Přelom července a srpna je v bruselském unijním společenství vždy předzvěstí počínajícího letního spánku, jenž obvykle potrvá do prvních zářijových dnů. V letošním roce však bude tento spánek obzvláště neklidný.
„Dnes začíná fungovat štít EU–USA na ochranu soukromí, který je vítězstvím pro ochranu soukromí i pro ekonomiku na obou stranách Atlantiku,“ píší na úvod společného komentáře ministryně obchodu Spojených států Penny Pritzkerová a česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala 0,3%…
Pokud se historie opakuje – nejprve tragédie, poté fraška –, pak je dalším v řadě Boris Johnson,…
Nedávný neúspěšný pokus o násilné převzetí moci v Turecku obnažuje přetrvávající zranitelnost této země vůči vojenským převratům. Zároveň…
Evropská komise tento týden ve svém sdělení konstatovala, že její dřívější návrh revize směrnice o vysílání pracovníků…
Co dnes čekat od ECB? Zatím pravděpodobně žádnou revoluci, ale vzkaz by měl být jednoznačně holubičí a centrální bankéři mohou řinčet zbraněmi.
V pátek začalo historicky první slovenské předsednictví v Radě Evropské unie. Na dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku vystoupil slovenský premiér Robert Fico a představil program předsednictví, který se zakládá na čtyřech prioritách: hospodářsky silná Evropa, moderní jednotný trh, udržitelná migrační a azylová politika a globálně angažovaná Evropa.
Systém modrých karet byl v EU přijat již v roce 2009, ale brzy se ukázalo, že nefunguje. Statistiky hovoří o tom, že využívání systému je nedostatečné – pouze 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU, což znamená, že kvalifikovaní pracovníci volí jiné destinace, které s EU hospodářsky soutěží, píše v komentář česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Chaos v evropské elektroenergetice „nezavinili“ ani Němci, ani OZE. Jde o komplex různých vlivů, které ve stále větším tempu ovlivňují českou, evropskou i světovou energetiku. Jedním z nich je liberalizace evropských trhů s elektřinou, která začala vlastně teprve nedávno, v půlce 90. let. Lipská burza existuje teprve od roku 2000. Takže kdy vlastně byla ta bájná doba bez dotací a s tou správnou „tržní“ cenou elektřiny?, ptá se ve svém komentáři Milan Šimoník.
V roce 2007 se pozornost politiků, médií i veřejnosti upřela k hrozbě globálního oteplování. Proč k tomu došlo právě v uplynulém roce shrnuje komentátor Respektu Martin Uhlíř.
Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
Analýza Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se zabývá rolí Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, ukazuje, jak probíhal jeho vývoj v čase a s tím sílily jeho pravomoci a nabízí pohled na jeho vliv při přijímání evropských právních norem.
Analýza České spořitelny se zabývá šetřením Evropské komise v oblasti retailového bankovnictví, které odhalilo řadu překážek bránících klientům využívat výhod jednotného trhu a podrobuje kritice opatření, jež Evropská komise navrhuje na odstranění tohoto stavu.
Vysoké ceny pšenice donutily Evropskou unii odstranit dlouholetý požadavek, aby zemědělci nechávali 10% své půdy ladem. Kromě neúrody v některých částech Evropy a některých dalších faktorů tlačí ceny vzhůru také rostoucí produkce biopaliv. O tom, jaké bude mít tento vývoj důsledky pro evropské zemědělství se v Respektu zamýšlí Tomáš Pavlíček.
Minulý pátek ministři vnitra deseti evropských zemí potvrdili, že by se od 1. ledna příštího roku měl schengenský prostor rozšířit o osm nových států včetně Česka. Až se tak stane, oddechne si bezpochyby mnoho z nás.
Tereza Šupová z Lidových novin se v Respektu zabývá kritikou korupce v Bulharsku a Rumunsku ze strany Evropské unie. Je situace v těchto zemích ale skutečně o tolik horší než v jiných nových členských zemích?
