Předseda Evropské rady António Costa zahájí 25. srpna cestu po hlavních městech EU. Chce připravit půdu pro dohodu o příštím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2028–2034. Dohodu by evropské státy měly podle jeho představ uzavřít do konce tohoto roku.
Costa zahájí svou misi na Slovensku a poté bude pokračovat přes střední Evropu a pobaltské země. Setkávat se bude s prezidenty a premiéry jednotlivých států, aby před říjnovým summitem zjistil jejich priority a pokusil se najít kompromis. Informoval o tom server Politico.
Podobnou cestu po evropských metropolích Costa absolvoval už v roce 2025. Tehdy vysvětloval její smysl především potřebou porozumět národním prioritám a připravit půdu pro další jednání Evropské rady.
Švédsko zpočátku vynechá
Jedinou zemí, kterou předseda Evropské rady nyní vynechá, bude Švédsko. V zemi se příští měsíc odehrají parlamentní volby, a Costa se proto do Stockholmu vydá až později.
Švédsko přitom patří k nejtvrdším zastáncům rozpočtové střídmosti. Spolu s Německem a Nizozemskem tvoří blok států, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU a snaží se omezit jeho celkovou velikost i dopad na národní rozpočty.
Server Euronews upozorňuje, že ani případná změna vlády ve Stockholmu nemusí tento postoj zmírnit – naopak se očekává, že příští švédská vláda může být v rozpočtových jednáních ještě tvrdší.
Snaha o dohodu do konce roku
Costa se snaží urychlit jednání o finální podobě rozpočtu a dosáhnout dohody ještě do konce tohoto roku. Několik členských zemí, včetně Francie, Itálie a Polska, totiž čekají v roce 2027 volby, které by mohly rozpočtové diskuse zkomplikovat.
Na červnovém summitu se přitom lídři neposunuli k finální dohodě. Vyměnili si názory nad tzv. nego boxem, tedy vyjednávacím rámcem s čísly, který připravilo kyperské předsednictví. Nyní má na tuto práci navázat irské předsednictví, které bude v druhé polovině roku jednání členských států koordinovat.
Evropská komise v červenci 2025 navrhla víceletý rozpočet ve výši téměř 2 bilionů eur. Zároveň chce současný systém rozpočtu výrazně změnit a větší část prostředků soustředit na nové priority, zejména konkurenceschopnost, obranu, bezpečnost, energetiku a strategickou autonomii Evropy.
Jednou z nejvýznamnějších změn má být také větší flexibilita rozpočtu. Komise navrhuje spojit část dosavadních programů do národních a regionálních partnerských plánů, které by měly zahrnovat například kohezní politiku, zemědělství, sociální politiku, migraci nebo část výdajů na vnitřní bezpečnost.
Složitá vyjednávání
Ve vyjednávání stojí na jedné straně „šetřivé země“, které volají po omezení národních příspěvků a snižování navrhovaných výdajů. Německo by chtělo hluboké škrty, stejně jako Rakousko, Nizozemsko volá po zásadní revizi, aby priority výdajů odrážely dnešní geopolitickou realitu.
Na druhé straně je aliance „Přátelé koheze“, složená ze 16 členských států včetně Itálie, Polska, Řecka, Španělska a Česka, která tvrdí, že snížení financování by oslabilo evropskou ekonomiku a připravilo strategické sektory o zdroje právě v době, kdy potřebují více investic.
Časový harmonogram zůstává obzvláště napjatý, podotklo Politico. Po dohodě lídrů musí návrh schválit také Evropský parlament. Členské státy navíc potřebují čas na přijetí legislativy, která umožní zahájit nový finanční cyklus.
Kontroverzní nové zdroje
Velkým sporným bodem jsou nové vlastní zdroje do příštího sedmiletého rozpočtu. Komise navrhla pět nových vlastních zdrojů, mezi nimi jsou příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR), daně z elektronického odpadu (e-waste) a příspěvek z korporátních zisků (CORE).
Další nové zdroje by chtěl přidat Evropský parlament. Konkrétně navrhuje daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen hrozí při nedohodě na nových unijních daních až 40% škrty v celkovém rozpočtu. Komise proto hledá cestu ke kompromisu a zvažuje ústupky u některých svých návrhů, aby získala potřebnou podporu.
Costa evropským lídrům už v červnu řekl, že bez dohody o nových daních letos nepůjde uzavřít dohodu o příštím rozpočtu. Na posledním summitu proto pověřil irské předsednictví, aby do říjnového zasedání připravilo nový balíček celounijních daní. Ten by měl získat dostatečnou podporu mezi vládami.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
