Evropská unie zvažuje zavedení celoevropské digitální daně, která by podle některých odhadů mohla do unijního rozpočtu přinést desítky miliard eur ročně. Nová daň by se týkala především velkých technologických společností působících na evropském trhu, jako jsou Apple, Meta, Google nebo Microsoft.
Myšlenku celoevropské digitální daně prosazuje Evropský parlament. Jeho zastánci argumentují tím, že technologické firmy generují v Evropě vysoké zisky, aniž by jejich daňové odvody vždy odpovídaly rozsahu jejich podnikání na jednotném trhu.
„Je proto oprávněné, aby přispívali formou zdanění do rozpočtu jednotného evropského trhu, což jim umožňuje podnikat zde v Evropě,“ uvedl před časem rumunský europoslanec Siegfried Mureșan (EPP).
Digitální daň může přinést až desítky miliard
Podle propočtů Evropské komise by digitální daň založená na zkušenostech Francie, Španělska a Itálie mohla ročně vynést přibližně pět miliard eur. Uvažovaný model počítá se sazbou 3 % z obratu generovaného digitální reklamou, online zprostředkováním služeb a monetizací uživatelských dat.
Nová analýza zpracovaná pro rozpočtový výbor Evropského parlamentu však počítá s podstatně vyšším potenciálem celoevropské digitální daně. Podle studie by jednotná daň z digitálních služeb mohla při tříprocentní sazbě přinést do rozpočtu EU až 25,7 miliardy eur v roce 2028. Při sazbě 5 % by výnos mohl dosáhnout až 42,9 miliardy eur ročně.
Evropský parlament hledá nové zdroje příjmů
Debata o digitální dani se tento týden znovu rozhořela během odborného semináře Evropského parlamentu o nových vlastních zdrojích rozpočtu EU.
Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu ve výši 1,8 bilionu eur představila balíček pěti nových zdrojů do rozpočtu. Mezi nimi jsou příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR), daně z elektronického odpadu (e-waste) a příspěvek z korporátních zisků (CORE). Prostřednictvím těchto zdrojů chce Komise získat přibližně 58,5 miliardy eur ročně v cenách roku 2025.
Evropský parlament však navrhuje balíček dále rozšířit. Vedle digitální daně zmiňuje také možné zdanění výnosů z kryptoaktiv nebo online hazardu.
Řada europoslanců během debaty upozorňovala, že současná mezinárodní daňová pravidla nedokážou efektivně zachytit zisky digitálních společností. Ty mohou poskytovat služby milionům zákazníků napříč Evropou, aniž by v jednotlivých zemích měly významnou fyzickou přítomnost.
Návrh v minulosti narazil
Evropská komise se pokusila prosadit daň z digitálních služeb už v roce 2018. Tehdejší návrh počítal se sazbou tří procent na vybrané digitální příjmy velkých technologických společností, zejména z online reklamy, digitálních tržišť a využívání uživatelských dat.
Návrh však narazil na odpor části členských států a potřebnou podporu nezískal. Proti němu tehdy byly i technologické firmy, které varovaly, že zavedení digitální daně v Evropské unii bude mít negativní dopad na inovace i hospodářský růst.
Několik zemí následně přistoupilo k vlastnímu řešení a zavedlo národní digitální daně. Právě rozdílné národní režimy jsou jedním z argumentů zastánců celoevropského řešení, které by podle nich vytvořilo jednotná pravidla pro celý vnitřní trh.
Obavy z americké odvety
Návrh přichází v době rostoucího napětí mezi Bruselem a Washingtonem. Společnosti Apple, Meta, Google, Microsoft, X a další jsou již pod tlakem Evropské komise.
Komise loni uložila společnostem Apple a Meta pokutu ve výši 700 milionů eur podle zákona o digitálních trzích (DMA). V prosinci uložila společnosti X pokutu 120 milionů eur za porušení zákona o digitálních službách (DSA).
Tyto kroky vyvolaly ostré reakce ve Spojených státech. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila některé evropské regulace za diskriminační vůči americkým firmám a přijala odvetná opatření včetně vízových omezení pro některé evropské regulátory.
Během parlamentní debaty zazněly i názory, že EU by se neměla nechat americkým tlakem odradit. Finský europoslanec Jussi Saramo (Levice, GUE/NGL) upozornil, že bez politické odvahy nebude možné dosáhnout spravedlivějšího mezinárodního daňového systému. Podle něj současná pravidla zvýhodňují největší nadnárodní společnosti na úkor států.
Schválení nebude jednoduché
Přestože má digitální daň v Evropském parlamentu podporu napříč několika politickými skupinami, její zavedení zůstává nejisté. Jakákoli nová daň na úrovni EU totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států.
Některé vlády se obecně k novým vlastním zdrojům stavějí skepticky a obávají se dopadů na konkurenceschopnost evropské ekonomiky nebo zhoršení vztahů se Spojenými státy.
