Maďarsko za Orbána výrazně modernizovalo armádu a vybudovalo domácí obranný průmysl. Přezbrojování ale zastínily vazby na oligarchy, podezření z korupce a zhoršené vztahy se spojenci. Nová vláda Pétera Magyara teď musí důvěru v armádu i NATO obnovit.
Zalaegerszeg, Várpalota, Gyula a Kiskunfélegyháza jsou čtyři maďarská města, která se za posledních deset let stala důležitými centry maďarského obranného průmyslu. Orbánova vláda se tehdy rozhodla nahradit sovětskou a ruskou vojenskou techniku a zároveň přilákat do země zahraniční zbrojovky.
Především německému Rheinmetallu a dalším firmám nabídla společné podniky a levnou místní výrobu výměnou za licenční výrobu. Některé transakce ale provázelo podezření z korupce. Vznikl také „národní šampion“ ovládaný jedním z blízkých spolupracovníků bývalého premiéra. Po pádu politického systému, který ho vytvořil, je nyní jeho budoucnost nejistá.
Sbohem, Sašo
Prvním krokem byl program Zrínyi, který vláda oznámila v zimě 2016 a označila ho za největší program rozvoje maďarské armády od pádu komunismu. Program přišel v době širšího evropského přezbrojování po ruské anexi Krymu v roce 2014. Orbánova vláda ale tvrdila, že ji k němu nevedla jen hrozba ze strany Ruska. Poukazovala také na vzestup Islámského státu v Sýrii a Iráku a migrační krizi v Evropě. Toto vysvětlení dobře zapadalo do protiuprchlické rétoriky, která byla v té době pro vládu politicky užitečná.
„Hlavním cílem programu Zrínyi bylo znovu vybavit a vyzbrojit maďarské ozbrojené síly a postupně vyřadit ze služby zbývající technologicky zastaralé systémy sovětské a ruské výroby,“ uvedl Tamás Csiki Varga, analytik bezpečnostní politiky a vedoucí výzkumný pracovník Univerzity veřejné služby.
Maďarsko při tomto procesu samozřejmě muselo vycházet z obranného rámce NATO. „V rámci transatlantické aliance nemusí členské státy rozvíjet každou schopnost samostatně. Cílem je naopak zajistit, aby dokázaly společně bránit své území a jednat společně.“ Program rozvoje maďarské armády proto stanovil dva milníky: vytvoření střední brigády do roku 2023 a vybavení a operační připravenost těžké brigády do roku 2028.
Regionální trend je jasný: už nestačí pouze koupit zbraňový systém a odvézt ho domů. „Vlády se snaží spojovat nákupy se vznikem nějaké formy spolupráce v oblasti obranného průmyslu, výrobních nebo montážních kapacit, pokud možno umístěných přímo v jejich vlastní zemi,“ uvedl Csiki Varga.
„V případě Maďarska padlo v rámci nákupní politiky vědomé rozhodnutí nakupovat evropské výrobky, kdykoli je to možné,“ dodal. Alternativou, kterou zvolily Polsko a pobaltské státy, by bylo úzké bilaterální obranné partnerství se Spojenými státy. „Když stát uzavře takovou dohodu s technologickým partnerem, v podstatě jde o manželství na třicet nebo čtyřicet let.“
Budování firemní sítě
Od roku 2018 doprovázely modernizaci maďarské armády projekty s německými, švédskými, norskými a francouzskými partnery. Nejdůležitějším z nich byl Rheinmetall. Maďarsko německé obranné skupině nabídlo levnou pracovní sílu a státní dotace. Na oplátku získalo technologie, výrobní know-how a přístup k mezinárodním sítím.
„Pokud se dostaneme do bodu, kdy budeme schopni vyrábět na export, Rheinmetall nám poskytne vstupní bránu na mezinárodní trh,“ uvedl Csiki Varga.
Rheinmetall vyvinul pro maďarské ozbrojené síly tank Leopard 2A7HU, z Mnichova dodal 44 kusů. Maďarsko si v roce 2020 objednalo také 218 bojových vozidel pěchoty Lynx KF41. První kusy vznikly v Německu, výroba se však později přesunula do závodu Rheinmetall Hungary v Zalaegerszegu.
