Už tento čtvrtek (19. prosince) se země Evropské unie setkají v Bruselu na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro jejího nového předsedu Antónia Costu. Jednání předsedů vlád a prezidentů členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-západní Balkán.
V předběžných závěrech Evropské rady, které má Euractiv.cz k dispozici, se země zavazují v pokračující finanční i vojenské pomoci Ukrajině. Dále odsuzují ruskou agresi a severokorejskou vojenskou pomoc Putinovým válečníkům, a také vítají přijetí 15. balíčku protiruských sankcí.
Balíček
přijaly členské státy v pondělí (16. prosince) na jednání Rady pro zahraniční věci (FAC), kde Česko zastupoval ministr zahraničí
Jan Lipavský. Balíček obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi, nebo třeba opatření proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
EU přijala patnáctý balík protiruských sankcí a už vyhlíží ten šestnáctý
Sedmadvacítka se ve čtvrtek bude věnovat i situaci na Blízkém východě, pádu režimu
Bašára Asada v Sýrii, ale i
reportu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinista, který popsal (ne)připravenost Evropské unie na hybridní, vojenské ale i civilní hrozby. Zhodnotí i aktuální činnost zemí v ochraně proti
nelegální migraci.
Moldavsko chválíme, Gruzii litujeme
Speciální diskuse se podle závěrů bude věnovat situaci v Moldavsku a Gruzii. Tyto kandidátské země na vstup do Evropské unie se v posledních měsících vydaly přesně opačným směrem. Zatímco Moldavsko si v referendu odhlasovalo pokračování evropské integrace, Gruzie naopak přihlášku do EU pozastavila a za prezidenta si v rozporovaných volbách zvolila protizápadně orientovaného bývalého fotbalistu anglického klubu Manchester City
Michaila Kavelašviliho.
„Evropská rada chválí orgány Moldavské republiky za úspěšný průběh prezidentských voleb a referenda o zakotvení přistoupení k EU v ústavě, a to i přes hybridní aktivity Ruska směřující k podkopání demokratických institucí země. (
Evropská rada) vítá závazek občanů Moldavské republiky k evropské integraci,“ konstatují předběžné závěry.
Naopak pokud jde o Gruzii, závěry takto pozitivní nejsou. „Evropská rada znovu vyjadřuje své vážné znepokojení ohledně postupu gruzínské vlády, který je v rozporu s hodnotami a zásadami, na nichž je Evropská unie založena. Lituje rozhodnutí gruzínské vlády pozastavit proces přistoupení země k EU do roku 2028,“ píše se v závěrech.
Dále má Evropská rada v plánu odsoudit násilí vůči „pokojným demonstrantům, politikům a zástupcům sdělovacích prostředků“. „Gruzínské orgány musí respektovat právo na svobodu shromažďování a projevu a zdržet se použití síly. Všechny násilné činy musí být vyšetřeny a odpovědné osoby musí být pohnány k odpovědnosti,“ píše se dále.
Zpráva o rozšíření: Unie se bojí o „evropskou budoucnost“ Gruzie
Urychlíme vstup zemí západního Balkánu do EU, zní od států
Jednání Evropské rady bude přecházet středeční (18. prosince) summit členských zemí EU a zemí regionu západního Balkánu. Cíl? Posunout debaty o vstupu Albánie, Bosny a Hercegoviny nebo Černé Hory do Evropské unie.
Těsně před zahájením summitu takzvaní Přátelé západního Balkánu, tedy skupina sedmi zemí lobující za urychlení přístupového procesu, do které patří Rakousko, Řecko, Itálie, Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko a Česko, napsala společně dopis vysoké představitelce EU pro zahraničí
Kaji Kallas s výzvou, aby představila „jasnou agendu pro integraci“ zemí do EU.
„Nastal čas pro rozhodující pokrok a my budeme i nadále pomáhat regionu při dosahování dalších zásadních kroků na jeho cestě k přistoupení do EU,“ píše se v dopisu, do kterého nahlédla
redakce Euractiv.com. Od středečního summitu se tedy očekává, že právě k těmto požadavkům se unijní země zavážou, ale i další příslib ze strany balkánských adeptů na členství, že budou pokračovat v reformách.
Problém zvaný hybridní hrozby
Summit premiérů a prezidentů unijních zemí se bude věnovat také hybridním hrozbám, kterým země starého kontinentu čelí ve stále se zvětšující míře. Očekává se také hlubší diskuse nad aktivitami Ruska, kvůli kterým rumunský ústavní soud minulý týden zrušil první kolo prezidentských voleb. To se stalo poprvé v historii Evropské unie.
Rumunský soud totiž našel důkazy o působení ruských sil na tamní verzi sociální sítě TikTok, kde výrazně ovlivňovaly voliče ve prospěch jednoho z kandidátů.
The Capitals: Rumunsko volí prezidenta. Proevropská kandidátka čelí proruskému rivalovi
„Evropská rada důrazně odsuzuje ruskou hybridní kampaň proti Evropské unii a jejím členským státům, včetně sabotáží, kybernetických útoků, manipulace s informacemi a vměšování a pokusů o podkopání demokracie. Evropská unie a členské státy budou nadále posilovat svou odolnost a plně využívat všech dostupných prostředků k prevenci, odrazování a reakci na hybridní aktivity Ruska,“ píše se v závěrech.
Českou republiku bude na obou summitech zastupovat premiér
Petr Fiala (ODS) a redakce Euractiv.cz bude v Bruselu u toho.
