Italové zamítli v referendu ústavní změny, čekají je ale změny politické
Vysoká volební účast, mnohem vyšší, než jaké byly nejsmělejší odhady, v referendu o ústavní změně v Itálii, je pozitivním…
Vysoká volební účast, mnohem vyšší, než jaké byly nejsmělejší odhady, v referendu o ústavní změně v Itálii, je pozitivním…
Čtvrtá průmyslová revoluce, Průmysl 4.0, digitalizace a automatizace výroby. Pojmy, které jsou skloňovány čím dál víc. Můžeme…
Čeká nás bouřlivý týden, v průběhu kterého dostane Evropská centrální banka i americký Fed jedny z posledních impulsů k rozhodování…
Pokud se na události minulého týdne v EU díváme ekonomickýma očima, nemohly sledovat prioritnější událost, než byl výkop dalšího kola Evropského semestru, tentokrát pro rok 2017.
Využívání peněz z evropských fondů je oblastí, v níž by Česká republika, diplomaticky řečeno, mohla být efektivnější a úspěšnější. S nástupem současné vlády se sice situace zlepšila, a podařilo se tak vyčerpat velký objem finančních prostředků alokovaných pro Českou republiku v období 2007-2013, přesto však stále máme na čem pracovat.
Bylo by iluzí se domnívat, že po lekci, kterou uštědřil britský volič procesu evropské integrace letošního 23. června, kdy navíc řada argumentů, které byly v souvislosti s referendem diskutovány, měla zcela racionální povahu, se téměř 60 let trvající institucionální a administrativní mašinerie během necelého půl roku přesměruje na zcela jiný – efektivnější, smysluplnější výkon své správy.
Tomáš Prouza je státním tajemníkem pro evropské záležitosti. Komentář se vztahuje k jednomu z nedávných témat Národního konventu…
Ačkoliv výkonnost české ekonomiky v dobrém slova smyslu v posledních dvou letech vyčnívá výrazně nad evropským průměrem, a vzbuzuje tak důvod ke střízlivému optimismu a pozitivním očekáváním, aktuální evropské i globální ekonomické perspektivy zdaleka tak nadějně nevypadají.
Německo se chce začít aktivněji bránit čínským investicím, nebo lépe řečeno akvizicím – převzetím zaběhlých dobře…
Pravidla trhu s elektřinou vymysleli jen lidé, a proto bychom neměli jeho účinky přeceňovat, píše ve svém komentáři odborník na energetiku Milan Šimoník.
Považuji za velmi nešťastné, že se na dnešním summitu EU nepodařilo přijmout finální rozhodnutí o dalším osudu…
Evropský bankovní sektor je ochromený a značně rozdrobený. Ačkoliv jsou jeho problémy pro některé země a finanční instituce…
Světovými letišti projdou ročně miliardy pasažérů. S nepřetržitým růstem letů však také narůstá příspěvek letecké dopravy na vypouštěných emisích. Nejde pouze o spalování leteckého kerosinu, energeticky náročný je také provoz samotných letišť. Fosilní paliva možná výhledově nahradí elektromotory, ale letiště nemusí na nic čekat – již dnes lze pomocí projektů obnovitelných zdrojů vylepšit jejich energetickou bilanci ve prospěch životního prostředí.
Jakým způsobem může Evropská unie co nejlépe zvládnout příliv uprchlíků? A jaké prostředky by k tomu měla využít?
Libor Studený ve svém policy paperu vysvětluje možnost využití Evropské azylové agentury pro co nejlepší řešení uprchlické krize.
Jak by měla vypadat evropská azylová a zahraniční politika? Měl by se současný přístup částečně upravit nebo je potřeba nastavit zcela nový? Zuzana Števulová a Martin Rozumek přináší společný náhled na aktuální problematiku migrace.
Jak by měla být nastavena pravidla pro přijímaní uprchlíků v Evropské unii? A jak by měla být situace organizována?
Markéta Blažejovská a Radko Hokovský přináší svůj pohled na reformu imigrační politiky EU v podobě osmi pilířů.
Jak bychom měli řešit uprchlickou krizi? Jaké kroky jsou představitelné, tak aby se situace dostala pod kontrolu s výhodami pro všechny? Karolína Křelinová a Zuzana Pavelková shrnují své představy ohledně přestavění azylového systému.
Zločinci neznají hranic. Organizovaná trestná činnost v dnešní době dosahuje každoročně zisků ve výši miliard eur tím,…