Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války, který prosazuje Donald Trump, vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Mnoho z nich se usadilo v Polsku, na Slovensku a v České republice. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Podle posledních
statistik OSN je na světě téměř sedm milionů ukrajinských uprchlíků. Eurostat uvádí, že k 31. lednu 2025 bylo v EU až 4,3 milionu Ukrajinců pod dočasnou ochranou.
Volodymyr Paniotto, generální ředitel Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), uvedl, že každý měsíc opustí zemi 50 tisíc Ukrajinců a téměř 100 tisíc uprchlíků si najde práci v zahraničí a rozhodne se nevrátit. Z výzkumu KIIS vyplývá, že čtyři ze šesti milionů uprchlíků plánují získat občanství hostitelské země.
Až válka jednoho dne skončí, bude Ukrajina čelit mnoha zásadním otázkám, včetně toho, jak zajistit návrat těch, kteří odešli. Je to nutné kvůli tomu, aby se stabilizovala budoucnost a ekonomika země.
Kromě toho visí ve vzduchu otázka, co se stane s těmi, kteří se po zahájení invaze nezákonně vyhnuli povinné vojenské službě. Budou jim hrozit pokuty nebo dokonce vězení?
Novináři z Ukrajiny, Polska, Slovenska a České republiky
spojili své síly, aby odpověděli na tyto důležité otázky a prozkoumali situaci válečných uprchlíků ve svých zemích.
V4 říká rozšíření EU „ano“, kandidáti ale musí splnit všechny podmínky
Vyhlídky návratu ukrajinských uprchlíků
Daria Mychailišina, hlavní ekonomka Centra pro ekonomickou strategii, odhaduje, že se po válce může vrátit zpět domů 1,2 až 2,2 milionu Ukrajinců. Nejdůležitějšími faktory, které mohou motivovat uprchlíky k návratu, jsou přitom bezpečnost a ekonomická stabilita.
Na konci roku 2024 až 53 procent uprchlíků uvedlo, že by je k návratu motivovalo úplné ukončení války. Dalších 31 procent považuje za zásadní absenci bojů a leteckých útoků a 23 procent stanovilo jako podmínku pro návrat ukončení bojů v jejich domovském regionu.
Z ekonomických faktorů bylo nejdůležitějším motivem zvýšení životní úrovně na Ukrajině (46 procent) a možnost najít dobře placenou práci (33 procent).
Ředitel Ústavu sociologie Národní akademie věd Ukrajiny
Evhenij Holovacha řekl v
rozhovoru pro agenturu Unian, že 50 procent uprchlíků by se mohlo vrátit, pokud ukrajinské úřady „splní kritéria“ pro jejich adaptaci v poválečném období – to znamená poskytnou jim podporu v oblasti zaměstnání, bydlení, vzdělávání a zdravotní péče.
Zlepšením podmínek pro návrat uprchlíků by Ukrajina mohla vyvážit předpokládaný odliv obyvatelstva po ukončení válečného stavu.
Průzkumy totiž naznačují, že přibližně 20 procent lidí, kteří v současnosti žijí na Ukrajině, plánuje po skončení války emigrovat. To by mohlo snížit počet obyvatel na 23–25 milionů.
Jak Ukrajinci vnímají ty, kteří zemi opustili?
Průzkumy ukazují, že v ukrajinské společnosti převládá názor, že muži v produktivním věku by nyní neměli žít v zahraničí. V roce 2023 výzkum Centra Insight ukázal, že většina Ukrajinců vnímá ženy, které odešly do zahraničí, pozitivně – zejména pokud jsou matkami.
Naopak negativně jsou vnímáni muži v odvodním věku, kteří zemi opustili nelegálně. Ti, kteří odešli legálně, jsou vnímáni neutrálně. Kvůli negativnímu vnímání mužů, kteří utekli za hranice, a kvůli nedostatku vojáků zavedly ukrajinské úřady různé restrikce.
V roce 2024 například vstoupilo v platnost
nařízení, podle kterého se ukrajinským mužům v zahraničí vydávají pasy až po ověření jejich vojenské registrace. Prezident
Volodymyr Zelenskyj však později toto nařízení
zmírnil.
V současné době Státní migrační služba při vydávání nového pasu automaticky sdílí údaje o brancích v zahraničí s ministerstvem obrany, a to i v případě, že nemají doklady o vojenské registraci.
Co čeká muže, kteří se vyhnuli odvodu?
