Evropané by se už brzy mohli dočkat digitálního eura. Europoslanci totiž na posledním plenárním zasedání před letní pauzou udělili souhlas k vyjednávání se členskými státy. Jedná se o významný posun v debatě, která trvá od představení projektu v roce 2021. Digitální euro by mělo konkurovat americkým gigantům Visa a Mastercard, ale i digitálním peněženkám, jako jsou Google Pay či Apple Pay.
Předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde v rozhovoru pro server Euronews poukázala na to, že Evropa v současnosti nedisponuje konkurenceschopnou alternativou k zahraničním digitálním platebním strukturám.
„Když někde platíte, v 60 % případů využíváte platební infrastrukturu, která je pod zahraničním kapitálem. Jsme závislí především na USA, ale v některých případech i na čínských strukturách. Potřebujeme evropské řešení, protože u nás doma chceme být suverénní,“ řekla.
Německý veřejnoprávní vysílatel Deutsche Welle uvádí, že ostatní velké světové ekonomiky ve vytváření digitální měny postupují rychleji. Například Čína v roce 2020 spustila pilot digitálního yuanu, se kterým se do listopadu minulého roku uskutečnilo kolem 3,5 miliardy transakcí.
Digitální euro lze připodobnit k digitální peněžence s penězi vydávanými přímo ECB. Klienti by k nim měli mít snadný a bezplatný přístup skrze existující bankovní účty. Návrh však počítá s tím, že si peněženku budou moci založit i lidé bez bankovního účtu,. Například prostřednictvím pošty nebo lokální autority. Na každé peněžence bude možné mít uloženo maximálně 3 tisíce eur. Jde o pojistku, která má zabránit rychlému odlivu peněz z komerčních bank a destabilizaci finančního sektoru. Další brzdou je i fakt, že peněženky s digitálním eurem nebudou úročené.
Digitální euro nenahrazuje hotovost
Uživatelé by digitálním eurem měli moci platit online, ale i bez přístupu k internetu. Právě offline platby by zároveň měly být anonymní, v praxi by tedy žádný poskytovatel nemohl zjistit, za co klient platí.
Digitální euro nemá být náhradou hotovosti. Projednávaný balíček jednotné měny – představený Evropskou komisí v roce 2023 – obsahuje i spis, který se věnuje ochraně jejího postavení. Členům eurozóny ukládá povinnost pravidelně monitorovat dostupnost hotovosti, obchodníci zároveň nebudou moci zákazníkům zakázat platit hotově. EU tak chce zabránit vyloučení zranitelných skupin, například starších lidí a nízkopříjmových osob.
ECB by příští rok měla spustit pilot digitálního eura v 19 z 21 zemí eurozóny – všech kromě Bulharska, které euro přijalo teprve letos, a Malty. Pilot zatím nebude mít status zákonného platidla, který digitálnímu euru po spuštění „na ostro“ přizná aktuálně projednávaná legislativa. ECB předpokládá, že plné uvedení do provozu bude možné v roce 2029.
ECB v úterý oznámila, že do testování zapojí i největší kritiky projektu z bankovního sektoru. Příkladem jsou německá Deutsche Bank a DZ Bank, nebo francouzská Groupe BPCE. Tyto banky minulý rok varovaly, že je možné, že digitální euro svých cílů nedosáhne. Naopak podle nich hrozí, že podkope existující evropské iniciativy ze soukromého sektoru a EU vyjde draho, informoval deník Financial Times. Banky by zároveň mohly přijít o část výnosů z poplatků, o které se s nimi dělí platební operátoři. Právě těm chce Evropská unie konkurovat.
Vyjednávání začnou brzy
Plenární zasedání Evropského parlamentu hlasovalo o dvou legislativních návrzích z tzv. balíčku jednotné měny. Týkaly se samotného digitálního eura a poskytování služeb digitálního eura ve státech mimo eurozónu. V běžných případech by o vstupu do meziinstitucionálních vyjednávání (tzv. trialogů) rozhodl samotný výbor, který je pověřen vypracováním zprávy, v tomto případě hospodářský a měnový výbor (ECON). Na návrh pravicových frakcí Patrioti pro Evropu (PfE), Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Evropa suverénních národů (ESN) však muselo souhlas udělit celé plénum.
O hlasování o třetím návrhu, který se zabývá ochranou postavení hotovosti, nebylo požádáno. EP se jím proto na plenárním zasedání nezabýval a může s ním jít rovnou do trialogu. Vyjednavačem za Evropský parlament bude zpravodaj legislativy Fernando Navarrete Rojas (EPP, Španělsko). EP v tiskové zprávě uvedl, že první kolo vyjednávání s irským předsednictvím Rady EU by mělo začít brzy.
Europoslanec Luděk Niedermayer z EPP (TOP 09) legislativní návrhy podpořil již při projednávání v hospodářském a měnovém výboru. Jako jeden z argumentů uvedl dominanci společností Visa a Mastercard.
„V době rostoucích geopolitických rizik považuji za správné, aby Evropa měla vedle soukromých systémů i vlastní evropskou platební infrastrukturu, nad níž bude mít větší kontrolu. Vzhledem k mimořádné tržní síle dnešních dominantních hráčů se přitom ukázalo, že je velmi obtížné, ne-li nemožné, aby takový nový systém vznikl čistě na bázi soukromého sektoru,“ řekl redakci.
Niedermayer zároveň považuje za důležité, že Evropský parlament prosadil řadu pojistek. Ty souvisejí s tím, že systém vytváří Evropská centrální banka jako instituce veřejného sektoru.
Skryté náklady
Europoslanec Tomáš Kubín z frakce PfE (ANO) naopak pro návrhy týkající se digitálního eura ruku nezvedl. Zdůvodnil to především přílišným odchýlením finálního textu od původního návrhu zpravodaje, který ještě pokládal za přijatelný.
„Ten například rozlišoval mezi offline a online použitím digitálního eura, což by dalo evropským platebním systémům čas a jistotu k rozvoji,“ uvedl ve vyjádření pro Update EU. Finální text podle něho posiluje roli centrálních institucí EU a vytváří tlak na soukromé platební systémy, které již na evropském trhu fungují.
Za problematické dále pokládá zrušení požadavků na ověřování klienta pro žadatele o azyl, čímž podle něho vzniká nerovnost vůči standardům, které platí pro evropské občany. „Přijaté znění navíc ukládá většině podniků povinnost digitální euro přijímat, což znamená administrativní a provozní zátěž pro obchodníky, banky i poskytovatele platebních služeb. Základní služby se prezentují jako bezplatné, ale infrastruktura tohoto rozsahu má náklady – a ty ponesou podniky, spotřebitelé nebo daňoví poplatníci,“ dodal.
Niedermayer poukazuje, že legislativní návrhy počítají s potenciálním – nikoliv automatickým – rozšířením digitálního eura mimo eurozónu. V budoucnu si ho tak možná budou moci vyzkoušet i Češi. „Vyžadovalo by to dvoustrannou dohodu mezi Evropskou centrální bankou a příslušnou národní centrální bankou (v našem případě Českou národní bankou), a to na základě oznámení dotčeného členského státu Evropské komisi a ostatním členským státům,“ vysvětlil.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
