5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Po loňských útocích v Paříži a letošních atentátech v Bruselu zasáhl Evropu další teroristický čin, tentokrát ve francouzském Nice. Lidé na sociálních sítích debatují o tom, jestli lze spojovat terorismus a víru, nebo jak se má EU postavit k imigraci.
Komise dnes zaslala společnosti Google dvě prohlášení, ve kterých se snaží dokázat, že zneužívá svého dominantní postavení na evropském trhu a porušuje antimonopolní předpisy EU. Podle Komise Google zvýhodňuje svou vlastní službu porovnávání obchodních nabídek a zároveň uměle omezuje zobrazování kontextové reklamy svých konkurentů.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) Evropského parlamentu včera přijal oficiální pozici pro další vyjednávání směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou Komise navrhla po listopadových teroristických útocích v Paříži. Směrnice vyvolává v řadě zemí včetně Česka bouřlivé reakce, k plánu Komise se tak sešlo na 900 pozměňovacích návrhů, o kterých poslanci včera hlasovali. A jaké pasáže výbor z návrhu vyhodil?
Manipulace s najetými kilometry u ojetých automobilů představuje problém, který trápí celou Evropu. Řešení by se proto mělo hledat na celoevropské úrovni. Europoslanci se kvůli tomu obrátili i na Evropskou komisi a žádají ji, aby představila pravidla pro všechny členské státy EU.
Evropská komise dnes představila návrhy na dokončení společného azylového systému, jehož částečnou reformu předložila už začátkem května. Dnešní opatření mají zajistit, aby byly podmínky udělování žádostí o azyl ve všech zemích EU stejné. Běženci si tak nebudou moci lehce vybírat, v jaké zemi EU chtějí pobývat. Pokud osoba s nárokem na ochranu nebude s úřady státu, kde získala azyl, spolupracovat, budou ji čekat postihy.
Tzv. žlutá karta, již novým a přísnějším pravidlům z dílny Evropské komisi vystavily národní parlamenty (včetně českého), bude předmětem jednání evropských komisařů a komisařek příští týden. Komise je povinna se postojem parlamentů zabývat a musí se rozhodnout, co s návrhem udělá. Ve hře je i jeho stažení.
Zdravotní systém v České republice stojí před výzvou v podobě stárnutí populace, které z dlouhodobého hlediska ohrožuje stabilitu českých veřejných financí. Ve svých doporučeních to zdůrazňuje Evropská komise. Jaká jsou možná řešení?
Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
Od září mají být základní školy otevřené dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Pomoci to má různým skupinám znevýhodněných žáků. Změna nemusí být radikální, protože řada takových dětí se už na základkách vzdělává. Školy by spíše měly získat prostředky, které pro práci s nimi potřebují. Jenže finanční a personální zajištění reformy budí pochybnosti.
Z emisního trhu by se mohly stahovat povolenky odpovídající emisím ušetřeným například díky odklonu od uhlí. Navrhuje to parlamentní zpravodaj Ian Duncan, který včera představil svou pozici k revizi ETS. Podporuje také vícestupňový přístup k bezplatnému přidělování povolenek, který by lépe odpovídal tomu, jak jsou jednotlivá průmyslová odvětví ohrožena tzv. únikem uhlíku.
Měla by si EU předepsat výraznější zvyšování energetické efektivity? Ano, odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, vývoj a energetiku. Ne všichni s tím ale souhlasí. EU by podle nich měla být více realistická. O zprávě, která hodnotí plnění směrnice o energetické účinnosti, bude plenární zasedání hlasovat v červenci.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.