Evropská centrální banka chce do konce roku vybrat vítěznou podobu nových eurobankovek. Návrhy jsou inspirovány evropskou přírodou či slavnými osobnostmi. Do 21. září se může vyjádřit i veřejnost.
Evropané by se už brzy mohli dočkat digitálního eura. Europoslanci totiž udělili souhlas k vyjednávání se členskými státy. Jedná se o významný posun v debatě, která trvá od roku 2021.
Většinu nákladů souvisejících s vyššími cly na dovoz do Spojených států nesou američtí spotřebitelé a dovozci. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila ECB.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, řekla dnes prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka (ECB) v dnes zveřejněné publikaci.
Příliš rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou. V panelové diskusi v Bruselu to řekl náměstek evropského oddělení MMF Helge Berger. ECB v říjnu přerušila nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii.
Evropská centrální banka chce díky digitálnímu euru získat větší kontrolu nad finančním sektorem, kde v digitálních platbách dominují soukromé banky a společnosti Visa a Mastercard. Těžit by z toho měli hlavně uživatelé, vše je ale zatím pouze v „pilotní fázi“.
Lidé v posledních letech začínají využívat čím dál tím více bezhotovostní platby. Evropská unie nyní pracuje na vlastní digitální měně – tzv. digitálním euru. Jakou roli může takový prostředek hrát na poli bankovního systému?
Německé ministerstvo financí dnes důrazně odmítlo návrhy na nový společný dluh Evropské unie. Krok, který podporuje Francie, jihoevropské země či předseda Evropské rady Charles Michel, není podle Berlína potřebný a vyslal by trhům špatný signál.
Chorvatský parlament dnes schválil přijetí eura. V zemi by se jím mělo platit od začátku příštího roku. Krok ještě musí potvrdit Evropská komise a Rada EU.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu Kč).
Centrální banky po celém světě vymýšlejí nové způsoby, jak do budoucna zajistit „zdravou“ míru inflace a zároveň lépe konkurovat soukromým bankám. Řešením by mohly být tzv. digitální měny centrálních bank, kam spadá také plánované digitální euro.
Bulharsko a Chorvatsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB).
Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Česko v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb splňuje, nevyhovuje z hlediska cenové stability a směnného kurzu.
Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu. Podle něj Evropská centrální banka (ECB) při nákupu dluhopisů překročila své pravomoci.
Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom dnes německý ústavní soud.
