Ruské kybernetické útoky: EU uvalila nové sankce
Evropská unie a její členské státy dnes odsoudily ruské kybernetické útoky, a zároveň přijaly dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu.
Evropská unie a její členské státy dnes odsoudily ruské kybernetické útoky, a zároveň přijaly dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu.
V polovině ledna Evropská komise představila nový plán pro zabezpečení a posílení odolnosti evropských nemocnic vůči kybernetickým útokům. Redakce Euractiv.cz se v reakci na to zeptala českých nemocnic, jestli je plán podle nich smysluplný.
Nemocnice patří do kritické infrastruktury každého státu, proto by měly být chráněné těmi nejlepšími možnými dostupnými prostředky – a to i v kybernetickém prostoru. Alespoň to je pozice Evropské komise, která ve středu předložila nový plán pro zabezpečení nemocnic.
Řada mechanismů v kybernetické bezpečnosti již funguje, je ale třeba neustále reagovat na nové trendy, se kterými…
Německá civilní kontrarozvědka vydala aktuální varování před jednou z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU. Jde o jednotku 29155, která podle německých zpravodajců provedla kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, podezření padá na ruské hackery. S pomocí Ukrajině přispěchaly NATO i EU.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Rusko pohrozilo reciproční reakcí na sankce, které ve čtvrtek přijala Evropská unie vůči ruským občanům a státním organizacím, u kterých dospěla k závěru, že se dopustili kybernetických útoků.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.