Sliby staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou mít velký dopad na celé mezinárodní společenství, včetně Evropy. Redakce Euractiv.cz přináší soupis těch hlavních, včetně možných dopadů.
Informace o slibech a dopadech se zobrazí po kliknutí na jednotlivé tematické okruhy:
„The higher the taxes, the higher the chance a company will set up a base in the US.“
Čím vyšší jsou daně, tím větší je šance, že se společnost rozhodne usadit se v USA. Právě tento Trumpův citát vystihuje základní myšlenku, že pokud něco udělá proti „cizím“, budou z toho Spojené státy profitovat.
Hojně diskutovaná jsou především dovozní cla, která chce Trump zavést na zboží vyrobené mimo území USA. Kolik dovozce zaplatí za import do USA záleží na území, kde výrobce sídlí. Trump avizoval 10 až 20procentní cla na zboží vyrobené v EU a 60 až 100procentní na zboží vyrobené v Číně.
Podle propočtů portálů Euronews země EU v roce 2023 do Spojených států prodaly zboží za 502,3 miliardy eur. Nejvíce se exportovala auta, traktory, letadla a jiná dopravní či pracovní vozidla, a to v celkové hodnotě přes 207 miliard eur. Pak následoval trh s chemikáliemi v hodnotě 137 miliard eur.
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/sefka-ecb-eu-by-mela-s-trumpem-jednat-a-zvysit-dovoz-z-usa-aby-se-vyhnula-obchodni-valce/
„I want German car companies to become American car companies.“
Pokud Trump zavede cla, nejvíc to zasáhne automobilový průmysl. Trumpovi totiž vadí i velká přítomnost evropských aut na americkém trhu.
Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny Patria Finance, ve své analýze popisuje, že americký trh je nejdůležitější pro značky jako Porsche, Citroen, Fiat nebo Volvo. První tři zmíněné automobilky prodávají až 25 procent své produkce do USA. „Volvo, Mercedes a BMW mají podíl amerických tržeb na celku okolo 15 %, zatímco VW zhruba 8 %,“ píše Bureš.
Rozdíl podle něj bude v tom, kde automobilky vyrábějí auta, které posílají na americký trh. „Podle analýzy Goldman Sachs mohou mít Porsche a Volvo problém s tím, že auta pro americký trh téměř ze 100 procent pochází z Evropy. Naopak VW a zejména pak Stellantis (koncern, který vlastní Citroen nebo Fiat, pozn. red.) mohou těžit z toho, že jejich automobily pro americký trh jsou daleko méně závislé na evropské výrobě (cca 40 % u VW a jen 4 % u Stellantis),“ říká Bureš.
Avšak, jak Volkswagen, tak i Stellantis mohou mít i další problém. „Oba koncerny dováží z Mexika nebo z Kanady skoro 40 % vstupů pro svou americkou produkci,“ popsal.
Otazník visí taky nad evropským trhem s elektroauty. Nejvíc prodávaným elektrickým autem v EU je podle dat Evropské komise Tesla, za kterou stojí Elon Musk, budoucí ministr pro efektivitu. Lze předpokládat, že pokud by Trumpova administrativa zavedla cla, EU by velmi rychle odpověděla stejným způsobem, což by výrazně prodražilo ceny nejen Tesly, ale také ostatních oblíbených amerických aut jako Chrysler, Ford nebo třeba Jeep.
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/eu-se-pripravuje-na-americke-volby-obavy-budi-trump-kvuli-clum-a-pomoci-ukrajine/
„My cutting-edge trade agenda will revitalize our economy by once again putting America first. We will quickly become a manufacturing powerhouse like the world has never seen before.“
Speciální ekonomickou kategorií je souboj velkých koncernů. Jedním příkladem takového souboje je americký Boeing versus evropský Airbus. Jen v posledních letech získal Airbus zakázky od složek americké armády za téměř 2 miliardy dolarů, a další velké zakázky plní i ve vesmírné oblasti. Otázkou tedy je, jestli budou zakázky pokračovat dál i pod novým ministrem obrany, který bude muset plnit politické cíle, jako je třeba preference amerických společností.
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/analyza-jake-vyhody-a-nevyhody-plynou-pro-evropu-z-vitezstvi-trumpa-nebo-harris/
„Tim, I got to get elected first. But I’m not going to let them take advantage of our companies. That won’t be happening.“
Velké technologické společnosti, které podnikají i v Evropě, jako jsou Alphabet (mateřská firma Google), Meta (vlastník Facebooku, Instagramu, Whatsappu a Threads) či Apple, mají spory s Evropskou komisí. Ta v posledních letech zavedla několik opatření zaměřených proti jejich dominantnímu postavení a narušování trhu.
