Evropská komise má v červenci představit návrh nového víceletého rozpočtu EU. V Česku se mezitím formuje národní pozice. Ta podporuje rozpočtovou střídmost, odmítá nové unijní daně i společné zadlužování. Výjimku připouští pouze v oblasti obrany.Obrysy budoucího víceletého rozpočtu EU nastínila Evropská komise již
začátkem roku. Nový rozpočet po roce 2027 by podle ní měl být jednodušší a efektivnější.
Zaprvé, dotace by členské státy EU čerpaly z jedné společné obálky podle svých národních plánů a investic – a jejich vyplacení by záviselo na tom, jak tyto plány plní.
Zadruhé by vznikl nový velký fond na podporu konkurenceschopnosti. Ten by financoval strategická evropská odvětví a technologie a pomáhal přitáhnout soukromé investice.
Nejzásadnějším bodem je ale navýšení rozpočtu. EU totiž potřebuje více peněz – jednak kvůli splácení dluhu za covidový balíček, jehož roční splátky Komise odhaduje až na 30 miliard eur (tedy zhruba pětinu ročního rozpočtu), a jednak kvůli bezprecedentním geopolitickým výzvám. Ty si vyžádají masivní investice do obrany, bezpečnosti a posílení konkurenceschopnosti.
Konkrétní návrh víceletého rozpočtu by měla unijní exekutiva představit v červenci. A očekávání jsou velká – jak totiž ze zmíněného nastínění i
následujících diskuzí vyplývá, navrhne zřejmě rozpočet, který se od těch minulých bude výrazně lišit.
EU je na začátku jednání o víceletém rozpočtu. Bude těžší než kdy předtím, prioritou je obrana
Unijní rozpočet po česku
Jak by si unijní rozpočet představovalo Česko? Z dokumentu, který má Euractiv.cz k dispozici, vyplývá, že by nejradši zachovalo zhruba status quo, ale posílilo obranné výdaje. Jenže Komise
dala jasně najevo, že „zachování stávajícího stavu nepřipadá v úvahu“.
Jak upozornila
analýza think-tanku EUROPEUM, česká pozice v sobě nese rozpor. Není totiž reálné chtít zachovat stávající kohezní a zemědělské fondy a zároveň financovat nové priority, pokud se má rozpočet EU nadále držet na nízké úrovni.
„Česko by proto mělo v rámci jednání podpořit ambicióznější rozpočet, který by byl zároveň jednodušší,“ doporučují analytici think-tanku EUROPEUM.
Na podobnou výzvu upozornil v měsíčníku České spořitelny také ekonom
Petr Zahradník. Zatímco současný víceletý rozpočet na sedm let, včetně mimořádného fondu obnovy Next Generation EU, dosahuje přibližně 1 900 miliard eur, potřeby nového unijního rozpočtu budou výrazně vyšší. Dle odhadů ekonoma
Maria Draghiho půjde o 750 až 800 miliard eur každoročních dodatečných investic.
„Finanční objem současného víceletého rozpočtu spolu s programem Next Generation EU nebude pro zajištění této potřeby dostatečný. Finanční zdroje v budoucím rozpočtu tak budou nutně vzácné a omezené, a bude velmi zásadní dosažení politické dohody ohledně jejich spravedlivého rozdělení,“ uvedl Zahradník.
Kde tedy leží české červené linie? Jak redakci sdělilo ministerstvo financí, Česko hodlá v nadcházejícím vyjednávání o rozpočtu bojovat za to, aby jeho výše zůstala přibližně na 1 % hrubého národního důchodu Evropské unie (HND EU).
Je ale ochotno trochu ustoupit. „ČR je otevřena jeho případnému omezenému navýšení v případě nových priorit, které souzní s pohledem ČR a ukáží se jako nezbytné či efektivnější k provádění z EU úrovně,“ dodalo ministerstvo.
Případné navýšení by se mělo podle Česka provést ideálně skrze příspěvky členských států do rozpočtu, které se odvíjejí od podílu na HND EU. Nafouknout rozpočet skrze nové zdroje, například společné evropské daně či poplatky, se tuzemsku nezamlouvá. Jak zdůraznil resort financí, k těmto snahám se „ČR staví dlouhodobě rezervovaně“.
Pomyslná červená linie pro Česko spočívá v dalším společném unijním zadlužování, i ta má ale jednu výjimku.
„ČR společně s řadou dalších členských států vnímá další společné zadlužování na úrovni rozpočtu EU velmi skepticky. Vytvoření mechanismu dluhového financování, či dokonce zavedení dluhového financování jako vlastního zdroje EU ČR odmítá,“ přiblížilo redakci český postoj ministerstvo.
Pokud jde ale o podporu evropské obrany, je Česko otevřeno diskuzím o všech řešeních. „ČR si je nicméně vědoma výzev, kterým v současnosti čelíme, mezi které patří financování obrany. Je proto otevřena konstruktivní diskusi o všech možnostech řešení podfinancování obranného sektoru, včetně nástrojů mimo rozpočet EU,“ dodalo ministerstvo.
Stěžejní roli ve financování obranného sektoru by ale podle Česka měl mít především soukromý kapitál. Vyplývá to z dokumentu, který nastiňuje česká východiska pro debatu o budoucí podobě víceletého rozpočtu. Role unijního rozpočtu je podle tuzemska sice potřebná, ale má být spíše podpůrná.
