Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
Nevládní organizace svým voláním reagují na „turbinegate“, která Polskem otřásla v prosinci. Ve své výzvě se odvolávají na kontroverzní návrh zákona o cenách energií z dílny Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a hnutí Polsko 2050, který usnadňuje výstavbu nových větrných elektráren.
Podle původní podoby návrhu měly být větrné turbíny povoleny až do blízkosti 300 metrů od budov pro jednu rodinu a 400 metrů od budov pro více rodin.
Návrh kritizovali také přední politici strany Právo a spravedlnost (PiS). Nešlo však jen o povolenou vzdálenost větrníků od budov. PiS obvinila novou vládnoucí většinu také z toho, že návrh umožní vyvlastnění pozemků v blízkosti plánovaných elektráren, a dokonce tvrdila, že je návrh výsledkem lobbingu.
Podle provozovatelů větrných elektráren i poslanců vládní většiny vyvlastnění nemovitostí, které se v blízkosti turbín nachází, nehrozí. Ustanovení se podle nich týká výhradně půdy, kudy vedou úzké pásy přenosové sítě.
Tuskova koalice nakonec tlaku PiS ustoupila, od změny zákona o větrné energii upustila a oznámila vypuštění té pasáže zákona o cenách energií, která se týkala větrných elektráren.
Potřebujeme levné obnovitelné zdroje energie
„Nová parlamentní většina se ve svých předvolebních prohlášeních a v koaliční smlouvě zavázala rozvinout potenciál obnovitelných zdrojů energie. Právě to bylo cílem projektu, který byl předložen Sejmu na konci listopadu a který téma větrné energie s otázkou zmrazení cen energií propojil,“ uvádějí autoři výzvy, mezi nimiž je i polská pobočka Greenpeace.
Organizace zároveň očekávají, že návrh zákona o větrné energii bude jedním z prvních zákonů Tuskovy vlády vůbec a že vláda „zohlední požadavky ochrany přírody i zájmy místních komunit a umožní rozvoj čisté, levné a bezpečné větrné energie“.
Kompromisem v ožehavém bodě, tedy povolené vzdálenosti větrných elektráren od obývaných budov, by se v novém návrhu měla stát minimální vzdálenost 500 metrů.
„Dynamický rozvoj větrné energetiky je nejrychlejší a nejefektivnější cestou, jak zajistit (Polsku) nezávislost na uhlí a zemním plynu,“ uvedly nevládní organizace s tím, že jen v loňském roce Polsko utratilo za dovoz fosilních paliv asi 200 miliard zlotých (přes 1 bilion korun).
V posledních letech však energetická transformace Polska, a tedy i budování nových obnovitelných zdrojů, spíš zpomalovaly.
„Roky blokování větrné energie vládou PiS vedly k obrovským problémům,“ uvedl Marek Józefiak, mluvčí a expert na ekologickou politiku Greenpeace v Polsku. „Namísto provádění spravedlivé energetické transformace vláda raději do polských přístavů nechávala vozit obrovské lodě s uhlím z Ruska, Austrálie nebo Kolumbie.“
„Šejkové a zahraniční společnosti dodávající do Polska uhlí a plyn z toho mají jistě radost, ale Poláci se na druhé straně musí potýkat s vysokými cenami elektřiny z uhlí a rostoucím dovozem paliv.“
Tento přístup má podle neziskových organizací za následek nejen vyšší ceny energie, ale také neopomenutelné ničení životního prostředí, rostoucí náklady na zdravotní péči a vyšší emise skleníkových plynů. A dalším důsledkem je i omezený rozvoj větrných elektráren v Polsku, které by vznikaly v souladu s ochranou obyvatel žijících v blízkosti turbín.
„Umožnění rozvoje větrné energie je nutností. Jen tak bude možné zajistit dynamickou a společensky prospěšnou energetickou transformaci země,“ uvedly organizace. „Potřeba rozvíjet levné a bezpečné obnovitelné zdroje energie je nepopiratelná a naléhavá.“
Nový a aktualizovaný návrh by proto měl Tuskův kabinet připravit ještě během prvních sto dnů své vlády, zdůrazňují. „S oddalování tohoto procesu vzniká riziko vysokých cen energie v zemi, zvyšuje se její závislost na dovozu fosilních paliv a vede k devastaci životního prostředí.“
Rozvoj větrné energetiky je klíčem ke zlevnění energie a zvýšení energetické bezpečnosti Polska, domnívá se Józefiak.
„V letošním roce bylo 14 procent polské elektřiny vyrobeno ve větrných elektrárnách. A pokud Tuskova vláda zavede široce podporované pravidlo vzdálenosti 500 metrů od budov, budeme schopni během několika let zdvojnásobit výkon větrníků,“ řekl.
Podle think tanku WindEnergy tvořila v roce 2021 energie z větrných elektráren 9 procent celkové výroby energie v Polsku. To je stále více než v ostatních zemích Visegrádu. V Maďarsku i Česku činil podíl větrné energie ve stejném roce pouze 1 procento. Na Slovensku pak byl podíl větrné energie dokonce tak nízký, že se odhaduje na 0 procent.
Více větru, méně uhlí. Jaké výhody má pro Česko větrná energie?
