Bosna a Kosovo jsou největšími vývozci džihádistů
Jednou z kolébek moderního džihádismu nepřátelského k Západu, je Bosna a Hercegovina. Ano, čtete správně. Kdykoli mluvíme o radikálním islamismu,…
Jednou z kolébek moderního džihádismu nepřátelského k Západu, je Bosna a Hercegovina. Ano, čtete správně. Kdykoli mluvíme o radikálním islamismu,…
Theresa Mayová, nová britská premiérka, konečně načrtla trhům cestovní mapu k brexitu. Vyšla tak do velké míry…
Parní mašiny jsou dnes jen vzpomínkou s nádechem romantiky. Pokrok vytlačil ze železnice uhlí a je na čase…
Evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová ve svém komentáři vysvětluje, jak chce Komise zvyšovat zaměstnanost mladých.
Samozřejmě, že Evropská unie je v největší krizi za svou historii. Unie čelí agresivnímu Rusku a migračnímu tlaku…
Jsem rád, že se předseda Komise ve svém vystoupení zaměřil na témata, která máme společná, ne…
Na konferenci COP21 v prosinci minulého roku v Paříži učinili světoví lídři závazný slib určit si národní cíle, včetně měřítek pro energetickou efektivitu, aby tak snížili emise skleníkových plynů. Nyní se Evropská komise blíží momentu pravdy: Nastaví ambiciózní, avšak dosažitelné cíle pro energetickou efektivitu, které donutí jednotlivce i průmysl učinit opravdové změny? Ptá se v komentáři prezident bruselského think-tanku Lisbon Council Paul Hofheinz.
V mnoha zemích zejména v Evropě se imigrace stále více prezentuje jako bezpečnostní problém. Politici hlavního proudu podléhají tlaku populistů šířících strach a volají po přísnějších omezeních, přičemž některé země neskrývaně opovrhují vlastními právními závazky a morální zodpovědností poskytnout ochranu lidem prchajícím před konflikty, píše v komentáři zvláštní zmocněnec OSN pro migraci Peter Sutherland.
„Jedním z hlavních úkolů EU je definovat úspěch v defenzivní éře. Na vrcholu rozšiřování bylo cílem prohloubení integrace a šíření vlivu unie do celé Evropy. Dnes však úspěch znamená předejít odchodům států z EU a vyprazdňování jejích institucí,“ tvrdí ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy Mark Leonard.
Po letní přestávce jsme na přelomu srpna a září zažili poměrně ostrý re-start v evropském integračním dění, aniž by se navíc o něj postarala dvě nyní nejvážnější unijní témata, která každý pozorovatel implicitně vnímá jako klíčové parametry všeho podstatného, co se v současné EU bude dít – tedy brexit a migrační krize.
Jak udržet stabilní frekvenci v síti s vysokým podílem obnovitelných zdrojů? Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí odborník na energetiku Milan Šimoník.
„Euro si v poslední době vůbec nevede špatně a například proti dolaru se šplhá na předbrexitové úrovně,“ píše na úvod svého komentáře analytik ČSOB Jan Čermák. Co je zatím?
„Jsou to tedy pro londýnské finanční trhy napjaté časy. Potřebujeme, aby nepříjemné skutečnosti ekonomického života nesmírně podezřívavé veřejnosti vysvětlili noví experti, nedekorovaní opovrhovanými zkratkami jako MMF,“ píše v komentáři předseda představenstva Royal bank of Scotland a bývalý ředitel London School of Economics Howard Davies.
„Podle některých odhadů činí ekonomický přínos internetu ke globálnímu HDP v letošním roce 4,2 biliony dolarů. Rozdrobený internet neboli „splinternet“ by byl pro svět velmi nákladný, avšak i tato varianta je jedním z možných budoucích vývojů, jak je minulý měsíc nastínila zpráva Globální komise pro řízení internetu,“ tvrdí v komentáři americký teoretik mezinárodních vztahů a bývalý poradce ministra obrany Joseph S. Nye.
„Erdoğan rozhodně pojal schůzku s Putinem jako velkou show, při níž slíbil přátelství a spolupráci,“ říká o nedávné schůzce předseda frakce ALDE a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt.
Nebýt nešťastného začátku roku, který odnesly téměř všechny emerging markets, zažívá ruský rubl letos až nečekaně…
„K islámským radikálům v Sýrii a Iráku odchází kromě mužů také ženy a děti. Jde o rodinné příslušníky bojovníků. Berou si je s sebou částečně z ideologických důvodů (aby byly v prostředí, kde jejich verze islámu udává společenské podmínky), ale také z taktických (aby se rodiny nemohly stát případným rukojmím, prostřednictvím kterého by na ně tlačil jejich domovský stát),“ píše ve své analýze o radikálech v balkánských zemích Filip Tesař.
Dlouho připravovaná návštěva uprchlických táborů ve Francii měla ukázat na možný další problém současné uprchlické krize, kterým je dlouho tutlané téma evropské bezpečnosti. Ve výsledku však ukázala mnohem více, než jsme čekali.