Evropská unie se kvůli krizi ve španělské Ceutě, kam 30. července z Maroka nelegálně vniklo na 80.000 migrantů, chystá zpřísnit svou migrační politiku. Evropská komise má podle serveru Euronews na stole tři hlavní možnosti, které by mohla předsedkyně EK Ursula von der Leyen oznámit už ve středu během svého tradičního projevu o stavu Evropské unie.
První a nejzásadnější možností je dočasné pozastavení práva na azyl, další počítá s rozšířením pravomocí pohraniční agentury Frontex a třetí se vznikem deportačních center financovaných také z rozpočtu EU.
EU chce zvýšit počet návratů migrantů
Pod tlakem členských států chce unijní exekutiva řešit nelegální příchody migrantů ještě důrazněji. Zásadní změny by mohly být zavedeny během následujících několika měsíců.
Navzdory trvalému poklesu počtu nelegálních přechodů hranic i žádostí o azyl v EU od roku 2023 jsou nyní podle několika unijních činitelů, diplomatů a europoslanců, kteří hovořili s Euronews, na stole tři nové možnosti, jak posílit vnější hranice unie a zvýšit počet návratů migrantů, kteří do EU vstoupili nelegálně.
„Záběry, které jsme letos v létě viděli, byly pro Evropany příliš znepokojivé,“ uvedl jeden z unijních činitelů. „Je jasné, že v oblasti migrace musí být oznámeno něco zásadního,“ dodal.
Jednotlivé možnosti, které chce komise navrhnout, se podle bruselského serveru navzájem nevylučují. Von der Leyen se tak nakonec může rozhodnout prosazovat více než jednu z nich.
Ve hře je dočasné pozastavení azylových pravidel
Nejzásadnější z aktuálně diskutovaných návrhů se týká dočasného pozastavení azylových pravidel v případě náhlého a rozsáhlého příchodu migrantů. Znamenalo by to, že státy EU by v situacích podobných té v Ceutě již nebyly povinny vyřizovat žádosti o azyl lidí, kteří do země vstoupili nelegálně.
„O této myšlence se jedná a znamenala by významnou změnu,“ řekl Euronews další unijní činitel.
Podle současných pravidel má každý cizinec, který se nachází na území členského státu EU, právo požádat o azyl bez ohledu na způsob, jakým do Evropy vstoupil. Jeho žádost musí být posouzena individuálně.
Změnu prosazují některé členské státy, které v posledních letech přijaly podobná opatření. Řecko v červenci 2025 na tři měsíce pozastavilo vyřizování žádostí o azyl migrantů přicházejících po moři z Libye. Polsko od března 2025 uplatňuje podobný zákaz vůči migrantům překračujícím hranici z Běloruska.
Frontex může získat více pravomocí i zaměstnanců
Dalším krokem, o kterém se mluví již delší dobu, je rozšíření pravomocí i počtu zaměstnanců evropské pohraniční agentury Frontex. Von der Leyen už ve svém projevu před Evropským parlamentem v červenci 2024, v němž představovala svou vizi pro další mandát, slíbila ztrojnásobení počtu pracovníků unijní pohraniční agentury na 30.000.
Frontex má také v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028 získat 12 miliard eur. Oproti předchozímu období by to znamenalo zdvojnásobení přidělených prostředků. Rozsáhlá reforma mandátu agentury se očekává ještě letos.
„Změny by mohly zahrnovat zapojení do návratů migrantů, širší spolupráci se třetími zeměmi a aktivnější úlohu při dohledu a monitorování,“ řekl Euronews představitel Frontexu.
EU by mohla financovat deportační centra
Další oblastí, v níž by komise podle serveru mohla učinit rozhodný krok, jsou deportační centra. Jejich vznik umožňuje návratové nařízení, jehož konečné schválení se očekává na podzim.
Norma ponechává členským státům volnost při definování dohod se třetími zeměmi, které mají hostit takzvaná návratová centra. Pět členských států EU již podle Euronews vede jednání s některými partnerskými zeměmi s cílem zahájit deportace ještě letos.
Současná pravidla nepředpokládají žádné finanční zapojení EU do těchto dohod. Národní vlády mají centra plně financovat samy a partnerským zemím mohou poskytovat také dodatečné finanční prostředky, obchodní partnerství nebo jiné pobídky.
Významnou novinkou by proto mohl být příslib financovat tato centra přímo z rozpočtu Evropské unie.