Právnička
Lidiia Karpliuk z advokátní kanceláře Grain zdůraznila, že je třeba rozlišovat mezi muži, kteří opustili Ukrajinu legálně, a těmi, kteří porušili zákon.
Muži, kteří odešli legálně před začátkem nebo po začátku plnohodnotné invaze, by za porušení vojenské registrace čelili pouze pokutám v rozmezí od 372 eur do 548 eur. Pokutu by dostali pouze v případě, že nenahlásili změnu adresy nebo ignorovali povolávací rozkaz, který obdrželi.
Těm, kteří opustí zemi nelegálně – například přes neoficiální hraniční přechody, s falešnými doklady nebo bez povolení – bude hrozit pokuta ve výši 30 až 112 eur nebo 15denní vazba.
Prokázání porušení zákona však může být obtížné, protože úřady mohou tyto přestupky stíhat pouze do tří měsíců od jejich zjištění, nejpozději však do jednoho roku od jejich spáchání. Po uplynutí této lhůty neexistují žádné právní důsledky.
Jedinou výjimkou je případ, kdy muž opustil zemi poté, co obdržel oficiální povolávací rozkaz k nástupu do vojenské jednotky – v takovém případě by mohl čelit obvinění podle článku 336 trestního zákoníku za vyhýbání se vojenské službě.
Karpliuk rovněž uvedla, že pokud by v budoucnu byla do ukrajinského trestního zákoníku zavedena trestní odpovědnost za opuštění země v době mobilizace, vztahovala by se pouze na ty, kteří zemi opustili po vstupu nového zákona v platnost. Je tomu tak proto, že trestní právo nemá zpětnou účinnost.
Situace v Polsku, na Slovensku a v České republice
Co říkají čísla?
Polsko: V první fázi války na Ukrajině přijalo Polsko největší počet uprchlíků a mnoho polských občanů jim otevřelo své domovy a poskytlo jim pomoc.
Podle statistik Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo v Polsku v roce 2024 registrováno více než 952 tisíc uprchlíků. To představuje výrazný nárůst oproti počátku roku 2022, kdy v zemi žilo 1–1,3 milionu Ukrajinců. V současné době má v Polsku povolení k pobytu 1,55 milionu ukrajinských občanů.
Ukrajinci jsou suverénně největší skupinou cizinců v Polsku, tvoří 78 procent všech cizinců usazených v zemi. Většina z nich
žije v Polsku v rámci dočasné ochrany.
Podle
zprávy Mezinárodního záchranného výboru (IRC) z roku 2024 přišlo nejvíce uprchlíků na začátku konfliktu. Jednalo se především o dospělé osoby ve věku 35 až 69 let.
Slovensko: Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 žila na Slovensku významná ukrajinská komunita.
Podle
dat Eurostatu patřilo Slovensko ke konci roku 2021 mezi země EU s nejvyšším počtem Ukrajinců s platným povolením k pobytu v poměru k počtu obyvatel – 54 tisíc v zemi s 5,4 milionu obyvatel.
Po vypuknutí války se počet ukrajinských uprchlíků procházejících nebo usazujících se na Slovensku prudce zvýšil.
Podle údajů, které Euractivu Slovensko poskytlo ministerstvo vnitra, bylo k 28. únoru 2022 na Slovensku registrováno téměř 59 tisíc Ukrajinců. Více než 51 tisíc z nich mělo přechodný pobyt a více než 7,5 tisíce trvalý pobyt.
K 28. únoru 2025 se tento počet výrazně zvýšil a ustálil se na téměř 200 tisících Ukrajinců žijících na Slovensku. Z nich má téměř 52 tisíc přechodný pobyt a více než 14,5 tisíce trvalý pobyt. Téměř 132 tisíc Ukrajinců má dočasnou ochranu.
Česko: Ukrajinští občané začali do České republiky přicházet už počátkem 90. let minulého století, zejména za prací. Počet legálně registrovaných osob se postupně vyšplhal až na necelých 200 tisíc (
rok 2021), což z Ukrajinců dělá nejpočetnější menšinu v zemi.
Plnohodnotná válka tato čísla ještě výrazně navýšila. Podle odhadů ministerstva vnitra udělilo Česko od začátku konfliktu v únoru 2022 do konce roku 2024 ukrajinským uprchlíkům 660 tisíc dočasných ochran.
Stále aktivních je jich teď asi 390 tisíc, přibližně 40 procent z těchto lidí už totiž odešlo jinam. V roce 2025 tedy žije v desetimilionové České republice legálně asi 600 tisíc Ukrajinců.