Na EU si Trumpovi stěžoval například šéf Applu Tim Cook, když EU pokutovala společnost za nezaplacené daně v Irsku, kde má své evropské sídlo, a taky za zneužívání pozice vůči společnosti Spotify. Celková výše pokuty se měla vyšplhat až na 15 miliard eur. Trump na to odpověděl, že to je hodně a že po zvolení vůči takovým pokutám zasáhne (viz. citát uvedený výše).
A to není jediný příklad, kdy se technologickým firmám nelíbilo, když Evropská komise limitovala nebo pokutovala jejich kroky. Do dneška probíhá dlouhodobý souboj o pozici Googlu, který odmítá v evropských státech zobrazovat ve výsledcích vyhledávání média nebo část informačního obsahu. Lze tedy očekávat, že s politickou váhou Trumpa odpor technologických firem vůči evropským opatřením poroste a pro Komisi bude těžší dodržování zákonů vymáhat.
Mezi tím Meta, respektive její vlastník Mark Zuckerberg, zatoužil po kousku Muskovi světové slávy a ve jménu svobody slova zrušil institut ověřování faktů. Na sociálních sítích spadajících do impéria Meta se místo toho objeví tzv. community notes, tedy poznámky od uživatelů, které upozorňují na nepravdy v jednotlivých příspěvcích. Zatím změna platí jen v Severní Americe, protože kvůli evropskému aktu o digitálních službách to v EU zatím není možné zavést. Fenomén zvaný enshittification, tedy úpadek kvality nebo úrovně sociálních sítí, ke kterému provozovatel přistoupí kvůli maximalizaci finančního zisku, se však může projevit i u evropských uživatelů sítí.
https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/meta-dostala-od-evropske-komise-pokutu-797-milionu-eur/
„I don’t want to pick on China because the European Union is almost as bad as China.“
Společná evropská měna zareagovala na zvolení Trumpa prudkým pádem vůči americkému dolaru. Podle ekonomů za to můžou právě Trumpovy sliby, že pozvedne americkou ekonomiku, i na úkor těch ostatních.
Evropské trhy negativně reagovaly i na to, když Trump oznámil první zavedení cel na mexické a kanadské zboží. Diskuse se vedou také ohledně evropských úrokových sazeb. Velké země jako Itálie nebo Francie vyzývají Evropskou centrální banku (ECB) k jejich robustnímu snižováním. Naopak menší země jako třeba Rakousko nebo Kypr vyzývají k opatrnému a postupnému přizpůsobování se centrálních bankéřů.
Pokles eura vůči dolaru nepřestal ani po novém roce a blíží se k paritě jednoho dolaru za jedno euro. Naposledy, kdy se směnný kurz eura vůči dolaru pohyboval v podobných číslech, tak začala válka na Ukrajině a EU začala pociťovat její první dopady, včetně dvouciferné inflace.
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/ecb-vyzvala-zeme-eurozony-aby-snizily-sve-statni-deficity/
„He’s a character, he’s a special guy, he’s a super genius. We have to protect our geniuses, we don’t have that many of them.“
Trump si vybral miliardáře Elona Muska jako šéfa nového „ministerstva pro vládní efektivitu“. Evropská komise Muskovou sociální síť X vyšetřuje z důvodu porušování pravidel EU o digitálním obsahu. Při porušení regulí hrozí sociální síti pokuta ve výši šesti procent celosvětového obratu.
Sociální síť totiž od změny majitele výrazně omezila moderování obsahu, což vyústilo k nárůstu spamu, dezinformací a nenávistných příspěvků. A právě kvůli hrozícím pokutám pro X ze strany Komise Musk nazval bývalou eurokomisařku Věru Jourovou „ztělesněním banálního byrokratického zla“.
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/jourova-je-byrokraticke-zlo-rika-musk-hrozi-mu-totiz-pokuty-zo-strany-eu/
„He sent his rocket up. I saw it coming down. When it left, it was a beautiful shining white rocket, when it came down, it didn’t look so pretty.“
Muskova další velká společnost je SpaceX, která se v posledních letech specializovala na budování raket schopných návratu na zem a na satelitový systém Starlink.
