Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu v EU
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně.
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně.
Země EU hledají partnerské státy ve světě, které jim dovolí postavit na svém území návratová centra pro migranty. Poprvé se u toho můžou opřít o evropskou legislativu. Kdy můžou být vidět výsledky?
Nový migrační a azylový pakt EU vstoupí v platnost 12. června. Česká republika podle ministra vnitra Lubomíra Metnara splní technické požadavky, nadále však odmítá mechanismus solidarity.
Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara v Berlíně to dnes v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
Členské státy EU dnes formálně schválily dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Nelegální cestou přišlo letos do EU ve srovnání s rokem 2024 o asi čtvrtinu méně lidí. V dopise zaslaném členským zemím před čtvrtečním summitem Evropské unie o tom informovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Státy Evropské unie dnes dosáhly shody na dvou předpisech, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Venezuelané se v lednu stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
Pro Evropskou unii je podle nizozemského premiéra Dicka Schoofa důležité uzavírat dohody s třetími zeměmi o navracení migrantů. Čím více dohod bude uzavřeno, tím efektivnější bude migrační a azylový systém EU, uvedl Schoof.
Návrh nových pravidel okolo návratů nelegálních migrantů ukazuje, že Evropa přitvrzuje. Co se chystá nového a jaké jsou podmínky úspěchu?
Německo plánuje zřídit dvě deportační střediska pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.
Nelegální cizinci mohou zmizet do „šedé zóny“ a stát je nemá jak najít, i proto je tak těžké je navracet do třetích zemí. Migrační pakt by s tím mohl pomoci, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz expertka Věra Honusková.
Evropu trápí nezvládnutá nelegální migrace, válka za humny i riziko velkého konfliktu na Blízkém východě. Právě o těchto tématech byl čtvrteční summit v Bruselu. Češi z něj odjeli spokojení.
V belgické metropoli dnes začíná summit Evropské rady a hlavní téma je jasné – migrace. Skupinka zemí včetně Česka, Itálie, Rakouska, Dánska nebo Nizozemska prosazuje, aby Unie na potírání nelegální migrace spolupracovala se zeměmi za svou vnější hranicí.
Španělský premiér Pedro Sánchez chce uspíšit začátek platnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Španělsko letos zaznamenává silný nárůst počtu přicházejících migrantů a vláda kvůli tomu čelí ostré kritice ze strany pravicové opozice.