Migrace do EU prudce klesá, Ceuta ale zastínila dobrá čísla, říká komisař
Nelegální migrace do EU za dva roky klesla o více než 55 procent. Záběry z Ceuty ale podle eurokomisaře Magnuse Brunnera zastínily příznivá čísla.
Nelegální migrace do EU za dva roky klesla o více než 55 procent. Záběry z Ceuty ale podle eurokomisaře Magnuse Brunnera zastínily příznivá čísla.
EU zvažuje zpřísnění migrační politiky. Ve hře je pozastavení azylových pravidel, posílení Frontexu a financování deportačních center z rozpočtu EU.
Počet žádostí o azyl v EU, Norsku a Švýcarsku byl letos v prvním pololetí nejnižší od roku 2021, kdy počty…
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně.
Země EU hledají partnerské státy ve světě, které jim dovolí postavit na svém území návratová centra pro migranty. Poprvé se u toho můžou opřít o evropskou legislativu. Kdy můžou být vidět výsledky?
Nový migrační a azylový pakt EU vstoupí v platnost 12. června. Česká republika podle ministra vnitra Lubomíra Metnara splní technické požadavky, nadále však odmítá mechanismus solidarity.
Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara v Berlíně to dnes v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
Členské státy EU dnes formálně schválily dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Nelegální cestou přišlo letos do EU ve srovnání s rokem 2024 o asi čtvrtinu méně lidí. V dopise zaslaném členským zemím před čtvrtečním summitem Evropské unie o tom informovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Státy Evropské unie dnes dosáhly shody na dvou předpisech, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Venezuelané se v lednu stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
Pro Evropskou unii je podle nizozemského premiéra Dicka Schoofa důležité uzavírat dohody s třetími zeměmi o navracení migrantů. Čím více dohod bude uzavřeno, tím efektivnější bude migrační a azylový systém EU, uvedl Schoof.
Návrh nových pravidel okolo návratů nelegálních migrantů ukazuje, že Evropa přitvrzuje. Co se chystá nového a jaké jsou podmínky úspěchu?
Německo plánuje zřídit dvě deportační střediska pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.
Nelegální cizinci mohou zmizet do „šedé zóny“ a stát je nemá jak najít, i proto je tak těžké je navracet do třetích zemí. Migrační pakt by s tím mohl pomoci, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz expertka Věra Honusková.