
PRO
Odcházet z EU nechce ani strana PRO
Jindřicha Rajchla.
Požaduje ale „zásadní reformu unie ve směru její transformace na mezinárodní servisní organizaci sloužící zájmům zúčastněných suverénních států, kdy státy mají právo (možnost) a nikoliv povinnost služeb využívat.“
V otázce Ukrajiny spadá PRO do tábora
nahrávajícího ruské propagandě, když požaduje zastavení vojenských dodávek a celkové politické podpory Kyjeva. V tomto kontextu se Rajchl také postavil za maďarského premiéra
Viktora Orbána a proti případnému omezení jeho hlasovacích práv kvůli zablokování finanční pomoci pro Ukrajinu.
Vyzval k tomu oficiálně i sněmovní opozici.
Pokud jde o konkrétní témata, Jindřich Rajchl
například říká, že: „podíl lidstva na změně klimatu je zcela zanedbatelný. Celý Green Deal je jedna velká lež a obnovitelné zdroje energie jen dotační kšeft pro vyvolené.“ U migrace
dlouhodobý program PRO hlásá, že „spolupráce v oblasti migrační politiky na úrovni EU je potřebná, musí však respektovat zájmy občanů ČR a musí být založena na dobrovolnosti. Vnější zásahy orgánů EU do migrační politiky členských států, vynucované kvóty na přerozdělování migrantů apod. jsou nepřijatelné.“
Program pro eurovolby zatím nemá ani strana PRO. Není jasné ani to, do jaké frakce by její europoslanci případně patřili.
SPD a Trikolora
Podobné postoje zastává také koalice SPD a Trikolory, volí ale ještě o něco ostřejší rétoriku. Sám
Tomio Okamura slibuje na billboardech společně s Italem
Matteem Salvinim a Francouzkou
Marine Le Pen „zastavit šílený Green Deal“, česká vláda by prý od něj měla „odstoupit“. V tomto ohledu chce například zabránit „všem snahám o omezení automobilové dopravy a spalovacích motorů“.
Oficiální eurovolební program dále zmiňuje plány na „zastavení nelegální imigrace a islamizace, zablokování kvót na imigranty, ochranu hranic a vyhošťování nelegálních imigrantů“. SPD a Trikolora také chtějí „zabránit tomu, aby EU financovala válku na Ukrajině“, místo toho „podporují mírové řešení“.
Koalice se také zavazuje k „obraně národní suverenity proti diktátu Bruselu“. I když přímo neslibuje odchod Česka z EU, prosazuje vyhlášení referenda o setrvání v Unii.
V Evropském parlamentu se SPD nyní nachází v řadách Identity a Demokracie (ID), ze které má „ambici vytvořit nejsilnější frakci“.
Dnešní lídr kandidátky SPD a Trikolory
Petr Mach dříve vedl Svobodné a reprezentoval je i v europarlamentu.
Svobodní
Svobodní pod vedením
Libora Vondráčka chtějí „bojovat proti Green Dealu“ nebo „za práva veta, která nám ještě zbyla“, prosazují také to, aby „migrační politika byla i nadále v rukou České republiky“. Jejich programu i postojům se redakce věnovala
v samostatném článku.
Jádro a mašiny. Svobodní představili hesla kampaně před eurovolbami, chtějí návrat do devadesátek
Svobodní byli v Evropském parlamentu mezi lety 2014 a 2019 součástí frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), ta však už neexistuje. Většina bývalých členů frakce nyní patří pod již zmíněnou ID.
Přísaha a Motoristé (sobě)
Velice podobné názory má také koalice PŘÍSAHA a MOTORISTÉ. Na druhém místě kandidátky se nachází
Nikola Bartůšek, která za jedno z hlavních témat eurovoleb
označuje boj s nelegální migrací. Všichni kandidáti se zavazují k tomu, že: „budou hlasovat pro a aktivně navrhovat striktní a přísnou ochranu hranic před nelegální migrací. Jakákoli podpora masové migrace či následné pokusy o přerozdělování migrantů mezi evropskými zeměmi jsou nepřijatelné“.
