V Česku v posledních měsících sílí lokální odpor proti výstavbě větrných elektráren. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Vidomuse se na jeho mobilizaci podílejí také dezinformace a koordinované kampaně.
V Česku se po letech plánování rozbíhá výstavba nových větrných elektráren. Projekty však v některých obcích narážejí na odpor místních obyvatel, který podle expertů posilují také dezinformace o údajných zdravotních rizicích spojených s větrnými turbínami. Hlas odpůrců tak podle nich stále více ovlivňuje nejen rozhodování obcí, ale také politickou a developerskou sféru.
Naposledy se tak stalo na začátku srpna, kdy měl mezi dvěma obcemi na východě Česka vyrůst větrný projekt. Po tlaku místních odpůrců, kteří podle webu Evidence Ninja šířili nepravdivá či zavádějící tvrzení o vlivu větrných elektráren, byl projekt pozastaven. Nyní se diskutuje o jeho dalším osudu.
Jak říká výzkumník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Vidomus, tento způsob mobilizace proti větrným elektrárnám je stále běžnější.
„Ukazatelem jsou referenda, ve kterých se rozhoduje o jejich výstavbě. Jestliže loni v Česku hlasy pro a proti v referendech byly zhruba půl na půl, tak drtivá většina v letošním roce je proti,“ popisuje Vidomus.
Vliv slovenských spolků
Ve svém výzkumném paperu popisuje, že jedním z klíčových faktorů šíření protivětrných dezinformací v Česku byly také slovenské spolky.
„Slovenské iniciativy jako Za pravdu o větrných parcích a Klidný vítr fungují jako most mezi lokálním aktivismem a populistickými stranami. Jejich prostřednictvím dochází k homogenizaci argumentů českých spolků a přesunu akcentu z lokálního odporu v systémovou kritiku obnovitelných zdrojů,“ uvádí výzkumník.
„V počátku českého protivětrného hnutí, řekněme, v polovině roku 2015, byly lokální iniciativy často osamocené, izolované a neměly moc informačních zdrojů, takové té alternativní expertízy. Ale na Slovensku v té době už existoval web zapravdu.sk Daniela Máčovského,“ vysvětluje expert.
„Rovněž Katarína Ondrušová byla velmi aktivní pro lokální iniciativy, kterým představovala určitý argumentační balík, který mohly kdykoliv použít. To vedlo k jejich profesionalizaci a k určité homogenizaci ve smyslu sjednocení jejich argumentů,“ popisuje redakci Vidomus.
Slovenský vliv byl podle něj patrný i v případě poslední kampaně. Za systematickým šířením dezinformací podle webu Evidence Ninja stála právě slovenská skupina kolem aktivistky Ondrušové.
Podle Evidence Ninja Ondrušová na besedách upozorňuje na údajná zdravotní rizika infrazvuku z větrných elektráren a spojuje jej například s kardiovaskulárními či psychickými problémy. Pro takto formulovaná tvrzení ale podle webu neexistují spolehlivé důkazy. Evidence Ninja zároveň upozorňuje, že větrná energetika má v českém energetickém mixu nahradit část výroby z fosilních zdrojů, především uhlí.
Ohrožené je i financování z EU
Vliv dezinformací na výstavbu obnovitelných zdrojů může mít dopady i na financování projektů. Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku je podporován z různých veřejných zdrojů, včetně evropských kohezních fondů a Modernizačního fondu.
Z Modernizačního fondu stát investuje desítky miliard korun do obnovitelných zdrojů, především do fotovoltaiky.
Co se týče kohezních fondů, na začátku července byla ukončena dotační výzva na výstavbu větrných elektráren z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Další otevřené dotační programy zaměřené přímo na větrné elektrárny v současnosti nejsou.
Dosavadní finanční prostředky, které byly na výstavbu projektů přislíbeny, by se ale podle Vidomuse mohly dostat do problémů, pokud se dezinformační kampaň dále rozšíří.
„V krajním případě bychom mohli o peníze i přijít,“ míní Vidomus.
Podle něj je ale realističtější řešení na „český způsob“.
„Podle mě peníze dostaneme, ale bude to takové typické české řešení, že budeme mít vymezené nějaké zóny, které by měly pomoci výstavbě, ale vlastně je to takové polovičaté řešení, protože nebudou efektivní,“ říká expert.
Pád větrníku
K šíření obav z větrných elektráren přispěla také zpráva, že se na východě Česka zřítila jedna ze starších větrných elektráren. Podle dosavadních informací nebylo zřejmé, co pád způsobilo.
„Turbína byla hodně zastaralá, 30 let stará, byla takzvaně second-handová, malá v porovnání s těmi dnešními, měla asi 30 metrů. Firma, která to v roce 2005 instalovala, už zanikla. A je to první případ v historii Česka. Takže je to extrém, který ale zase druhá strana využívá už teď na sítích. Je to pro něj rozhodně příležitost k delegitimizaci těchto zdrojů,“ dodává Vidomus.
Pád elektrárny nyní vyšetřuje policie.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
