Prezidenti a premiéři zemí EU se 9. a 10. února sejdou na mimořádném summitu a hlavní témata jsou na programu dvě. Vedle zvládání migrace je potřeba se dohodnout také na tom, jak přesně Evropa zareaguje na americký protiinflační zákon, který ohrožuje evropský byznys. Redakce má k dispozici předběžné plány, jak chtějí státy postupovat.Dávno pryč jsou v Evropě doby, kdy zkratka „IRA“ odkazovala především na Irskou republikánskou armádu, která vedla partyzánský boj proti britské nadvládě. Teď sice tato zkratka taky nahání hrůzu, ale z úplně jiných důvodů.
Označuje totiž tzv. Inflation Reduction Act, tedy zákon o snížení inflace, kterým vláda amerického prezidenta
Joea Bidena plánuje urychlit energetickou a klimatickou transformaci. Balík 369 miliard dolarů (340 miliard eur) míří na podporu obnovitelných zdrojů, vodíku a dalších čistých technologií.
Zásadní v tomto ohledu je, že zájemci o dotace nebo daňové úlevy musí buď přímo vyrábět ve Spojených státech, nebo alespoň používat výrobky či komponenty, které se tam vyrábějí. USA tak chtějí získat významnou výhodu z hlediska zahraničních investic.
Od vrcholných evropských politiků logicky zaznívá, že takové podmínky diskriminují evropské firmy. Jednou z obav je to, že by evropské společnosti (hlavně automobilky) mohly přesunout některé své výrobní provozy na druhou stranu Atlantiku, což oslabí domácí průmysl – už tak zasažený vysokými cenami energií – a sníží jeho konkurenceschopnost. Významně ohroženy jsou
evropské kapacity výroby elektrických vozidel nebo baterií, s čímž se pojí narušení velkých klimatických a energetických ambic EU.
„Nové právní předpisy USA již mají dopad na investiční plány našich společností a existuje zřejmý potenciál systémovějšího dopadu na průmysl EU, zejména v odvětvích, která mají zásadní význam pro naši ekologickou transformaci,“
popsal v prosinci obavy evropských zemí český ministr pro evropské záležitosti
Mikuláš Bek (STAN).
Místopředseda Evropské komise pro obchod
Valdis Dombrovskis v
amerických médiích apeloval na to, aby základem zelené transformace a boje s klimatickou změnou byla transatlantická spolupráce, nikoliv rivalita.
Jednání o kompromisu s americkou stranou podle něj probíhají na více úrovních. Jedním z možných řešení by bylo například to, že část výhod by neplatila jen pro americké, ale i pro evropské firmy. Zatím se ale podle Dombrovskise nepodařilo „rozptýlit obavy“. Navíc to vypadá, že se
to ani nepodaří. Na řadu tak přichází plán B, na kterém se pracuje.
Mezinárodní situace nesvědčí obchodu. České předsednictví „dělalo, co mohlo“
Co navrhuje Komise
Evropská unie potřebovala zareagovat a přijít s vlastními opatřeními, které by chránily její zájmy, musela ale našlapovat opatrně, minimálně ve své rétorice. USA totiž potřebuje.
„Zdá se, že není vhodná doba na to, abychom si z bezpečnostních důvodů znepřátelili USA,“
řekl redakci EURACTIV.com odborník na obchodní vztahy z think-tanku Bruegel
David Kleimann. Odkazoval tak na to, že Evropa je v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu závislá na americkém leadershipu.
Připravovaná evropská opatření jdou přesto poměrně daleko. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu minulý týden představila předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová jejich obrysy.
Nový urychleně připravený průmyslový plán obsahuje například rozvolnění pravidel pro státní podporu, stejně jako cílené dotace pro vybudování výrobních závodů pro obnovitelné zdroje. Pomoct zafinancovat tyto plány by měl i speciální „Evropský fond suverenity“. Kromě toho se mají odstranit byrokratické překážky pro výstavbu čistých technologií, jako jsou fotovoltaika, větrná energie, tepelná čerpadla, skladování energie nebo elektrolyzéry. A návrhu je ještě mnohem více.
Právě takové kroky by měly zabránit tomu, aby evropské firmy prchaly do zahraničí, kde jsou podmínky výhodnější. „Evropa potřebuje vlastní plán nejen pro urychlení zavádění čistých technologií, ale také pro rozvoj potřebné výrobní základny. Nejde o závod v dotacích. Jde o zajištění bezpečnosti našich dodávek, konkurenceschopnosti, schopnosti exportovat a vytváření pracovních míst,“
popsal záměr nových plánů eurokomisař pro vnitřní trh
Thierry Breton.
České podniky podstupují zelenou transformaci, žádají pomoc od státu
Aby velcí nespolkli malé
Návrhy Komise se mají Radě a Evropskému parlamentu dostat na stůl na začátku února. Je tedy jasné, že se o nich budou bavit i prezidenti a premiéři na mimořádném zasedání Evropské rady 9. a 10. února.
„Musíme reformovat některé vnitřní aspekty naší průmyslové politiky, jako jsou státní podpora, snížení byrokracie a snaha vyslat průmyslu na celém světě signál, že právě Evropa, a samozřejmě Španělsko, je dobrou cílovou destinací (
sídel a výrobních závodů, pozn. red.),“
řekl španělský premiér
Pedro Sánchez.
Najít shodu všech 27 zemí bude ale náročné. Jak
připomíná web World Politics Review, zatímco někteří členové EU, včetně Francie a několika menších a méně bohatých států bloku – Španělska, Belgie, České republiky a Lotyšska – dávají přednost vytvoření zmíněného celoevropského fondu, který by byl financován novým společným dluhem, Německo je proti této myšlence. Berlín se totiž dlouhodobě staví proti společným dluhům EU, o již fungujícím fondu obnovy se nechal dlouho přesvědčovat.
Kde však Francie a Německo stojí na jedné straně barikády, to je státní pomoc. Líbilo by se jim rozvolnění evropských pravidel státní podpory, protože jako bohaté země, které si mohou dovolit poskytovat finanční prostředky firmám v obtížích, by z takových změn měly obrovský prospěch.
Menší státy se takových změn obávají, jejich firmy by tak totiž mohly ztratit konkurenceschopnost i v rámci Evropy.
Kritici varují, že takové zvýhodnění bohatých zemí a jejich firem by „fatálně narušilo trh EU“.
Redakce EURACTIV.cz už má nicméně k dispozici předběžné závěry únorového summitu, které naznačují, že by se státy dohodnout mohly. Vlády zřejmě podpoří všechny důležité návrhy Komise, a to včetně solidárních mechanismů a nových zdrojů financí, které mají zajistit zachování rovných podmínek na jednotném trhu pro všechny státy EU. Závěry se ovšem s velkou pravděpodobností budou ještě měnit. Otázkou je jak zásadně.
Unie musí reagovat rychle. Debatu o nastavení nových pravidel povede Švédsko, které 1. ledna převzalo předsednictví Rady od Česka. Stockholm je tradičně silný v oblasti konkurenceschopnosti a otevřené ekonomiky, což by se mělo promítnout i do celoevropského kompromisu. Jak v
rozhovoru pro EURACTIV.cz připomněla analytička
Elizabeth Kuiperová z think-tanku European Policy Centre, Švédové se budou snažit, „aby v diskusích nedominovala protekcionistická agenda, ke které mají některé země blízko.“
Evropa potřebuje dlouhodobou vizi a odvážné činy, ne jen slova, říká expertka na EU politiku
