Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Grilování kandidátů do nové Evropské komise pokračuje i dnes, ve čtvrtek 7. listopadu. Už v dopoledních hodinách přišla na řadu Marta Kos, kterou nominovala slovinská vláda.
Politička má zkušenosti z médií nebo z diplomacie, svou zemi zastupovala například v Německu nebo ve Švýcarsku. Jako občanka státu Balkánského poloostrova má zároveň přirozenou výhodu, pokud jde o její nový úkol, tedy politiku rozšíření EU, kterou má na dalších pět let dostat na starosti.
„Rozšíření Evropské unie je maraton, ne sprint,“ připomněla Kos před europoslanci, kterým dominovali členové zahraničního výboru AFET, že přijetí nových zemí zabere ještě dlouhou dobu. O vstup mají v současné době zájem Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. Turecko, ač oficiálně stále na seznamu, už se kvůli zmraženým jednáním počítat nedá.
Kandidátka opakovaně zdůrazňovala, že i když bere v úvahu geopolitický kontext a oceňuje ambice, kandidátské státy mohou vstoupit do Unie pouze na základě splněných podmínek. Jednou z nich je, že následují společné hodnoty a principy EU, například právní stát. Žádné „rychločlenství“, ani v případě Ukrajiny, tedy podporovat neplánuje.
Úkoly prý ale musí plnit také samotná EU. Kromě různých podob pomoci a asistence kandidátům musí podle Kos zapracovat také na vlastních reformách, aby byla schopná nové členy absorbovat. „Jak si můžeme zachovat kredibilitu, pokud nebudeme připravení ve chvíli, kdy kandidáti připravení budou?“ odpovídala na jednu z otázek.
Vyslovila se také pro to, aby se proces rozšíření zjednodušil tím způsobem, že jednomyslný souhlas všech členských států v Radě EU nebude nutný ve všech fázích (například při otevírání či uzavírání jednotlivých kapitol vyjednávání), ale pouze v těch nejdůležitějších. Pro některé skeptické státy by tak bylo komplikovanější celý proces zdržovat nebo dokonce blokovat.
S tím souvisí i její přesvědčení, že bilaterální spory mezi členy a kandidáty už dál nesmějí brzdit rozšíření, jak k tomu doteď opakovaně docházelo. Příklad je spor mezi Severní Makedonií a Bulharskem o postavení bulharské menšiny v makedonském právním systému. Kos uvedla, že v tomto konkrétním případě počítá s tím, že Severní Makedonie naplní dohodu a změní svou ústavu. Další bilaterální spory ale už tolerovat nechce.
Během slyšení často zmiňovala pojem „graduální (či postupné) rozšíření“. V podstatě to znamená, že kandidátské státy dostanou některé výhody členství v EU ještě předtím, než završí celý přístupový proces. Může se jednat například o dřívější vstup na společný trh nebo o zahrnutí do oblasti roamingu. Slovinská politička zmiňovala, že pokud ji europoslanci dají důvěru, bude hledat další oblasti výhod, které může kandidátským zemím nabídnout. To by je mohlo motivovat k tomu, aby si své úkoly a reformy plnily svědomitěji a rychleji.
V plánu má také zlepšení komunikace, a to jak navenek, tak dovnitř Unie o tom, že rozšíření je pro Evropu prospěšné. Součástí komunikační strategie prý bude také boj proti dezinformacím a vměšování zahraničních aktérů jako Rusko. Kandidátské země Moldavsko nebo Gruzie s tím mají z poslední doby velké zkušenosti.
Zpráva o rozšíření: Unie se bojí o „evropskou budoucnost“ Gruzie
Pokud jde o konkrétní posuny v následujících letech, Marta Kos zmínila, že EU má po deseti letech poprvé slušně „našlápnuto“. „Máme příležitost k tomu přivést (v průběhu tohoto mandátu) jeden nebo dva státy na konec vyjednávacího procesu (uzavření všech kapitol). Černou Horu v roce 2026 a Albánii v roce 2027,“ řekla konkrétně.
Přestože pomoc při řešení sporu mezi Srbskem a Kosovem dostane za úkol nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, komisařka pro rozšíření chce být v této oblasti také aktivní a prosazovat nové přístupy. Ty dosavadní podle ní nefungují.
Řada dotazů mířila také na to, jestli bude ochotná zemím jako Srbsko „sáhnout“ na peníze z EU, pokud nebudou plnit podmínky a budou zaostávat v nutných reformách. „Právní stát je základ ve členských státech i v kandidátských zemích. To je naše podmínka a myslíme ji vážně. Pokud nebudou reformy nebo závazky splněny, nebudou peníze,“ řekla.
Marta Kos pozorně odpovídala na otázky poslanců celé tři hodiny svého slyšení, a i když často nedokázala poskytnout dostatečné detaily svých plánů, pod tlak se dostávala pouze v jedné oblasti. Minimálně třikrát dostala dotaz na to, jestli v minulosti nedonášela jugoslávské tajné službě. Odmítla to jako dezinformaci, i když uznala, že na seznamu informantů vedená je, ale neví proč. To samé podle ní platí o mnoha slovinských vrcholných politicích, europoslancích a tisících dalších lidí.
Kos podle zdrojů webu Euractiv.com grilováním prošla úspěšně, údajně ji podpořili zástupci lidovců, socialistů, liberálů, zelených i konzervativců ECR.