Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.
Směrnice, která by měla podle Evropské komise lidem vyslaným za prací do zahraničí zaručit stejnou odměnu, jakou pobírají domácí pracovníci, nepřinese větší spravedlnost, ale naopak se může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí. Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové, která spolu s dalšími kolegy v Evropském parlamentu nová pravidla kritizovala, se to může týkat i České republiky. Proti návrhu se staví i čeští zaměstnavatelé.
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Sledovat videa, i když není v dosahu žádné wifi připojení, se stává čím dál častějším požadavkem každého vlastníka chytrého telefonu či tabletu. Každým dnem tak roste objem přenosu mobilních dat, ke kterému je však zapotřebí dostatečná kapacita sítí. Část kmitočtového pásma 700 MHz, na kterém dnes vysílá televize, by proto měla být uvolněna pro mobilní operátory. Co přinesou změny, které by měly nastat už do čtyř let, českým spotřebitelům a jak se na ně připravuje vláda?
V polovině roku 2017 Evropská komise navrhne revizi směrnice, která zajišťuje ochranu osobních údajů a soukromí v oblasti elektronických komunikací. Mobilní operátoři, kterých se změna dotkne nejvíc, Komisi vyčítají, že s návrhem nepřišla už v době přípravy nařízení o ochraně osobních údajů, na kterém se EU shodla v prosinci. Mezi oběma legislativami může prý v praxi docházet ke střetům.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu trvá na tom, že státní pomoc pro podporované zdroje energie nevypíše, dokud Evropská komise nepotvrdí její oprávněnost. Na ERÚ se kvůli tomu snáší kritika ze všech stran. Jak tvrdí asociace zastupující výrobce obnovitelných zdrojů, úřad podle evropských pravidel s vypsáním podpory čekat nemusí.
Ministerstvo vnitra v těchto dnech posílá na vládu návrh na založení nového státního podniku. Má být postaven na základech Odštěpného závodu ICT služby České pošty, který resortu od roku 2012 zajišťuje vybrané dodávky informačních a komunikačních technologií pro ministerstvo vnitra. Mezi firmami z oboru ale panuje neklid. Státní podnik prý naruší konkurenční prostředí a podnikatele vytlačí z trhu.
Pravidla, která mají umožnit účast věřitelů na záchraně krachujících bank, znervózňují české bankéře. Česká bankovní asociace varuje, že pokud národní regulátoři nebudou moci ve svých požadavcích zohlednit specifika národních trhů a skutečná rizika, může tím dojít k destabilizaci některých bankovních sektorů a zvýšení systémového rizika na úrovni EU.
Přestože v evropských volbách posílily protievropská uskupení, můžeme v příštích letech paradoxně čekat více konzervativní politiku. Na všem důležitém se totiž bude muset shodnout velká koalice vítězné evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D). Hlavní diskuze v příštích dnech se bude týkat postu příštího šéfa Komsie. Tvrdá vyjednávání můžeme čekat nejen mezi evropskými stranami, ale také mezi europarlamentem a členskými státy.
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
Krize eurozóny, přijetí Lisabonské smlouvy či dominance Německa. To jsou jen některé události, které v posledních letech výrazně ovlivnily směřování evropského projektu. Před deseti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Jak se EU od té doby změnila?
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Evropský parlament dnes (16. dubna) schválil legislativu, která má zabránit šíření nepůvodních rostlin a živočichů ve členských zemích EU. Nepůvodní invazní druhy způsobují v EU škody odhadované na 12 miliard eur ročně. Proti legislativě se i přesto postavili někteří poslanci, kteří tvrdí, že regulace představuje „přílišnou invazi do života lidí a přírody“.
Kampaně před evropskými volbami už se zvolna rozjíždí. Jednou z diskutovaných otázek je i rozdílná kvalita a cena potravin stejných řetězců v západní a východní Evropě. Mezi svá ústřední témata ji zařadila ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.
Zatímco Česko stále hledá, koho nominuje do příští Evropské komise, například na Slovensku už mají jasno. Bratislava plánuje do evropské exekutivy opět vyslat současného eurokomisaře Ševčoviče. On, stejně jako řada jeho kolegů z evropské exekutivy, se navíc chystá pomoci své národní straně v nadcházejících eurovolbách. Český komisař Štefan Füle již v minulosti oznámil, že letos v Komisi končí.