Elon Musk je v současnosti jeden z mála, kdo má k dispozici téměř okamžitě funkční raketu pro přepravu nákladu i s lidskou posádkou na oběžnou dráhu země. V létě sice proběhl start nové evropské rakety Ariany 6, která je částečně srovnatelná s raketou Falcon 9 od SpaceX, ale v odborné komunitě panuje zklamání z její spolehlivosti. I proto se evropský vesmírný program spoléhá částečně i na SpaceX. V polovině ledna 2025 vynesla nový český satelit SATurnin-1 Muskova raketa Falcon 9 a v této spolupráci se plánuje pokračovat i v roce 2025.
Kromě toho Evropská vesmírná agentura vstoupila do jednání se společností SpaceX o vyčištění prostoru oběžné dráhy od nefunkčních satelitů a dalšího vesmírného odpadu. Právě Muskovy společnosti jsou jedním z největších producentů vesmírného odpadu, jelikož firma Starlink má na nízké oběžné dráze alespoň 7 tisíc satelitů, což je třetina všech aktivních satelitů kolem Země. Experti odhadují, že celkem je na oběžné dráze asi 19 tisíc vysloužilých satelitů.
https://euractiv.cz/section/zahranici-a-bezpecnost/interview/podcast-vesmir-hraje-v-obrane-nemalou-roli-bude-mit-evropa-svoji-space-force/
„Don Jr. and my Reps landing in Greenland. The reception has been great. They, and the Free World, need safety, security, strength, and PEACE! This is a deal that must happen. MAGA. MAKE GREENLAND GREAT AGAIN!„
Ještě před inaugurací nového prezidenta jak Elon Musk, tak i Donald Trump prezentovali svůj zájem o dění v evropských zemích. Musk od začátku ledna stihnul zaútočit na premiéra Velké Británie Keira Starmera kvůli tamní kriminální kauze znásilňování dívek. Musk se podle francouzského prezidenta Macrona taky vměšuje do německých voleb, když si pozval na rozhovor odvysílaný na síti X lídryni krajně pravicové strany AfD Alici Weidel.
Mezitím se Trump rozhodl obnovit své staré touhy po rozšíření Spojených států amerických o Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska, a kde mají Spojené státy vojenskou základnu. Trump řekl, že Spojené státy Grónsko potřebují kvůli národní bezpečnosti. Dánská premiérka Mette Frederiksen na jeho slova reagovala, že vítá zájem příštího amerického prezidenta o arktické oblasti, ale že ten zájem bude muset „projevovat způsobem, který respektuje grónský lid“.
Dlouho nezaháleli ani republikánští zákonodárci, kteří začali připravovat tzv. Make Greenland Great Again Act, který budoucímu prezidentu umožní formální vyjednávání s Grónskem. Přední demokraté návrh nepodpořili a bagatelizovali ho, uvnitř strany ale někteří umírnění demokraté naopak negativní pohled neměli.
„Grónsko je samozřejmě strategické území, historicky zde byly vojenské základny USA, a se změnou klimatu se zájem o tento region ještě zvyšuje z důvodu nerostného bohatství ale i možných námořních tras, a podobně,“ vysvětlila redakci Euractiv.cz Eva Balounová, právnička se zaměřením na klimatické a evropské právo.
Vojenské základny v Grónsku ale byly výjimečné. Jak píše ve své knize Mihotání polská reportérka Ilona Wiśniewska, v 60. letech zde Spojené státy budovaly experimentální město pod ledem, Camp Century. „Město bylo především vojenskou základnou a součástí tajného amerického projektu Iceworm, jehož cílem bylo rozmístění raket středního doletu s jadernými hlavicemi pod grónským ledem. Kromě obytné části měla být vybudována i síť tunelů propojených železničními kolejemi, do nichž by se vešlo až šest set raket,“ píše Wiśniewska. Projekt skončil neúspěchem, led totiž začal tát, a vojáci se proto přesunuli na povrch a vybudovali „běžnou“ vojenskou základnu.
Samotné Grónsko si podle ní od možnosti těžby nerostných surovin slibuje větší nezávislost na Dánsku, což v pondělí 13. ledna na tiskové konferenci prohlásil i grónský premiér Mute Egede. Od roku 2009 má Grónsko zákon, který mu umožnuje vyhlásit nezávislost – nicméně pevninské Dánsko Grónsku stále ještě finančně přispívá, třeba na výstavbu nových mezinárodních letišť, jako to v hlavním městě Nuuku, na kterém nedávno přistál i Donald Trump junior s rodinným letadlem Trump Force One.
„Grónsko by se tedy teoreticky mohlo stát samostatným státem a teoreticky možná potom i součástí USA, kdyby o tom rozhodlo. Je také možná nějaká jiná forma spolupráce s USA. Odkoupení ale možné v dnešní době již není,“ vysvětlila Balounová.
