Evropa nese odpovědnost za změnu klimatu. Krizi musí řešit, i kdyby na to byla sama, říká klimatolog

Sucha, povodně i rekordní vlny veder – extrémní projevy počasí zasahují svět stále častěji a Česko není výjimkou. Klimatolog Adam Valík upozorňuje, že tempo změn v posledních dvou stoletích nemá v historii obdoby. Evropa má zároveň příležitost být lídrem v řešení klimatické krize. Letošní léto je sice deštivé, to ale neznamená, že změna klimatu ustala. Naopak. V září minulého roku čelila země rozsáhlým povodním. A v období 2015 až 2020 zažilo Česko intenzivní období sucha. Česká republika přitom zdaleka není jediným státem, na který dopadají extrémní projevy počasí. Lednové lesní požáry v Los Angeles způsobily škodu v přepočtu za 6,7 bilionu korun. Loňské povodně v zemích sahelského regionu zasáhly přibližně čtrnáct států. Podle Světové meteorologické organizace byl rok 2023 pro světové řeky nejsušším rokem od roku 1990, a v témže roce mělo nedostatečný přístup k pitné vodě alespoň jeden měsíc v roce 3,6 miliardy lidí. Do jaké míry lze přičíst tyto extrémní jevy klimatické změně?

Klimatická změna

I v minulosti se klima proměňovalo, planeta zažívala teplá období i doby ledové. Rozdíl se současným stavem je ovšem ten, že tyto změny probíhaly násobně pomaleji. „Koncentrace skleníkových plynů se v minulosti přirozeně měnily. Problém ale je, že k těmhle změnám docházelo postupně. Trvalo to stotisíce, miliony let než se teplota zvýšila, klesala, a podobně,“ vysvětluje v podcastu Evropa zblízka Adam Valík, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu. Zlom podle Valíka nastal s průmyslovou revolucí. Evropané objevili podzemní ložiska fosilních paliv a jejich spalováním začali vypouštět množství oxidu uhličitého do ovzduší. Tím nastartovali klimatickou změnu, která v historii nemá obdoby. „Kvůli tomuto jsme za posledních asi dvě stě let zvládli to klima změnit rychleji, než se to dělo kdykoli v minulosti. A právě to tempo změn je to, co nás nejvíc děsí,“ upozorňuje Valík.

Valík: Z Green Dealu se stal strašák neoprávněně. Efekt přijde, i když bude EU klima řešit sama

Mechanismy globálního oteplování

Skleníkový efekt je sám o sobě přirozeným jevem, který otepluje zemský povrch a umožňuje tak vznik života na planetě. Vysoká koncentrace skleníkových plynů ovšem přirozenou rovnováhu nabourává. Vlivem emisí se kontinenty zahřívají rychleji než rozsáhlé vodní plochy. Zároveň se spodní vrstvy atmosféry ohřívají rychleji než ostatní vrstvy. Tyto jevy způsobují například cyklonové bouře v létě a vysokou míru odpařování vody. Klimatická změna je tedy z velké míry zodpovědná za nejrůznější extrémní projevy počasí. Valík ovšem dodává, že veškeré přírodní katastrofy se nedají vysvětlit pouze klimatickou změnou. Na vině je i práce člověka s přírodou. Například české povodně v roce 1997 byly způsobeny jednak nebývalým přílivem teplého vzduchu ze Středozemí, který způsobil intenzivní srážky, a jednak odlesněním krajiny. Vytvářením orných ploch a odstraňováním vegetace vznikly rozsáhlé plochy, které neměly čím zadržet přívaly vody. „To, že ty povodně byly tak intenzivní, bylo hlavně tím, že člověk do té doby pracoval s krajinou tak, jako kdyby mu patřila,“ dodává klimatolog. Do budoucna Valík předpovídá, že Česko bude čelit intenzivnějším a častějším vlnám veder a dalším extrémním projevům počasí.

