Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána se Maďarsko vydalo cestou rozsáhlých reforem. Oceňuje to i skupina europoslanců, která zemi tento týden navštívila. Přetrvávají však otázky kolem fungování justice, svobody médií a ochrany práv menšin. Evropská unie nyní sleduje, zda se dosavadní kroky promění v trvalé systémové změny.
Delegace Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) navštívila tento týden Budapešť. Hodnotila, jak si Maďarsko vede v oblasti právního státu, fungování demokratických institucí a ochrany základních práv po dubnových parlamentních volbách.
Návštěva se zaměřila především na změny, které nová vláda Pétera Magyara zahájila po konci šestnáctiletého působení Viktora Orbána v čele země. Evropské instituce nyní posuzují, zda přijaté reformy dostatečně reagují na dlouhodobé problémy a zda povedou k trvalému posílení demokratických pojistek.
Zásadní změny
Podle europoslanců návštěva potvrdila „zásadní proměnu politického a institucionálního prostředí v Maďarsku, která se vyznačuje pozoruhodným tempem reforem od nástupu nové vlády do úřadu“.
Zmiňují především pokrok v řešení dlouhodobých obav týkajících se demokracie, právního státu a základních práv. Nová vláda ukončila nouzový režim založený na vládních nařízeních, zrušila Úřad na ochranu suverenity, reformovala soudnictví a protikorupční opatření. Maďarsko také přistoupilo k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).
„Rozdíl oproti naší návštěvě v roce 2025 je markantní. Rozsah a tempo reforem, které byly provedeny během pouhých několika měsíců, jsou úctyhodné. Řada dlouhodobých problémů již byla vyřešena a začínají se projevovat konkrétní výsledky,“ zhodnotila Sophie Wilmès z frakce Renew.
Navzdory dosavadnímu pokroku ale zůstávají otevřené otázky týkající se nezávislosti soudnictví, vyšetřování a stíhání korupce na vysoké úrovni. Problematická zůstává i koncentrace vlastnictví médií a ochrana práv osob LGBTIQ+.
Nová vláda přislíbila další reformy. Podle europoslanců však bude důležité nejen jejich formální přijetí, ale také důsledné provádění. Změny by měly vznikat prostřednictvím otevřených a inkluzivních procesů a zajistit dlouhodobou ochranu demokratických principů.
Článek 7
Poslanci se zabývali také řízením podle článku 7 Smlouvy o EU. Ten umožňuje pozastavit určitá členská práva, včetně hlasování v Radě, pokud země závažně a trvale porušuje principy EU.
V případě Maďarska běží řízení už od roku 2018, kdy ho zahájil europarlament. Poslanci tehdy vyjádřili znepokojení nad řadou kroků vlády Viktora Orbána, včetně ohrožení nezávislosti soudnictví a ústavního systému, omezení práv menšin, svobody projevu,
„Zaznamenali jsme rychlý pokrok v mnoha otázkách, které v souvislosti s článkem 7 otevřel Parlament a další instituce. Svědčí o tom i uvolnění prostředků EU ze strany Komise a Rady. Rozsah zprávy Parlamentu o článku 7 je však mnohem širší než okruh obav, které se týkají čerpání finančních prostředků,“ upozornila zpravodajka pro postup podle článku 7 vůči Maďarsku Tineke Strik (Zelení/ESA).
„Nová vláda získala mandát k rozsáhlým změnám. Nyní je třeba jej využít k rozptýlení všech zbývajících pochybností o tom, zda jsou v Maďarsku účinně chráněny všechny hodnoty Unie,“ dodala na tiskové konferenci.
Delegace nyní shrne svá zjištění a předloží zprávu výboru LIBE. Žádné konkrétní závěry ohledně dalšího vývoje řízení podle článku 7 zatím nebyly přijaty, ale na nadcházející zasedání Evropského parlamentu je naplánována rozprava a přijetí usnesení o Maďarsku.
Konec Orbánovy éry otevřel cestu k reformám
Dubnové volby znamenaly obrat v maďarské politice. Strana TISZA vedená Péterem Magyarem získala 141 z celkových 199 poslaneckých mandátů, čímž dosáhla ústavní většiny. Dosud vládnoucí koalice Fidesz v čele s Viktorem Orbánem získala pouze 52 křesel.
Magyar se stal premiérem a ukončil tak šestnáctileté období Orbánovy vlády. Nový kabinet slíbil posílit nezávislost institucí, bojovat proti korupci a obnovit důvěru veřejnosti v demokratický systém.
Za Orbánovy vlády se Maďarsko opakovaně dostávalo do sporů s evropskými institucemi kvůli nezávislosti justice, fungování médií, korupci a postavení občanské společnosti. Evropský parlament i Evropská komise dlouhodobě upozorňovaly na oslabování demokratických pojistek a problémy s dodržováním principů právního státu.
Uvolnění eurofondů
Obnova právního státu má pro Maďarsko také významné ekonomické důsledky. Evropská unie v minulých letech pozastavila část finančních prostředků určených zemi kvůli obavám z korupce a nedostatečných záruk pro ochranu unijního rozpočtu.
Po nástupu nové vlády se vztahy mezi Budapeští a Bruselem začaly zlepšovat. V květnu se Evropská komise a Magyarova vláda dohodly na reformním postupu, který umožnil uvolnění 16,4 miliardy eur z dříve blokovaných prostředků.