Evropa letos zažívá rekordní vlny extrémních veder. S vysokými teplotami se ale vracejí i známé dezinformace o klimatu. Zpochybňují souvislost mezi vedry a změnou klimatu, zlehčují zdravotní rizika nebo útočí na klimatická opatření. Objevují se na sociálních sítích, v médiích i ve vyjádřeních některých politiků.
Podle analýzy European Digital Media Observatory (EDMO) se dezinformace kolem klimatu a extrémního počasí opakují téměř beze změny. Zpochybňují souvislost mezi extrémními vedry a změnou klimatu, obviňují média z přehánění a označují klimatické politiky za zbytečné či škodlivé.
To potvrzuje i Milan Vítek z organizace Fakta o klimatu. U vln veder podle něj ustupuje otevřené popírání, protože nelze tvrdit, že se nic neděje, když padají teplotní rekordy.
Místo přímého popírání tak nastupují dva jiné způsoby argumentace. Jedním je bagatelizace, tedy že „v létě je přece horko“ nebo že „dřív bylo tepleji“. A druhým je přesměrování pozornosti, kdy se například říká, že „na chlad umírá mnohem víc lidí“.
Data přitom podle organizace ukazují, že letos byla absolutní maxima teploty vzduchu zatím překonána na 132 stanicích, tedy na 77 procentech stanic s alespoň třicetiletou řadou měření. Zhruba čtvrtina rekordů padla v červnu, více než polovina během srpnové vlny. Zároveň data ukazují, že v Česku, ale ve své podstatě po celém světě, přibývá dnů s vyššími teplotami.
Tvrzení, že na chlad umírá více lidí, potom chybí důležitý kontext. Podíl úmrtí spojených s chladem je skutečně vyšší, protože chladných dnů je mnohem více. Riziko jednoho horkého dne je však nesrovnatelně větší a s oteplováním se tento poměr posouvá, popsal Vítek na dotaz redakce Update EU.
Ve Španělsku například vedlo ztrojnásobení počtu extrémně horkých dnů k téměř pětinásobku úmrtí spojených s horkem.
Dezinformace se šíří napříč Evropou
Dezinformace a zavádějící tvrzení přitom nejsou pouze problémem sociálních sítí nebo okrajových dezinformačních webů. Podle analýzy iniciativy Climate Action Against Disinformation (CAAD) se klimatické dezinformace stále častěji objevují také v mainstreamových médiích a následně se šíří dál na digitálních platformách.
V několika evropských zemích se například opakovala tvrzení, která spojovala obnovitelné zdroje energie s výpadky elektřiny, růstem cen energií nebo úpadkem průmyslu. Podle autorů analýzy pro tato tvrzení neexistují odpovídající důkazy. Ve Francii monitoring zaznamenal během jediného roku 665 zavádějících tvrzení o klimatu ve vysílání hlavních médií, převážně v souvislosti s energetickou politikou.
Konkrétní příklady dezinformací, které se šířily během letošních evropských vln veder, popsala také factcheckingová redakce Deutsche Welle. Jedním z nich bylo tvrzení, že lidé ve Španělsku nemohou kvůli údajné legislativě používat klimatizaci. Ve skutečnosti šlo o zavádějící interpretaci starších či nesouvisejících pravidel, která byla prezentována jako důkaz, že klimatická politika lidem znemožňuje chránit se před horkem.
Čeští politici přebírají vyvrácené argumenty
Také v Česku lze sledovat šíření nepravdivých tvrzení o vlnách veder a změně klimatu, a to i ze strany některých politiků, kteří relativizují vědecké poznatky o klimatické změně a přebírají argumenty, které odborníci označují za dávno vyvrácené.
Předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka i poslanec Filip Turek opakovaně kritizují klimatické politiky Evropské unie a zpochybňují význam opatření proti změně klimatu.
„V létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma,“ prohlásil například Macinka v červnu na plénu Poslanecké sněmovny.
Podle odborníků mohou zavádějící informace ovlivnit veřejnou debatu i politická rozhodnutí. Pokud lidé vnímají extrémní vedra pouze jako běžnou součást léta, může být obtížnější vysvětlovat potřebu opatření, která mají omezit emise skleníkových plynů nebo připravit města a další infrastrukturu na častější horké dny.
Evropská komise pomáhá rozpoznat klimatické dezinformace
Na šíření klimatických dezinformací reaguje také Evropská komise. Letos představila informační kampaň #ClimateFactsMatter, která má veřejnosti pomoci rozpoznat nejčastější způsoby manipulace a lépe se orientovat v informacích o změně klimatu.
Součástí kampaně jsou vzdělávací materiály, krátká videa, infografiky i praktická příručka, která vysvětluje, jak fungují nejčastější dezinformační narativy a jak si ověřovat tvrzení šířená na internetu.
Podle Evropské komise dnes klimatické dezinformace často nemají podobu přímého tvrzení, že změna klimatu neexistuje. Častější je nepřímé zpochybňování vědeckých poznatků. Může jít například o vystupování falešných odborníků, vytrhávání jednotlivých údajů z kontextu nebo tvrzení, že klimatická opatření jsou zbytečná či škodlivá.
Evropská komise proto doporučuje sledovat původ informací, ověřovat jejich zdroje a věnovat zvýšenou pozornost tvrzením, která se objevují během extrémních meteorologických událostí. Právě v takových obdobích se podle dostupných analýz klimatické dezinformace šíří intenzivněji.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Europe in Context 2025–2027, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz a Update EU, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
