Evropští zemědělci se vypořádávají s dopady sucha. Žádné nové peníze ale z Bruselu nepřicházejí, místo toho sílí debata o tom, jak učinit zemědělství do budoucna odolnějším.
Agrární komory Česka, Polska, Maďarska a Slovenska vyzvaly Evropskou unii k větší podpoře producentů mléka, kteří čelí nízkým výkupním cenám a přebytku suroviny a mléčných produktů na trhu.
Dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek v posledních dvou měsících ovlivňují letní plodiny a zásoby krmiva v západní a střední Evropě, ukazují nová data Evropské unie. Výrazné dopady hlásí i Česko.
Současné sucho by mělo být jedním z témat pro chystanou iniciativu části evropských ministrů zemědělství. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Západní Evropa zažila rekordně teplý začátek léta. Červen a červenec překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Vedra a sucho přinesly rozsáhlé požáry a velmi nízké průtoky řek.
Sucha, povodně i rekordní vedra zasahují svět, Česko nevyjímaje. Podle klimatologa Adama Valíka je tempo změn za poslední dvě století bezprecedentní. Evropa má zároveň příležitost být lídrem v řešení klimatické krize.
Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt.
Zimy téměř bez sněhu, prudké výkyvy teplot, sucho a na druhou stranu silné deště. To jsou některé průvodní jevy klimatické změny, které trápí jižní Moravu. Zápolí s nimi ale i v sousedním Rakousku, a proto regiony spojily síly.
Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich…
Jihomoravský kraj je v Česku je jedním z nejzasaženějších regionů klimatickou změnou. Na začátku roku představil vlastní plán, jak se se změnou klimatu vypořádat. Ani ostatní kraje v boji nezůstávají pozadu.
Řada evropských regionů se potýká s dopady silných dešťů, v jiných oblastech je zase úroda postižena velkým suchem. Evropská komise se proto rozhodla přijmout opatření, která mají zmírnit dopady extrémního počasí na produkci ovoce, zeleniny a vína.
Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?
Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?
Voliči letos mají mimořádně velkou zodpovědnost. Nový Parlament a Komise budou rozhodovat o zásadních otázkách, jako je boj se suchem či neudržitelný hospodářský model. Některé kandidující strany ale těmto otázkám nedávají vážnost, píše Kateřina Davidová.
Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.
Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.
Čeští zemědělci denně řeší problémy, které si málokterý podnikatel dovede představit. Zápolí nejen s nepříznivým počasím a změnou klimatu, ale i s dotačními podmínkami nebo nezájmem Čechů o jejich produkty.
