Evropští zemědělci se vypořádávají s dopady sucha. Žádné nové peníze ale z Bruselu nepřicházejí, místo toho sílí debata o tom, jak učinit zemědělství do budoucna odolnějším.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Sucho udeřilo. Státy chtějí peníze, EU zatím váhá
Letošní sucho a vedra zasáhly zemědělce napříč Evropou. Státy chtějí od EU větší finanční pomoc, Evropská komise ale zatím nový mimořádný zdroj peněz nechystá. Místo toho připomíná členským zemím možnosti, které už mají v rámci společné zemědělské politiky.
Sucho bylo jedním z bodů neformálního jednání ministrů zemědělství EU v Dublinu, které se odehrálo na začátku tohoto týdne. Zemědělci hlásí nižší úrodu, nedostatek krmiva i problémy s vodou.
Některé členské státy proto tlačí na přímou evropskou finanční pomoc. Španělsko například požaduje větší evropské investice do zavlažování a hospodaření s vodou. Zemědělské organizace zase upozorňují, že farmáři potřebují peníze nejen na pokrytí letošních ztrát, ale také na nákup osiva a dalších vstupů pro příští sezonu.
Nový evropský kompenzační balík ale zatím není na stole. Komise členským státům připomíná, že mohou využít flexibilitu současné zemědělské politiky. Mohou například urychlit vyplácení některých podpor nebo v případě mimořádných okolností odpustit některé podmínky pro získání dotací. Státy mohou také využít část zemědělského rozpočtu na krizovou pomoc. Česko už některé z těchto možností využívá.
Evropská debata se mezitím soustřeďuje na dlouhodobou udržitelnost.
„Musíme pokračovat v investicích do odolného zemědělství,“ řekl evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen. V příští společné zemědělské politice po roce 2027 podle něj mají hrát větší roli například efektivnější zavlažování, přesné zemědělství nebo zdravější půda schopná zadržet více vody.
Jenže právě u dlouhodobých investic se otevírá další problém. Evropská unie nyní vyjednává o svém rozpočtu na roky 2028–2034 a budoucí podoba zemědělské politiky je jedním z jeho největších bodů sporu. Hansen proto navrhuje hledat možnosti, jak pro vodohospodářské investice využít různé evropské fondy, například prostředky určené na rozvoj venkova či nově navrhovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost.
Další možností má být lepší pojištění zemědělců proti extrémnímu počasí. Evropská komise zkoumá nové finanční nástroje, které by pomohly pokrývat ztráty způsobené suchem, povodněmi nebo dalšími klimatickými extrémy.
Komise na podzim plánuje představit širší balík opatření zaměřený na klimatickou odolnost. Hansen už avizoval, že chce, aby jeho důležitou součástí bylo právě zemědělství.
Pomozte nám vylepšit Agri update
Věnujete nám minutku svého času? Rádi bychom náš newsletter vylepšili – a k tomu potřebujeme Vaši zpětnou vazbu. Prosíme tedy o vyplnění krátkého dotazníku. Naleznete jej zde.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Členské státy v červenci podpořily návrh Evropské komise vyčlenit 540 milionů eur na podporu zemědělců, kteří čelí krizi v oblasti hnojiv a energetiky v důsledku krize na Blízkém východě. Státy EU přidělené částky použijí na kompenzaci nejvíce postižených zemědělců za jejich hospodářské ztráty se zaměřením na nejvíce postižená odvětví a produkty. České republice Komise uvolní téměř 11 milionů eur.
V červenci přijala Rada cílená opatření na podporu zemědělců, kteří se potýkají s vysokými náklady na hnojiva. Členské státy budou moci vyplácet zemědělcům dotační podporu dříve a upravit některé podmínky podle vlastních potřeb a priorit.
Na začátku září zhodnotila Elisabeth Werner, generální ředitelka DG AGRI, dosavadní provádění Strategických plánů SZP (2023–2027). Werner uvedla, že většina stanovených milníků je plněna a podpora pokrývá 91 % zemědělské půdy EU. Za hlavní výzvy označila investice a nástroje pro řešení rizik. Werner zmínila, že očekává zlepšení budoucích výsledků díky zjednodušení celého systému.
Zemědělsko-potravinářské odvětví EU podle Evropské komise upevnilo v první polovině roku 2026 svou pozici na celosvětové úrovni. Odvětví v prvních šesti měsících v roce rozšířilo svou kladnou obchodní bilanci s obchodním přebytkem ve výši 23,9 miliardy eur, což je o 1,4 miliardy eur více než ve stejném období v roce 2025.
Vedra a sucho v Evropě poškozují úrodu. Srpnová data Evropské unie ukazují, že dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek ovlivňují letní plodiny a zásoby krmiva v západní a střední Evropě. Nejvíce je postižená Francie, jižní Německo, severní a střední Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Maďarsko a západní Rumunsko.
Agrární komory zemí V4 vyzvaly EU k řešení situace na trhu s mlékem a dopadů sucha. Prezident české Agrární komory Jan Doležal uvedl, že jsou země V4 na hranici udržitelnosti počtu hospodářských zvířat. Vyzval Evropskou komisi, aby přišla s vlastním zdrojem, který by umožnil reagovat na sucho a „mléčnou krizi“ dohromady.
Část evropských ministrů zemědělství, včetně Martina Šebestyána (za SPD), chystá evropskou iniciativu, která by se měla zabývat suchem i novou společnou zemědělskou politikou. Šebestyán se svým slovenským protějškem připravují schůzi, které se zúčastní ministři zemí V4, spolu se zástupci Rumunska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska. Výstupem by podle Šebestyána měla být společná deklarace devíti zemí, které poté na Radě ministrů požádají další členské státy, aby iniciativu podpořily.
Komise pozastavila část dotací pro Agrofert. 3,18 milionu eur z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zatím nebude proplaceno kvůli pokračujícímu prověřování, zda v případě holdingu nedochází ke střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond označil krok za „dočasné procesní opatření“.
Ministerstvo zemědělství přidělí na projekty spojené s rozvojem venkova 2,4 miliardy korun z evropských a národních peněz. Podpora bude směřovat zejména na investice do potravinářských podniků, na zahájení činnosti mladých zemědělců a do lesnictví. O dotace bude možné žádat od 13. října do 3. listopadu 2026.
Co nás čeká tento měsíc?
Dne 28. září bude jednat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).
Ministři zemědělství EU se znovu setkají ve dnech 28. a 29. září.
Evropská komise 30. září představí dokument, v němž se bude věnovat jednotlivým evropským agendám a jejich změnám v kontextu možného rozšíření EU o nové členské státy. Týkat se bude i zemědělství. Ve stejný den Komise představí svou vizi pro oblast rybářství a akvakultury pro rok 2040.