„One of the presidents of a big country stood up [and] said, ‚Well, sir, if we don’t pay and we’re attacked by Russia, will you protect us?‘ I said, you didn’t pay, you’re delinquent. No, I would not protect you. In fact, I would encourage them to do whatever the hell they want.“
Pomůže Trump aliančním partnerům z NATO v případě napadení Ruskem? Trump svůj výrok výše později korigoval jako výzvu k zvýšení investic do obrany v jednotlivých členských státech NATO. Takto Trumpova slova interpretoval v rozhovoru pro Euractiv i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Řada evropských států již investice do obrany navýšila. Mezi nimi je i Česko, kde se diskutuje i o navýšení investic do obrany až na 4 procenta. Svou obrannou politiku, včetně investic, plánuje posílit i EU. Vyplývá to ze slov nového evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse a nedávné zprávy bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho o připravenosti EU na krize.
Nejnověji chce Trump po členských státech NATO investice do obrany ve výši pěti procent, což by pro Česko znamenalo víc než zdvojnásobit dosud vynakládané prostředky. V současnosti evropští politici s takovou investicí nepočítají, nejblíže pětiprocentní hranici je Polsko.
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/infographic/infografika-kolik-davaji-clenske-staty-nato-na-obranu/
„They’re [EU countries] friends of ours, and they take advantage of us horribly on the military with NATO and on trade.“
Jedním z velkých úspěchů Bidenovy administrativy bylo dojednání separátních obranných dohod s dvanácti vybranými zeměmi NATO – Bulharskem, Českem, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Norskem, Polskem, Slovenskem, Švédskem, Finskem a Dánskem. Takzvaná dohoda DCA, neboli Defence Cooperation Agreement, kterou Česko podepsalo koncem května 2023, umožňuje mimo jiné pobyt amerických vojsk na území státu, ale i dodávky zbraní nebo armádního vybavení.
S ohledem na Trumpův princip America First, a taky na jeho nedávný rozhovor pro NBC News, kde mimo jiné říkal i to, že pokud Evropské země nepřestanou spoléhat na vztahy s USA, tak zváží vystoupení z NATO, lze předvídat i ohrožení dosud nastavených vztahů s obrannými dohodami.
I proto se EU začala ohlížet i nad novými, nebo lépe řečeno staronovými, partnery a nedávno dojednala nové dohody se Spojeným královstvím nebo s Japonskem.
https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/odbornici-evropska-obrana-neni-v-dobrem-stavu-novy-komisar-muze-pomoct/
„Before I even arrive at the Oval Office, shortly after we, the people in this room, win the presidency, I will have the horrible war between Russia and Ukraine settled.“
Válka na Ukrajina nerozdělila jenom evropské politické strany. Demokraté pod vedením Joea Bidena darovali Ukrajině na obranu peníze a vybavení za asi 200 miliard dolarů (183 miliard dolarů do září 2024, 425 milionů dolarů v říjnu, 62 miliard dolarů v prosinci, Republikáni jsou naopak ohledně pomoci Ukrajině rozdělení. Kromě toho, jen těsně po prohraných volbách Biden povolil Ukrajině použití střel dalekého doletu proti Rusku, což znásobilo agresivitu Putina.
Trump měl dle médií prohlásit, že pokud by byl v únoru 2022 u moci, za ruskou invazi na Ukrajinu by bombardoval Moskvu. Veřejně přitom nazýval Putina géniem. Nicméně, krátce po zvolení si podle novinářů s Putinem zavolal, i když to Putinův mluvčí později popřel. Volal si i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, čehož podle všeho byl svědkem i Elon Musk. Ukrajinský prezident s Trumpem již dříve hovořil, aby mu popsal jeho návrh na mírové řešení války.
Trump prohlásil, že Ukrajinu vyřeší hned za jeden den, nikde však nespecifikoval, jak to chce udělat. Na otázku novinářů, zda bude vyjednávat s Putinem a zároveň podporovat Ukrajinu, nechtěl reagovat.
https://euractiv.cz/section/zahranici-a-bezpecnost/news/europarlament-vola-po-dalsi-podpore-ukrajine-v-rezoluci-odsoudil-vojenskou-spolupraci-ruska-s-kldr/
„You have a big protector in me. You don’t have a protector on the other side.“
Izrael může být ze zvolení Trumpa šťastný, jelikož se v minulosti ukázal jako nejvíce proizraelský americký prezident všech dob, jak poznamenal bývalý americký velvyslanec v Izraeli Michael Owen. I dosavadní prezident Biden ale Izrael bezvýhradně podporoval, kvůli čemuž měla viceprezidentka Kamala Harris problém získat na svou stranu voliče muslimského vyznání. Na podpoře Izraele se tedy nic nezmění. Trump také řekl, že pokud Hamás nepropustí americká rukojmí ze 7. října 2023 do jeho inaugurace, vyvolá v Palestině peklo (přesněji řekl „all hell to pay“).
