Úvod / Digitální agenda / Kyberbezpečnost / Evropské silnice a železnice přepravu armád zvládnou. Výzvou jsou kyberútoky nebo vyšší váha tanků

Evropské silnice a železnice přepravu armád zvládnou. Výzvou jsou kyberútoky nebo vyšší váha tanků

Ondřej PlevákOndřej Plevák, EURACTIV.cz
28. 3. 2023(aktualizováno 4. 3. 2026)
Německý tank Leopard 2A7 během vojenského cvičení
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit, podobné investice jsou ale během na dlouhou trať.Válka na Ukrajině donutila Evropu zamyslet se nad řadou věcí. Pokud jde konkrétně o obranu, spousta zemí přehodnocuje své výdaje, a to včetně České republiky. Samotná výzbroj ale představuje pouze jednu stranu mince. Jak upozorňují experti z branže, prioritou EU i NATO musí zůstat vojenská mobilita, tedy schopnost přemístit vojáky a jejich techniku tam, kde si to situace žádá. Jak se dá očekávat, při pozemních vojenských přepravách využívají armády silniční a železniční síť. Dobrou zprávou je, že díky existenci Transevropských dopravních sítí (TEN-T) jsou splněné základní podmínky pro přepravu vojenské techniky v rámci Evropy. „Výhodou je, že existují zkušenosti z proběhlých cvičení, která simulovala takové úkoly, tedy přesuny na střední vzdálenosti (např. Dragoon Ride, i přes ČR). S tím souvisí i ověření schopností z pozice hostitelské změně (tzv. Host Nation Support), která je pro tranzitní stát jako ČR poměrně zásadní,“ vysvětlil odborník na vojenskou logistiku z Univerzity obrany Martin Vlkovský. Přesto existují různá „ale“. Síť TEN-T se napříč Evropou liší z hlediska hustoty, kapacity nebo kvality, různá omezení tak mohou vznikat například u železničních terminálů nebo při přepravě nadměrných a nadrozměrných nákladů. Jak popsal Vlkovský, kapacita může být problém v případech, kdy je třeba síť využívat ve stejném čase duálně – pro potřeby armád i civilistů. Dobře to podle něj demonstruje současná zkušenost z Ukrajiny, kdy jedním směrem míří uprchlíci a opačným vojska a materiál. Podobné přesuny tak vyžadují opravdu pečlivé plánování a koordinaci mezi spojenci. „Relativně samostatnou oblastí je v současné době přezbrojování a přechod z vojenské techniky ,ruské‘ provinience na ,západní‘, s čímž je mimo jiné spojen i požadavek na přepravu techniky s výrazně vyšší hmotností,“ vysvětlil Vlkovský a nabídl srovnání. Tank T-72 sovětského typu má hmotnost do 43 tun, zatímco často diskutovaný moderní Leopard 2A7 váží přes 62 tun. „S tím je spojen v současné době velký nedostatek dopravních prostředků pro tyto účely, tedy odpovídající železniční nákladní vozy, popř. podvalníky pro silniční přesuny,“ doplnil. Pokud potřebná infrastruktura stojí a má odpovídající parametry, poslední zásadní věc, na kterou je nutné myslet, je její zranitelnost. A to nejen vůči „tradičním“ útokům, ale například také dronům nebo kyberútokům. „Zajistit odpovídající odolnost je tedy hlavním cílem pro vojenské, ale i civilní (mírové), popř. krizové účely,“ dodal Vlkovský.
Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné

Kam investovat

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině se dostala vojenská mobilita mezi hlavní priority dopravní politiky EU. Existuje tedy šance, že se výše zmíněné problémy podaří alespoň částečně zmírnit. Evropská komise v loňském roce aktualizovala svůj akční plán, v rámci kterého navýšila prostředky na oblast vojenské mobility z tzv. Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Peníze jdou na konkrétní projekty v jednotlivých zemích EU. „V dubnu loňského roku to bylo 22 projektů v celkovém objemu 339 milionů euro, v prosinci pak dokonce 35 projektů v celkovém objemu 616 milionů euro. Cílem je vytvořit v rámci dopravní infrastruktury podmínky pro přepravu vojáků a vybavení po evropské dopravní síti a také odstranit slabá či kritická místa. Mezi vybranými projekty je také jeden z ČR, což je dobrá zpráva,“ napsal redakci europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, Renew), který téma sleduje. Přibližně 26 milionů eur (617 milionů korun) jde v tomto českém případě na rozšíření dálnice D1 v úseku Brno centrum – Brno jih, což se týká i jednoho z dálničních mostů. „Osobně bych určitě uvítal i další investice směrem do České republiky jako významné tranzitní země, například do železnice. Měli bychom se zaměřit na financování zejména těch projektů, které obecně zlepší situaci v rámci dopravních cest v ČR, a také napomohou rozvoji vojenské mobility,“ je přesvědčený europoslanec. Cíle akčního plánu nově zahrnují například i zlepšení řetězce dodávek paliva nebo zdokonalení ochrany dopravní infrastruktury před kybernetickými útoky. Rozvoj „interoperabilních logistických a digitálních systémů“ podporuje konkrétně Evropský obranný fond (EDF). „Důležitým prvkem je také posílení spolupráce EU se Severoatlantickou aliancí, která se otázce vojenské mobility dlouhodobě věnuje, případně s dalšími partnery,“ připomněl Kovařík.
EU a NATO chtějí prohlubovat spolupráci. Jejich zástupci podepsali společnou deklaraci
Martin Vlkovský zhodnotil, že akční plán Komise obsahuje celou řadu relativně obecnějších tezí, které jsou roky známé. Hlubší spolupráce ale podle něj rozhodně dává smysl, a to včetně vymezení pravomocí a odpovědností za infrastrukturu a celkově za vojenskou mobilitu, s čímž souvisí i financování. „Především v oblasti dopravní infrastruktury je to běh na dlouhou trať, takže v momentě krize je již celkem pozdě uvedené řešit. Zároveň je třeba konstatovat, že řada zemí navázaných na východní blok je závislých (to platí zpravidla i pro armády) na železniční dopravě. V kontextu války na Ukrajině pak je zřejmé, že je třeba tuto síť udržovat, rozvíjet a zajistit její udržení ve válečném stavu nebo krizové situaci,“ uvedl Vlkovský. Jak vysvětlil, v minulosti používané vlaky na opravy železničních tratí – železniční vojsko – již neexistují. Jejich obnova by ale podle něj určitě byla přínosem. „Spoléhat na civilní kapacity (ať už z hlediska dopravních prostředků nebo související údržby a oprav) je potenciálně rizikové, především ve válečném stavu. Zkušenosti ukazují, že s těmito kapacitami často nelze počítat, a to především v momentech, kdy ,padne první výstřel‘,“ uzavřel odborník.
Vlaky mají moc spasit Evropu, musí ale dostat stejné výhody jako kamiony
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.