Globální řešení klimatické změny

„Nicméně k této otázce, když se bavíme o globálním oteplování, by bylo potřeba přistupovat z globálního nebo minimálně z celoevropského pohledu,“ míní Valík. Ačkoli je Evropa malý kontinent, je lidnatou a technologicky vyspělou částí světa. Evropská klimatická politika díky tomu může podle Valíka mít pozitivní vliv na globální stav klimatu. Aktuálně je EU pátá v žebříčku množství vypouštěného CO2 v přepočtu na obyvatele. Valík tak odpovídá na argument, podle kterého je zbytečné, aby se Evropa pouštěla do ekologické transformace sama, zatímco ostatní regiony pokračující ve spalování fosilních paliv. Rovněž dodává, že Evropa má odpovědnost za současný stav a potenciál jít příkladem. „Evropa má pořád historickou odpovědnost, protože my jsme začali se spalováním fosilních paliv, my jsme přišli s technologickým boomem, tady začala technologická revoluce, a byli jsme to my, kdo tyto technologie rozšířil do celého světa. Takže podle mě by bylo správné, abychom to byli my, kdo ukáže světu, co s tím můžeme dělat, abychom ten současný negativní vývoj zvrátili a nastartovali svět v jiném myšlení,“ apeluje. Loni byla naměřená globální teplota poprvé v historii o 1,5 stupně vyšší oproti předprůmyslové době. Podle Valíka ovšem to, že jsme překročili tento limit, není důvodem k rezignaci. „Když se podíváte na to, jakým způsobem se klima otepluje, tak to není jenom rovná přímka. Máme prostě roky, kdy je tepleji, kdy je chladněji. Neustále se to střídá,“ vysvětluje. Přechod na obnovitelné zdroje je podle něj nevyhnutelný, jelikož zásoby fosilních paliv jsou omezené. V krátkodobém měřítku podle něj bude ekologická transformace náročná. „Pro nás ta zelená politika znamená, že se budeme muset spokojit s tím, že budeme mít trošku méně komfortu,“ říká. Takový vývoj je ovšem podle něj přirozeným důsledkem historie. „Evropa dlouho těžila z toho, že jsme využívali všechno, co se dalo. Dlouho jsme byli v nějaké fázi blaha, ale teď se bohužel dostáváme do fáze uvědomění, kdy vidíme, že to blaho s sebou neslo nějaké problémy, a ty problémy teď musíme řešit,“ popisuje. V dlouhodobém horizontu ovšem podle něj přinese zelená transformace pozitivní změny. Životní úroveň podle něj nebude klesat a Evropa se zbaví závislosti na fosilních palivech a stane se tak energeticky soběstačnou.

Evropské klimatické cíle

Evropská unie si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. V červenci tohoto roku navrhla Evropská komise cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % v porovnání s úrovní v roce 1990. „Klimatická neutralita neznamená, že nebudeme vypouštět žádné emise, ale to, že to, co vypouštíme, budeme schopni odjímat,“ upřesňuje Valík. S ohlédnutím na nedávný technologický vývoj lze podle Valíka předpokládat, že v následujících třiceti letech lidstvo přijde s dalšími technologiemi, které umožní efektivnější pohlcování uhlíku. Průběžný cíl do roku 2040 hodnotí jako pozitivní, podle něj bude státy motivovat efektivněji než finální cíl, který je stanoven až na rok 2050.

Průzkum: Skepse ke Green Dealu se zčásti odvíjí od toho, jestli se lidé obávají klimatické změny

Green Deal jako recept na lepší Evropu

Nástrojem pro změny je v Evropě především Green Deal, debata o něm je ale podle Valíka zpolitizovaná a zavádějící. „Většina lidí, co o Green Dealu mluví, tak absolutně netuší, co to vlastně je,“ říká. Green Deal podle něj členským státům nic nenařizuje, ale nabízí jim řešení pro lepší život v EU. „Green Deal je taková kuchařka, která v sobě obsahuje různé recepty toho, co můžeme dělat, abychom zlepšili celkově život v Evropě,“ popisuje Valík. Dodává, že Green Deal není pouze o klimatu, ale zabývá se i jinými oblastmi, například průmyslem nebo školstvím.