Podle
Jaromíra Mazáka z ústavu STEM se Česku daří integrace Ukrajinců velmi dobře, navíc na tom ani ekonomicky netratí. „Dokázali jsme se velmi rychle dostat do situace, kdy se víc vybírá na daních a na dávkách, než kolik se dává na nějaké přímé podpoře pro uprchlíky,“ řekl v
rozhovoru pro web Aktuálně.cz.
Ukrajinští uprchlíci v Česku: Klíčová pracovní síla i výzva integrace
Vývoj veřejného mínění o uprchlících
Polsko: Ačkoli Poláci nadále vnímají Ukrajince příznivě, index sociálního vnímání migrantů (SPMI) klesl z +114 v lednu 2023 na +65.
Nejnovější údaje naznačují změnu postoje Poláků k uprchlíkům. Zatímco v lednu 2023 uvedlo změnu názoru na uprchlíky oproti předchozímu měření 25 procent respondentů, dnes je to 34 procent. Celých 95 procent těch, kteří svůj postoj změnili, uvedlo, že k horšímu.
Hlavním důvodem negativního vývoje je vnímání jakéhosi „pocitu nadřazenosti“ uprchlíků – mezi květnem a červnem 2024 jej zaznamenalo 47 procent respondentů a 46 procent jej vnímá i dnes. Tito Poláci mají zkrátka dojem, že uprchlíci nevyjadřují dostatečnou vděčnost za pomoc, nebo že žádají větší benefity a práva než polští občané.
Slovensko je známé svým negativním postojem k přijímání migrantů v rámci EU, ale přístup k ukrajinským uprchlíkům byl jiný.
Po vypuknutí války vyjadřovala veřejnost drtivou podporu – průzkum agentury Focus pro Denník N v březnu 2022 ukázal, že s přijetím ukrajinských uprchlíků na Slovensku souhlasí více než 85 procent Slováků.
S postupem času a s rozmachem ruské propagandy, která se na Slovensku
šíří v rekordním objemu, však tato podpora začala postupně slábnout.
Podle průzkumu projektu Reviv EU financovaného Evropskou unií byla v únoru 2023 většina Slováků stále pro přijetí Ukrajinců, ale citelně vzrostly i různé typy vnímaných, především ekonomických, obav.
Například 57 procent respondentů
se domnívalo, že příchod Ukrajinců oslabí slovenskou ekonomiku. Skutečnost je opačná, protože slovenský pracovní trh dlouhodobě
nedokáže obsadit mnoho pracovních míst s nízkou kvalifikací.
Česko: Analytický ústav STEM dlouhodobě sleduje postoje Čechů vůči uprchlíkům, Ukrajině i válce. Setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku podporuje podle ústavu v posledních letech stabilně nadpoloviční většina lidí, v lednu 2025 šlo o 54 procent.
„Češi však zůstávají k uprchlíkům ostražití, vnímají je spíše jako ohrožení než jako přínos, jakkoliv se tento poměr postupně posouvá směrem ke smířlivějšímu postoji,“
popisuje STEM.
Veřejnost podle průzkumů podporuje snadnější zapojení Ukrajinců na trhu práce, ale zároveň převládá přesvědčení, že by se měl omezit příchod dalších uprchlíků a postupně snižovat jejich počet v zemi.
Výhrady vůči integraci uprchlíků se více než s konkurencí o práci pojí s obavami z jazykové bariéry, z odlišné kultury či z odlišného chování. Podle zjištění STEM se celkově zdá, že česká společnost přistupuje k ukrajinským uprchlíkům stále pragmatičtěji, s důrazem na jejich aktivní začlenění.
Politická rétorika okolo uprchlíků
Polsko: Média a politici silně ovlivňují diskurz o ukrajinských uprchlících. Přestože se nejedná o hlavní téma probíhající prezidentské kampaně, kandidáti jej často používají ve své rétorice.
Stranou, která protiukrajinské nálady využívá nejčastěji, je krajně pravicová Konfederace, jejímž prezidentským kandidátem je
Sławomir Mentzen.
V lednu poslanci Konfederace připravili novelu zákona, jejímž cílem je zrovnoprávnit Ukrajince s ostatními cizinci, včetně změn v přístupu ke zdravotní péči a regulace jejich zaměstnávání.
Také další strany a prezidentští kandidáti se ve svých kampaních vyjadřovali k ukrajinským uprchlíkům.
Karol Nawrocki z pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) tak činí stále častěji, „zejména po změně administrativy v USA a návratu Donalda Trumpa, který se k Ukrajině staví značně odmítavě,“ řekl serveru Euractiv Polsko odborník na politický marketing
Mirosław Oczkoś.
