
Srovnání přilákaného kapitálu po deseti letech fungování firem se sídlem v EU, v Londýně a v San Franciscu © Analýza EIB „The scale-up gap: Financial market constraints holding back innovative firms in the European Union“
Co za tím stojí?
Ukázat prstem na hlavní příčiny dnešní situace není tak složité – podnikatelské prostředí v Evropě zkrátka není pro firmy tak atraktivní a přívětivé jako jinde. Některé z problémů patří mezi „tradiční symptomy“ EU. Například nadměrná regulace a byrokracie, která může inovace brzdit. Firmy totiž čelí přísným normám v oblasti zaměstnávání, financí nebo ochrany dat. Musí se také vypořádat s dlouhými povolovacími procesy. Insolvenční a daňové zákony je zároveň nemotivují k riziku, na rozdíl od těch amerických, které jsou vůči neúspěchu shovívavější. Další zásadní problém souvisí s tím, že EU nefunguje jako federace, a trh je proto roztříštěný. „Na rozdíl od jednotného amerického či čínského trhu je Evropa rozdělena do 27 trhů s odlišnými jazyky, předpisy a kulturami. I přes existenci jednotného trhu EU přetrvávají právní a administrativní rozdíly mezi státy, které ztěžují rychlou expanzi podniků do celé Evropy,“ připomněl David Navrátil. Pro start-up je tak podle něj náročné škálovat napříč Evropou – musí se totiž vypořádat s různými daňovými systémy, pracovními zákony, certifikacemi i spotřebitelskými preferencemi jednotlivých zemí. „Tento nedostatek tak omezuje velikost dostupného ,domácího‘ publika a start-up raději míří do USA nebo Asie, kde hned osloví stamiliony jednotných zákazníků,“ dodal ekonom.Podcast | Ekonom Navrátil: Doufám, že Draghiho zpráva vzbudí u politiků obavy a začnou jednatTřetí velkou překážkou jsou peníze, přesněji horší přístup ke kapitálu, především tomu rizikovému. Firmám tak chybí prostředky hlavně ve fázi, kdy chtějí rozjet globální expanzi a potřebují stamiliony z různých zdrojů. Například evropské penzijní fondy nebo pojišťovny dávají do venture kapitálu mnohem menší zlomek svých aktiv než ty americké. „To výrazně omezuje množství domácího evropského kapitálu pro scale-upy. Výsledkem je, že nejambicióznější start-upy často odcházejí tam, kde kapitál je – buď přesouvají sídlo do USA či Británie, nebo se nechají koupit americkou či asijskou firmou,“ vysvětlil Navrátil. Všechny zmíněné překážky souvisejí s evropskou mentalitou. Evropská podnikatelská kultura bývá podle Navrátila opatrnější než americká, tradiční společenské hodnoty totiž kladou větší důraz na stabilitu a méně tolerují neúspěch. Naopak v USA se neúspěch bere spíše jako cenná zkušenost než jako ostuda.
Dělá s tím Evropa něco?
Změnit mentalitu nejde přes noc, na některých úpravách evropského prostředí se ale už pracuje. V prvé řadě jde o harmonizaci pravidel pro podnikání. Mluví se například o zavedení tzv. 28. režimu, tedy jednotného evropského rámce pro korporátní právo, daně a zaměstnávání, který by platil paralelně vedle národních legislativ. Bylo by tak třeba možné založit firmu online v angličtině a podnikat v celé EU jako na jednom velkém trhu. „Evropská komise již dříve spustila iniciativy pro Digitální jednotný trh a Start-up & Scale-up Initiative (2016) k odbourání bariér, nově na to navazuje myšlenka EU Inc (pan-evropské akciovky) a lepší koordinace členských států. Pokud se podaří sjednotit klíčové regulatorní oblasti, evropské firmy mohou těžit z kontinentálního měřítka bez dosavadní administrativní zátěže,“ nastínil David Navrátil. Zároveň se pracuje na lepším přístupu k financování. Rozvíjející se Unie kapitálových trhů postupně prohlubuje a sjednocuje evropské finanční trhy, což by mělo vést k tomu, že se k firmám dostanou peníze od mnohem širší škály (hlavně soukromých) investorů. Evropská komise teď tuto iniciativu rozšířila a nazvala ji Unie úspor a investic. „Evropané v celosvětovém měřítku hodně spoří, ale mnoho jejich úspor leží na vkladových účtech s nízkým výnosem. Přitom má Evropa problém uspokojit své investiční potřeby. Díky Unii úspor a investic můžeme vytvořit cyklus přínosný pro občany i podniky, který pomůže Evropanům získat lepší výnos z jejich těžce vydělaných úspor a zároveň přinese do ekonomiky značné investice,“ prohlásila Maria Luís Albuquerque, eurokomisařka zodpovědná za tento projekt.Evropané umí investovat jen „doma“. To už ale nestačíA změny přicházejí také u rizikového kapitálu. EU podle Davida Navrátila zvažuje zmírnění pravidel tím směrem, aby penzijní fondy a pojišťovny mohly více investovat do inovativních firem. První výsledky už jsou prý vidět – některé evropské penzijní fondy začaly zakládat fondy rizikového kapitálu a podíl Evropy na globálních venture capital investicích stoupl z 5 % před 10 lety na aktuálních asi 18 %. „K posílení pozdní fáze financování vznikl European Tech Champions Initiative (ETCI) – společný fond EU a členských států, který investuje do velkých evropských scale-upů, aby nemusely shánět peníze v zámoří. Během prvního roku fungování (2023) již ETCI uzavřel dohody o financování v hodnotě 2 miliard euro, čímž s pákovým efektem mobilizuje kolem 10 miliard euro pro technologické scale-upy,“ popsal pozitivní trend ekonom. Analýza EIB ukazuje ještě na některé další oblasti, kde je potřeba zabrat, aby se podařilo vybudovat více scale-upů. Ekonomiky se rychle mění, a kvůli tomu se rozevírají nůžky mezi poptávkou zaměstnavatelů a současnou kvalifikací pracovníků. EU by se proto měla více zaměřit na vzdělávání a rekvalifikace, což jí pomůže udržet domácí talenty a ještě přilákat ty zahraniční. „Evropská komise například předpokládá, že v roce 2030 bude chybět 180 000 kvalifikovaných pracovníků v oblasti výroby vodíku a 66 000 v oblasti výroby solární fotovoltaické energie. Celosvětová konkurence o talenty tento problém ještě zhoršuje. Investice do oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zdravotnictví a energeticky účinného a dostupného bydlení zvyšují produktivitu a podporují odolnost ekonomiky a udržitelný růst,“ argumentuje EIB. Pomoct ambiciózním inovátorům nakonec mohou i příběhy a strategie evropských scale-upů, které vyrostly navzdory nepřívětivým podmínkám. Patří mezi ně třeba doručovací platforma s původem ve španělské Barceloně nazvaná Glovo, která rychle expandovala do více než 1500 měst po celém světě a navázala strategická partnerství s giganty jako McDonald’s a Carrefour.


