Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Rok 2024 přinesl několik důležitých milníků, pokud jde o rozšíření unijní sedmadvacítky o další státy. V březnu se oficiálně otevřela přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. V červnu pak proběhla první tzv. mezivládní konference o vstupu Ukrajiny a Moldavska, zároveň se podařilo dotáhnout vyjednávání s Černou Horou o některých kapitolách v oblasti právního státu. A nakonec, v říjnu, začalo vyjednávání s Albánií o první kapitole – sladění právního systému země se základními principy EU.
https://x.com/OliverVarhelyi/status/1851592219712446947
Sice to zní technicky, ale v politice rozšíření, která byla dlouhé roky zaseklá, se jedná o poměrně významný pokrok. Co dalšího se podařilo a kde je podle nově zveřejněného rozšiřovacího balíčku Evropské komise potřeba „přidat“?
Pokud jde o Černou Horu, která je na své cestě do Evropské unie nejdál, tak i když se letos podařilo uzavřít některé další kapitoly ve vyjednávání, podle Komise má země stále řadu úkolů v oblasti právního státu a soudnictví.
Srbsku se v poslední době podařilo splnit podmínky, aby se už brzy mohlo otevřít jednání o „klastru“ (skupince) kapitol, které se týkají konkurenceschopnosti. V příštím roce se po vládě v Bělehradu chce, aby urychlila svou práci na dalších reformách, především těch v oblasti právního státu, které pomůžou vytvořit spravedlivé prostředí pro občanskou společnost a média a zamezí šíření dezinformací a zahraničního vlivu.
V případě Albánie je podle Evropské komise zásadní, aby se urychlily reformy například v oblasti policejních složek, efektivního boje s korupcí a organizovaným zločinem, mediální svobody, majetkových práv nebo menšin.
Téměř to samé platí také o Severní Makedonii, i zde unijní exekutiva zmiňuje boj s korupcí a organizovaným zločinem. Zapracovat by prý země měla také na důvěryhodnosti své justice.
„Bosna a Hercegovina prokázala hmatatelné výsledky, mimo jiné v oblasti řízení migrace, plného souladu se společnou a zahraniční bezpečnostní politikou EU, jakož i přijetím právních předpisů týkajících se integrity soudnictví, boje proti praní špinavých peněz a střetu zájmů,“ chválí další západobalkánskou zemi Komise, která teď připravuje „vyjednávací rámec“, aby se mohlo spustit jednání o prvních kapitolách.
Pro Kosovo, které jako jediné zůstává pouze „potenciální kandidátskou zemí“, začala 1. ledna letošního roku platit vízová liberalizace. Pokrok se podle Komise podařil v oblasti podnikatelského prostředí a boje s organizovaným zločinem, další práce ale na tamní vládu čeká ve správném fungování veřejné správy a ochrany svobody slova.
Ukrajina se na své formální cestě do EU pohybuje patrně nejrychleji ze všech. Pokud splní všechny podmínky, vyjednávání o prvním „klastru“ kapitol podle Komise začne „co nejdříve v roce 2025“.
To samé se dá říct také o Moldavsku. „Zahájení přístupových jednání bylo důležitým krokem, který ocenil odhodlání Moldavska pokračovat v reformách na cestě ke vstupu do EU, přestože čelí neustálému ruskému vměšování a dopadům ruské agresivní války proti Ukrajině,“ doplnila k tomu Komise. Tyto obavy rostou především v kontextu druhého kola prezidentských voleb, které jsou v plánu v neděli 3. listopadu.
Do centra pozornosti se tentokrát dostala Gruzie, a to také kvůli volbám. 26. října proběhly parlamentní volby, předběžné závěry nezávislých pozorovatelů ale upozornily na řadu nesrovnalostí. I kvůli tomu Komise opakuje svoje výzvy, aby země reformovala svůj volební systém.
„Jedná se o konsolidaci trendu, který jsme zaznamenali ze strany gruzínských orgánů v posledních měsících, kdy se tato země se vzdaluje od Evropské unie a jejích hodnot a principů. Naše zpráva navrhuje jasnou cestu k obnovení cesty do EU, pokud by k tomu byla ze strany gruzínského vedení politická vůle,“ řekl k tomu šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Pro pořádek je potřeba zmínit také Turecko, které sice zůstává „klíčovým partnerem“ pro Unii, ale u kterého je už od roku 2018 zmražený přístupový proces. I do budoucna to vypadá, že místo členství se bude se zemí budovat spíše jiný typ strategického partnerství.
Jak připomněl komisař pro rozšíření Olivér Várhelyi, právě téma rozšíření patří mezi tři hlavní priority, o kterých evropští lídři v současné době mluví.
„Není to jen kvůli rychle se měnícímu geopolitickému prostředí kolem nás, ale i kvůli tomu, že je v zájmu samotné Evropy se rozšířit. Čtyři země zareagovaly na válku okamžitou přihláškou do EU, protože věří, že členství je dlouhodobá záruka míru, stability, bezpečnosti a prosperity. Teď je na nás jim ukázat, že to platí i v praxi,“ nechal se slyšet maďarský komisař.
Kompletní zprávy k jednotlivým zemím si můžete přečíst zde.
Rozšíření přehledně: Jak jsou na tom země, které chtějí vstoupit do EU?