Ačkoli je vládnoucí koalice v otázce uprchlíků rozdělená, pro prezidentské kandidáty, jako je
Rafał Trzaskowski, je to oblíbené téma. Trzaskowski navrhuje omezit státní dávky pro uprchlíky, kteří se nepodílejí na polské ekonomice.
„Přestože uprchlíci do polského rozpočtu přispívají více, než z něj čerpají, stále se o nich šíří dezinformace,“ upozornil Oczkoś. Dodal, že ačkoli podpora Ukrajiny mírně poklesla, „uprchlická otázka není dominantním tématem kampaně, s výjimkou stran jako Konfederace“.
Polsko zvažuje snížení dávek pro Ukrajince, většina Poláků je pro
Slovensko: Premiér
Robert Fico (Smer-SD) a někteří členové jeho vlády prosluli svými schůzkami s ruskými představiteli a prokremelskou rétorikou v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Fico neváhá z vypuknutí konfliktu obviňovat EU, NATO nebo samotnou Ukrajinu a opakovaně šíří vyvrácené dezinformace o „ukrajinských nacistech zabíjejících ruskojazyčné civilisty v Donbasu“.
Navzdory nepřátelské rétorice vůči vládě v Kyjevě či přímo Volodymyru Zelenskému se však Ficova koalice vyhýbá otevřeným útokům na ukrajinské uprchlíky.
Od začátku války se na Slovensku konaly troje volby – regionální a komunální (2022), parlamentní (2023) a prezidentské (2024). Ačkoli v posledních dvou byla Ukrajina klíčovým tématem, politici, kteří v nich zvítězili, se spíše soustředili na obavy z rozšíření války na Slovensko a zastavení státem financované vojenské pomoci.
Narativ o tom, že vládní politici nějakým způsobem cílí na ukrajinské uprchlíky, se objevil až letos, v souvislosti se slovensko-ukrajinským konfliktem o dodávky plynu a masovými proevropskými protesty.
Fico na začátku roku mimo jiné pohrozil, že pokud Ukrajina neobnoví tranzit plynu, může jeho země omezit pomoc jejím občanům na Slovensku. Rozsah protestů často bagatelizoval tím, že velkou část shromážděných stejně tvořili pouze Ukrajinci.
„Na Slovensku máme zavedenou komunikační dichotomii, že stále rozlišujeme mezi vojenskou pomocí (
proti které se vláda důrazně ohrazuje, pozn. red.) a humanitární pomocí,“ říká
Peter Dubóczi, expert na dezinformace z Infosecurity.sk a Katedry politologie Filozofické fakulty UPJŠ.
„Zdá se mi však, že od návštěvy Roberta Fica v Moskvě a příchodu Donalda Trumpa se hranice opět posouvají, protože (
slovenští představitelé, pozn. red.) mají stále větší pocit, že jsou v právu,“ řekl Dubóczi pro Euractiv Slovensko.
Rostoucí proruská orientace slovenských představitelů neunikla pozornosti Ukrajinců. Jak upozornil deník Postoj, Ukrajinci se zpočátku snažili odlišit Fica od protiuprchlického maďarského premiéra
Viktora Orbána.
„Například tím, že neblokoval pomoc Ukrajině prostřednictvím EU, se (
Fico) jevil jako pragmatičtější než Orbán. Teprve setkáním s Putinem se bezpečně zařadil po bok Orbána,“ uvedl novinář
Martin Fornůsek z Kyiv Independent.
Česko: Pokud jde o politickou reprezentaci, vláda složená ze stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a donedávna také z Pirátů podporuje Ukrajinu a její občany na českém území velmi silně.
U opozice v Poslanecké sněmovně je to složitější. Ačkoliv populistické hnutí ANO ukrajinské uprchlíky obecně podporuje, jeho šéf a bývalý premiér
Andrej Babiš pronáší na jejich adresu různé kritické výroky. Vyslovil se například proti prodlužování dočasné ochrany nebo vyčetl vládě, že na Ukrajince vynakládá příliš mnoho peněz.
Hnutí SPD, které má blízko ke krajní pravici, je v tomto ohledu nejradikálnější. Ukrajinským uprchlíkům, kteří by se prý „měli vrátit domů“, už podle SPD vláda „nemá dát ani halíř“.
Česko jako nejlepší přítel Ukrajiny? Po volbách se to může změnit, podpora slábne už nyní, říká expert
