Evropská komise navrhla rozpočet, který reflektuje největší výzvy, jimž Evropská unie čelí, včetně konkurenceschopnosti, bezpečnosti a obrany. Dnes to v Evropském parlamentu prohlásil eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin v úvodu rozpravy o víceletém finančním rámci EU na období 2028 až 2034. Návrh rozpočtu předpokládá i financování z vlastních nových zdrojů, zdůraznil s tím, že otázkou není, zda je určitých investic zapotřebí, ale kolik jich má být prováděno na evropské úrovni, což je podle něj levnější a efektivnější.
Příští víceletý rozpočet čelí snahám některých států o jeho snížení a je nadále předmětem vyjednávání.
Irsko, které nyní předsedá Radě EU, by mělo na říjnovém summitu EU představit přepracovaný rozpočet. Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne dnes europoslancům řekl, že cílem je přiblížit se konečné dohodě.
V EU je 27 zemí a podle ministra není možné plně uspokojit každého, doufá však, že všichni najdou v kompromisním návrhu něco, co je přiměje k podpoře. Návrh zahrnuje financování z vlastních zdrojů a Byrne předpokládá, že Evropský parlament navrhne další vlastní zdroje.
Do debaty europoslanců o rozpočtu se zapojily české zástupkyně v parlamentu. Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP) kritizovala snahu osekat rozpočet EU v době, kdy Evropa potřebuje investice do regionů a mladých generací a kdy v jejím sousedství zuří válka.
Parlament podle ní chce silný rozpočet, přičemž byly navrženy tři nové zdroje vlastního financování, které umožní zachovat ambice rozpočtu a zároveň splácet dluhy.
Klára Dostálová (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu (PfE) naopak kritizovala samotný parlament, že při jednání o rozpočtu ustupuje komisi. Prvotní červená linie, kterou parlament komisi ohledně rozpočtu vyznačil, se podle ní změnila v červený koberec pro komisi.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,76 bilionu eur (42,5 bilionu Kč) loni v červenci. Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur (41,8 bilionu Kč).
Německo, Nizozemsko či Dánsko podporují snížení unijního rozpočtu a za priority považují zejména konkurenceschopnost, bezpečnost a obranu. Naopak sedmnáct členských zemí EU včetně Česka varovalo před škrty v zemědělství a regionálních dotacích.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU.
Celkem komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně. Další tři zdroje přidal Evropský parlament: daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.