Část české dezinformační scény kritizuje vládní ANO a Motoristy za údajnou přílišnou prozápadnost a nesplněné sliby. Naopak SPD má mezi dezinformátory stále velkou podporu. Dalším dělícím tématem je hnutí STAN, které navzdory dezinformačním kampaním uspělo ve volbách.
Česko má za sebou komunální a senátní volby, které přinesly úspěchy opozičním stranám. Výrazně se prosadili Starostové a nezávislí (STAN). Ti zvítězili v Praze a ve senátních volbách uspěla řada jimi podporovaných kandidátů. Výsledky tak představují výzvu pro dezinformační scénu, která hnutí dlouhodobě vykresluje jako jednoho ze svých hlavních nepřátel.
Právě STAN patřil před volbami i po nich k nejčastějším terčům dezinformačních útoků. Podle Boba Kartouse, mluvčího skupiny Čeští elfové, která sleduje dezinformace na českém internetu, nyní část této scény nedokáže volební výsledek hnutí uspokojivě vysvětlit.
„Proti STAN scéna dlouhodobě a soustavně brojí, a proto dnes zjevně nedokáže pochopit, že strana ve volbách uspěla. Výsledek, který neodpovídá jejímu obrazu ‚zdiskreditovaného‘ hnutí, se tak spíš vysvětluje manipulací nebo vůlí ‚systému‘ než skutečnou podporou voličů,“ sdělil redakci Kartous.
Pokus o mandáty
Volby jako takové byly ale spíš na okraji zájmu dezinformační scény. Nesoustředila se na hledání místních témat, ale spíš na celostátní politiku a útoky na opoziční strany. To však neznamená, že dezinformátoři volby vynechali úplně.
Někteří představitelé zkoušeli štěstí přímo v senátních volbách. Do horní komory parlamentu kandidovali i známí dezinformátoři, jako třeba Petra Rédová. Ta do širšího povědomí vstoupila za pandemie covidu-19, kdy šířila videa zpochybňující pandemii i opatření proti ní.
Podle Kartouse to ukazuje snahu přetavit dosah na sociálních sítích a v alternativních médiích do politického mandátu. V případě Rédové se to opět nepodařilo. O senátorský mandát se ucházela za hnutí Stačilo!, ale do druhého kola nepostoupila. Kandidovala také v komunálních volbách v Brně.
Dezinformace ovládly místní referenda
Dezinformační scéna se v těchto volbách zaměřila na jiné cíle. Ve více než dvaceti obcích se konala referenda o výstavbě větrných elektráren. Celkem 20 z nich přitom dopadla v neprospěch výstavby větrných zdrojů energie, jedno referendum výstavbu podpořilo.
Jak redakce upozornila již dříve, právě toto téma bylo pod masivním koordinovaným útokem skupin, které měly za cíl zabránit investicím do větrníků. Používaly přitom zavádějící argumenty. Za kampaní přitom stála koordinovaná skupina dezinformátorů ze Slovenska.
Jak upozornil Petr Vidomus, klimatický expert Asociace pro mezinárodní otázky, v jedné obci, kde se o větrnících hlasovalo, se najednou přihlásilo k trvalému pobytu několik odpůrců.
K výsledkům referend se po volbách přihlásil také Filip Turek, poslanec za Motoristy. Ten po volbách zveřejnil video, v němž típnul doutník do zákusku zvaného větrník. Proti tomu se postavil i jeho spolustraník a ministr pro sport Boris Šťastný, který řekl, že mu styl videa vytknul v soukromí.
Deziluze z výkonu vládní koalice
Dezinformační skupiny, které před loňskými sněmovními volbami výrazně podporovaly nynější vládní koalici, jsou podle Kartouse z jejího dosavadního působení rozčarované. Jejich podpora se přitom rozděluje především podle jednotlivých vládních stran.
„SPD zůstává jednoznačně oceňovaným partnerem, zatímco Motoristům a ANO se vyčítá přílišná prozápadnost a nedodržení předvolebních slibů. U části scény se objevuje i otevřené rozčarování z Andreje Babiše,“ popisuje Kartous.
Podle něj některé významné dezinformační účty na sociálních sítích před loňskými volbami výrazně burcovaly v prospěch právě současného premiéra. Teď ale se obrátily proti němu.
„Tato deziluze naznačuje, že koalice nemusí mít podporu scény zaručenou a že se její vlivné hlasy mohou přesouvat k radikálnějším subjektům,“ míní Kartous.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
