Evropský mírový nástroj byl poměrně málo známý způsob, jak EU pomáhá předcházet konfliktům různě ve světě. Všechno se změnilo po ruské invazi na Ukrajinu – dnes je to hlavní cesta, jak Unie napadenou zemi vojensky podporuje. Co se okolo nástroje děje teď?
V březnu 2021, tedy přibližně rok předtím, než Moskva spustila masivní útok na Ukrajinu, vytvořila Unie Evropský mírový nástroj, anglicky European Peace Facility (EPF). Evropané chtěli jeho prostřednictvím „předcházet konfliktům“, „budovat a udržovat mír“ a „posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu“, a to hlavně v Africe nebo na západním Balkáně.
Nástroj stojí mimo unijní rozpočet a financují ho přímo členské státy, a to z jednoho prostého důvodu – zakládající smlouvy EU totiž některé věci nedovolují. Ze společného rozpočtu není možné platit náklady vojenských misí a operací EU ani dodávky vojenského vybavení partnerům. Právě to ale EPF umožňuje.
Pokud jde o dodávky, v praxi to funguje tak, že členský stát dodá partnerovi (státu, organizaci) vybavení ze svých národních zásob. Potom ale může zažádat o (alespoň částečné) proplacení z nástroje, aby mohl své zásoby ve skladech zase obnovit. V konečném důsledku se tedy tyto výdaje hradí ze společných zdrojů.
Původní finanční strop EPF na roky 2021 až 2027 byl „jen“ okolo 5,7 miliardy eur. Pak ale přišel šok, který všechno změnil.
Velká změna po ruské invazi
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se z nástroje původně určeného na prevenci konfliktů stal v prvé řadě nástroj strategické podpory partnera v otevřené válce a obrany evropské bezpečnosti.
Přišel skutečně historický posun – EU poprvé začala ve velkém měřítku financovat dodávky zbraní, i těch tzv. smrtících. První dodávka zamířila na Ukrajinu už 28. února, reakce tedy byla na poměry EU mimořádně rychlá.
Strop EPF se pak v průběhu let opakovaně navyšoval. Do roku 2024 přes něj šlo ve prospěch Ukrajiny 11,1 miliardy eur. Jednalo se hlavně o zmíněné refundace členským státům za společné nákupy a dodávky zbraní a munice pro Kyjev nebo o financování mise EUMAM Ukraine, která pomáhá s výcvikem ukrajinských vojáků.
Pokud jde o českou stopu, Praha opakovaně využila možnost proplacení dodaného vojenského materiálu Ukrajině. Aktivně se zapojuje také do výcviku vojáků, a to i na českém území.
Nejnovější vývoj
Okolo Evropského mírového nástroje se poměrně dlouho nedělo nic nového. Na konci září se ale státy dohodly, že uvolní dalších 6,6 miliardy eur z EPF na vojenskou podporu Ukrajiny.
„900 milionů eur na (misi) EUMAM, 1 miliardu na společné nákupy, 4,7 miliardy jako refundace pro členské státy (za dodávky zbraní a munice Ukrajině),“ vyjmenovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Prostředky dlouhodobě blokovala maďarská vláda pod vedením Viktora Orbána. Po změně vlády v Budapešti ale země veto uvolnila a následovala několikaměsíční jednání o tom, jak peníze rozdělit.
Státy jako Německo nebo Švédsko hned avizovaly, že peníze získané z refundace rovnou zamíří na další podporu Ukrajiny.
Na zbytek světa se nezapomnělo
Strop EPF dnes přesahuje 17 miliard euro a podpora Kyjeva tvoří dominantní část této „obálky“. Nástroj si ale zachovává globální rozměr, protože pokračuje podpora také pro partnery jinde ve světě.
Jen letos EU podpořila například Kapverdy, kterým poslala 60 milionů eur na posílení pobřežní stráže a námořní bezpečnosti. 100 milionů eur putovalo do Libanonu pro místní ozbrojené síly, 20 milionů pak do Egypta na námořní bezpečnost ve Středozemním a Rudém moři.
Ještě před ruskou invazí poslala EU peníze skrze EPF například Africké unii, Mosambiku, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Moldavsku nebo Mali.