Ve
společných programových bodech koalice slibuje také boj proti „veškerým snahám o narušení práva veta a omezení suverenity České republiky“ nebo proti zákazu spalovacích motorů. Hlasovat a aktivně vystupovat chce proti Green Dealu, který považuje za „ohrožení průmyslu, energetické bezpečnosti a prosperity České republiky i jejích občanů.“
Pokud jde o samotné členství v EU, koalice zatím žádné jasné stanovisko nevydala. V
anketě ke sněmovním volbám v roce 2021 se však politici Přísahy vyslovili proti vystoupení Česka z Unie. Duo zatím společně nekomentovalo ani téma Ukrajiny, předseda Přísahy
Robert Šlachta však v minulosti odsoudil ruskou agresi a řekl, že „sankce měly přijít mnohem dříve“.
Komplexní program zatím k dispozici není, stejně jako indicie, do jaké frakce by zástupci koalice chtěli v Evropském parlamentu patřit.
Přísaha a Motoristé sobě budou v eurovolbách kandidovat společně
Plán ČR na 1. místě
V eurovolbách plánuje kromě Jindřicha Rajchla kandidovat také další pořadatel protivládních demonstrací, a to
Ladislav Vrábel se svým novým hnutím Plán Česká republika na 1. místě.
Programové cíle nezmiňují všechna relevantní témata jako Green Deal, hnutí však chce usilovat například o „imigrační politiku ČR s cílem zachování tradičních národních hodnot a kulturních zvyků skupin obyvatelstva žijících v České republice“.
Válka na Ukrajině je pro Vrábela téma samo o sobě. Soudní proces si vysloužil díky svému tvrzení, že česká vláda plánuje zaútočit na Rusko jadernými zbraněmi a Moskva pak jako odvetu zničí Česko. Na
jeho demonstracích zaznívají hesla jako „žádné zbraně, žádnou válku, my chceme mír“, v programových cílech má „vyhlášení referenda ve věci vojenské neutrality České republiky“.
Stejně jako SPD a Trikolora chce i „PlánČR1“ usilovat o vypsání referenda o vystoupení ČR z EU. Program přímo pro eurovolby ani plány na případnou afiliaci v Evropském parlamentu zatím hnutí nezveřejnilo.
Aliance za nezávislost ČR
„Pravicovější nabídku“ uzavírá ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura!, která je ve své rétorice patrně nejostřejší ze všech. Naznačuje to už samotné složení kandidátky – vedle dosavadního europoslance a „odpadlíka SPD“
Hynka Blaška na ní jsou také nechvalně proslulá jména české extremistické scény
Tomáš Vandas a
Adam B. Bartoš. Alianci se podařilo dát dohromady osm politických stran a hnutí, například Dělnickou stranu sociální spravedlnosti nebo hnutí PES.
Místo programu má zatím aliance
pouze úderná hesla jako „ANO vystoupení z EU“, „ANO míru a vystoupení z NATO“, „NE podpoře jakékoliv války“, „NE strategicky řízené migraci“, „NE Green Dealu a klima-fanatismu“, „NE vnucování elektroaut“ nebo jednoduše „NE Evropské unii“.
Hynek Blaško nyní patří k frakci ID, dá se tedy předpokládat, že on nebo jiný zástupce aliance by v ní působil i nadále.
Stačilo!
Nabídka stále nekončí. „Jsme si vědomi toho, že na české politické scéně působí celá řada subjektů, jež se vydávají za ,vlastenecké‘ či ,levicové‘ politické strany a hnutí. Koalice STAČILO! je ovšem specifická propojením levicových a vlasteneckých osobností, čímž vyplnila místo pro skutečnou relevantní opozici vůči asociální pravicové politice, klientelismu a upozaďování zájmů České republiky,“ napsala ke konkurenci předsedkyně KSČM a europoslankyně
Kateřina Konečná.
Tato nová koalice, kde jsou kromě komunistů také Spojení demokraté – Sdružení nezávislých a Česká strana národně sociální,
chce v Evropském parlamentu prosazovat „konec zeleného blouznění“ a odmítnout zákaz spalovacích motorů. „Využijeme všech revizních doložek Green Dealu s cílem minimalizace jeho negativních dopadů na občany,“ plánuje trojice stran.
