Bezpečnost a geopolitika / Vnitro a migrace / Žádostí o azyl v EU výrazně ubylo. Česko je na chvostu unijního žebříčku

Žádostí o azyl v EU výrazně ubylo. Česko je na chvostu unijního žebříčku

ČTK
10. 9. 2026 · 10:55
© Unsplash

Počet žádostí o azyl v EU, Norsku a Švýcarsku byl letos v prvním pololetí nejnižší od roku 2021, kdy počty výrazně ovlivnila pandemie covidu-19. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Agentura EU pro azyl (EUAA). Od ledna do konce června státy obdržely 332.000 žádostí o azyl, což bylo o 17 procent méně než v první polovině roku 2025. Celkem úřady a soudy v EU řeší přes milion žádostí o azyl.

Nejvíce žádostí o azyl, tedy 39.000, podali v letošním prvním pololetí občané Afghánistánu. Následovali s 33.000 žádostí Venezuelané a s 20.000 žádostí občané Bangladéše. Podle agentury pokles žádostí o azyl odráží „křehkou, ale pokračující politickou tranzici v Sýrii“ a také větší spolupráci států EU se zeměmi, odkud migranti pochází či přes které směřují do Evropy. Naopak na vývoj údaje neměla zatím větší dopad válka na Blízkém východě.

Nejvíce žádostí o azyl v prvním pololetí obdržela Francie, kde o azyl zažádalo 69.000 lidí. Následovaly s 66.000 žádostí Itálie a Španělsko, kde migranti podali téměř 55.000 žádostí o azyl. Řecko bylo se 2254 žádostmi na milion obyvatel státem s největší koncentrací těchto požadavků. Naopak Česká republika je se 61 žádostmi na milion obyvatel na chvostu unijního žebříčku.

Největší šanci dostat ochranu měli lidé z Mali a Haiti

V první instanci úřady v EU, Švýcarsku a Norsku řešily celkem 770.000 žádostí o azyl, což bylo o osm procent méně než ve stejnou dobu v předchozím roce. Pokud se vezmou v potaz i odvolání, řešily úřady a soudy zhruba 1,2 milionu těchto požadavků, což bylo o 100.000 spisů méně než v loňském roce.

V prvním pololetí bylo úspěšných 31 procent žádostí, o kterých se v daném období rozhodlo. Největší šanci dostat nějakou formu ochrany měli lidé z Mali a Haiti s více než 80 procenty přijatých žádostí či z Afghánistánu se 73 procenty kladně vyřízených požadavků. EUAA poukazuje na to, že podíl kladně vyřízených požadavků se stává klíčovým parametrem v rámci nového unijního migračního a azylového paktu, protože u zemí s nižší než 20procentní úspěšností je možné použít zrychlené azylové řízení.

EUAA poukazuje i na to, že na údaje z prvního pololetí letošního roku měl jen velmi omezený vliv nový unijní pakt, který platí od 12. června. Čísla tak „zachycují stav před tím, než nová azylová pravidla začala platit“.