Jak to ale bude s dohledem nad právy civilistů v Palestině a Libanonu, to zůstává velkou neznámou. Změnit se totiž může pozice Spojených států v mezinárodních organizacích, jako například v OSN, která v poslední době kritizuje Izrael z porušování lidských práv. A to kvůli nominantce na velvyslankyni USA při OSN Elise Stefanik, která se nechala slyšet, že přehodnotí financování OSN ze strany USA.
Kromě toho, republikáni se předbíhají v silných slovech vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který vydal zatykač na premiéra Izraele Benjamina Netanjahua. Trump dokonce může sankcionovat vyšetřovatele ICC, jak to už jednou udělal v minulosti, jelikož hlavní kritika soudu spočívá v tom, že je antisemitský. Nutno dodat, že Spojené státy, společně s Izraelem nebo třeba Ruskem, nejsou členy ICC.
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/europoslanci-resili-izrael-nekteri-jej-obvinili-z-genocidy-palestincu-jini-podporili-izraelsky-boj-s-terorismem/
„The Paris Accord was gonna cost us a trillion dollars, and China nothing, and Russia nothing, and India nothing. It was a rip off of the United States and I ended it because I didn’t wanna waste that money because they treat us horribly.“
Podle zjištění médií je již připraven příkaz k opětovnému odchodu USA od Pařížské klimatické dohody. Ta zavazuje státy snižovat svoje emise uhlíku.
Dopad na Evropu to bude mít jak politický, tak i klimatický – na jedné straně státy, které stále sledují cíle Pařížské dohody, budou muset více investovat do snižovaní emisí. Na druhé straně, anti-zelená rétorika (nejen) evropských politických stran dostane další inspiraci a začnou sílit hlasy volající po odstoupení od dohody a ukončení odklonu od fosilních paliv, jak už při prvním odstoupení USA od dohody upozornila analýza od amerického webu Vox.
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/zeleny-kod-klimaticka-zmena-je-hoax-tvrdi-trump-harris-ale-svet-take-nezachrani/
„My plan will terminate the Green New Deal, which I call the Green New Scam, and rescind all unspent funds under the misnamed Inflation Reduction Act.“
Obecně Trump všechny investice do zelených technologií považuje za podvod, ale takzvaný Inflation Reduction Act, tedy zákon o snižování inflace prostřednictvím investic do zelených technologií, si vzal speciálně na mušku.
Zavázal se, že peníze, které ještě nebyly investovány, přesměruje do jiných části ekonomiky a speciálně se zaměří na fosilní paliva. Není však jasné, zda může zrušit i již existující závazky investic.
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/hoekstra-trva-na-zakazu-spalovacich-motoru-emisni-povolenky-oznacil-za-efektivni/
„We will drill, baby, drill!“
Tento citát, který Trump často opakoval v kampani, odkazuje na Trumpův plán ulehčit těžařským firmám dolovat ropu na území Spojených států. A evidentně to myslí vážně, jelikož jedním z připravených příkazů je i zrušení některých chráněných oblastí, aby tam těžaři mohli začít vrtat do země.
Na druhou stranu, i jeden z největších těžařů Spojených států, ExxonMobile, pochybuje, že mód drill, baby, drill nastane. Ekonomika je totiž již nastavena na zelené technologie a pro většinu společností je výhodné tento kurz dodržet a neobracet se zpátky ke fosilním palivům.
Podobného názoru byl i Joe Biden, který na samém konci svého funkčního období pobřežní frakování s odkazem na „zbytečnost a nezvratitelné poškození míst, které mají Američané rádi“ zakázal. Donald Trump samozřejmě obratem přislíbil, že zákaz zruší.
Zároveň, dekarbonizace americké ekonomiky probíhá kromě soukromého sektoru i v tom státním. Vládní budovy procházejí rekonstrukcemi a přecházejí na čistější technologie, přičemž nejvíce to je vidět u složek armády. Probíhá výzkum a postupný nákup armádních vozidel na elektrický pohon, přestavba základen a jiných armádních budov na obnovitelné zdroje a nezanedbatelná část těchto plánů je již nakontraktována.
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/praha-brno-i-ostrava-buduji-bezemisni-dopravu-praha-sazi-na-metro-ostrava-na-elektrobusy/