Konečná: V kampani před eurovolbami odmítneme Green Deal
„Masová migrace do EU je bezpečnostním rizikem. Časově omezený azyl je nástrojem pro pomoc potřebným, ale nesmí vést ke zhoršení bezpečnostní a sociální situace v hostitelské zemi. Pašování lidí považujeme za formu otrokářství,“ píše se v programu. Koalice „odmítá kvóty na přijímání migrantů odsouhlasené Fialovou vládou“, přestože Pakt o migraci a azylu žádné povinné kvóty přímo neobsahuje.
V tématu Ukrajiny Stačilo! nahrává Rusku, když odmítá „financování zbrojení z rozpočtu EU“ a „další posílání zbraní na Ukrajinu.“ „Mír je podmínkou rozvoje. Harašení zbraněmi musí vystřídat politická a ekonomická spolupráce,“ tvrdí koalice.
Vystupovat z EU koalice Stačilo! zřejmě nechce, odmítá však „další omezování suverenity České republiky“ včetně „omezování jednomyslného rozhodování“. Nelíbí se jí ani případné „posílení role Bruselu v zahraniční politice“.
Kateřina Konečná v europarlamentu už desátý rok sedí v levicové frakci GUE/NGL. Nedá se předpokládat, že by se to mělo nějak měnit.
„Nová“ ČSSD
Česká suverenita sociální demokracie se svým novým předsedou
Jiřím Paroubkem by také ráda pronikla do Evropského parlamentu. Green Deal a „radikální změny“ s ním spojené podle strany přinesou „značnou finanční zátěž, a to v převážné míře na sociálně slabou skupinu obyvatelstva.“
Co se týče migrace, ČSSD
chce prosadit „skutečně účinnou obranu hranic EU, okamžité navracení nelegálních migrantů již v okamžiku, kdy vstoupí do výsostných vod zemí EU, tedy ještě před tím, než se stačí vylodit. Pašerácké čluny pak budou okamžitě ničeny a pašeráci internování.“ Staví se také proti přijímání legálních migrantů z islámských zemí, protože „islám jako politický program šíří nenávist, podněcuje násilí a zbavuje lidi svobody.“
Dodávky zbraní na Ukrajinu podle Paroubka eskalují konflikt, také on tak
prosazuje „mírová jednání“. „Pokud nejlevnější suroviny budou v Rusku, bude nutné jednat s ním. Ostatně, není v národním zájmu Česka definitivně rozbít možnosti hospodářské spolupráce s východními mocnostmi, Čínou i Ruskem,“ stojí v programu.
Strana prý respektuje západní orientaci republiky, členství v EU i v NATO, „ovšem obě tyto organizace se neobejdou bez podstatných reforem, které posílí vliv veřejnosti a národů na jejich rozhodování“. V Evropském parlamentu „získáme zpět naši ztracenou suverenitu – právo veta pro každý členský stát EU.“ Od přijetí Lisabonské smlouvy se podle strany „stále více prosazuje arogance síly a moci.“
Všichni říkají (téměř) to samé
Všechny zmíněné strany, hnutí nebo koalice tedy nabízí voličům velmi podobné „euroskeptické menu“. Jejich výčet navíc nekončí, do europarlamentu by chtěly také koalice
PRO vystoupení z EU, hnutí
REFERENDUM – Hlas lidu, hnutí
Švýcarská demokracie nebo koalice
Konzervativní strany a Koruny České.
Co se týká šancí, podle prosincového
volebního modelu Ipsos přímo pro eurovolby to však zatím vypadá, že do Evropského parlamentu proniknou pouze ANO, SPD s Trikolorou a koalice Stačilo!
Nicméně zároveň platí, že některé „konzervativnější“ postoje, hlavně v zelené politice nebo ohledně veta, prosazuje například i vládní ODS. Zdá se tedy, že odmítání současného směřování EU se v Česku v jistém smyslu stalo mainstreamem.
