Bezpečnost se dostává do popředí všeho, včetně agendy Evropské komise. Šestadvacítka eurokomisařů a jejich předsedkyně teď zasedli v novém formátu, tzv. bezpečnostním kolegiu, kde probrali téma, které jim aktuálně dělá asi největší vrásky – vztahy s USA.
Krkolomná cesta Bosny a Hercegoviny do Evropské unie dostala další trhlinu, vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik totiž hrozí, že zemi rozerve.
Cestovní ruch bude hrát v evropské ekonomice ještě důležitější roli než dnes. Do deseti let má vzniknout v EU v tomto sektoru až 4,5 milionu nových pracovních míst. Do jisté míry jde však o dohánění „covidové pauzy“.
Čína se chce stát globální supervelmocí a neváhá kvůli tomu rozbít světový řád založený na pravidlech, varují europoslanci. Evropa by prý měla odpovědět a daleko více spolupracovat s jinými regiony, a to i skrze „Síkelovu“ strategii Global Gateway.
Evropské země ví, že musejí výrazně posílit svou obranu proti útokům z nebe. Zatím se ale neshodnou, jakou konkrétní cestou se vydat. Zatímco „německému táboru“ nevadí nakupovat techniku jinde, ten „francouzský“ chce investovat doma.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Některé evropské státy prosazují, aby Evropská unie Rusku zabavila jeho zatím jen zmrazený majetek v Evropě, a získané peníze pak poslala Ukrajině. To je ale právně velmi problematické, na stole navíc neleží žádný konkrétní návrh.
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
Evropská unie stále nemá jasno v tom, jak přísně zreguluje elektronické cigarety, nikotinové sáčky a další novinky. Některé státy tak berou věc do svých rukou.
Návrh nových pravidel okolo návratů nelegálních migrantů ukazuje, že Evropa přitvrzuje. Co se chystá nového a jaké jsou podmínky úspěchu?
Přestože je rusko-ukrajinská válka dál v plném proudu, do napadené země už teď míří miliardy investic. Lákat další investory ale není jednoduché, obzvlášť bez bezpečnostních záruk, které by zemi do budoucna stabilizovaly.
Evropská investiční banka plánuje výrazně změnit svoje pravidla tak, aby mohla půjčovat peníze na co nejširší plejádu bezpečnostních a obranných projektů, ale neztratila u toho „dobrou pověst“ v očích investorů. Nově by tak mohla financovat například vojenské základny.
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
Evropská komise sice nemá reformu daně na tabákové výrobky ve svých plánech, to ale neznamená, že se letos nakonec nerozběhne. Velká skupina zemí v čele s polským předsednictvím na to totiž tlačí.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Americký prezident Donald Trump a jeho spolupracovníci vysílají do Evropy znepokojivé signály. Co to znamená pro budoucnost Severoatlantické aliance? Ptali jsme se expertů a expertek na bezpečnost a obranu.
Europoslanci kritizují Evropskou investiční banku, že dostatečně nepomáhá tomu, aby se v Evropě začalo více investovat do obrany. Banka namítá, že změny pomalu přicházejí a peníze na stole jsou, chybí ale projekty.
Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
OndraPlevak