„Maďarské ozbrojené síly jsou první armádou, která toto vozidlo zařadila do výzbroje, což ale zároveň znamená, že Lynx zatím nemá žádné bojové zkušenosti,“ uvedl Csiki Varga. „To bude první otázka, kterou položí potenciální kupci: bojoval už někde?“
Dalším významným projektem je továrna Rheinmetall Hungary Munitions ve Várpalotě, otevřena v roce 2024. V Gyule vyrábí Airbus Helicopters Hungary vysoce přesné komponenty pro vrtulníky. Na konci června se Colt CZ Hungary stala plně maďarskou společností poté, co její český mateřský podnik prodal většinový podíl společnosti N7 Defence Holding.
Hlavním stíhacím letounem maďarského letectva je JAS 39 Gripen. Maďarsko v roce 2024 objednalo další čtyři stroje a zvýšilo tak počet letounů ve flotile na 18. Pro protivzdušnou obranu středního dosahu si země vybrala systém NASAMS, který vyvinula norská společnost Kongsberg společně s americkou firmou RTX.
Maďarsko nečerpalo z ukrajinské zkušenosti
Maďarsko však stále potřebuje další výrobní kapacity. „V mnoha případech jde v podstatě o investice na zelené louce,“ uvedl Csiki Varga. Podle něj se do výroby musí smysluplně zapojit také maďarské malé a střední podniky. Obranný průmysl by mohl dosáhnout kapacity potřebné pro ozbrojené síly mezi lety 2028 a 2030.
Moderní válčení se od zahájení programu Zrínyi také změnilo, především kvůli dronům. Maďarsko musí vstřebat zkušenosti z války mezi Ruskem a Ukrajinou a výrazněji investovat do chytrých technologií a dronů. Ty jsou relativně jednoduché na výrobu a mohou sloužit i k civilním účelům.
„Vzhledem k tomu, že maďarsko-ukrajinské vztahy byly, mírně řečeno, obtížné, nedocházelo k žádné smysluplné výměně vojenských zkušeností,“ uvedl Csiki Varga s odkazem na nepřátelský postoj předchozí Orbánovy vlády k prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
V dokumentu z ledna 2026 Csiki Varga ukázal, že od roku 2010 vzrostl maďarský vývoz vojenské techniky dvaapůlkrát, zatímco dovoz se zvýšil pětinásobně. Licenční výroba zároveň zvyšuje dovoz, protože se do něj započítávají zahraniční komponenty, výrobní balíčky, licence a náklady na spolupráci.
Oligarchové na scéně
Přezbrojování za Orbánovy vlády má ještě jeden problém: dříve státní obranný majetek přešel do soukromých rukou a dostal se pod kontrolu podnikatelské skupiny úzce napojené na bývalého premiéra.
Vláda nejprve vložila svůj obranný majetek do společnosti N7 Defence Holding a následně její kontrolu prodala společnosti 4iG Space and Defence Technologies, neboli 4iG SDT. Chtěla tak vytvořit „nezávislý, silný obranný průmysl fungující na tržním principu“. Za 72 miliard forintů (200 milionů eur) získala 4iG většinové podíly v devíti obranných společnostech, včetně závodu na výrobu ručních zbraní v Kiskunfélegyháze, společných podniků s Rheinmetallem, společnosti Aeroplex zajišťující údržbu letadel a rakouského výrobce minometů a munice Hirtenberger.
Společnost 4iG SDT vlastní burzovně obchodovaná firma 4iG Plc, kterou ovládá Gellért Jászai. Ten se za Orbánovy vlády stal patnáctým nejbohatším Maďarem a patřil mezi důvěrníky bývalého premiéra. Přestože se s akciemi 4iG veřejně obchoduje, Jászai prostřednictvím spřízněných private equity fondů kontroluje více než 52,7 % společnosti.
Stát následně do skupiny nasměroval další veřejné peníze. V květnu 2025 získala 4iG prostřednictvím private equity fondů s neprůhlednou vlastnickou strukturou státní podporu ve výši 37 miliard forintů. Ve stejném měsíci si státní společnost vybrala jednoho z Jászaiových správců fondů, aby řídil obranný investiční fond v hodnotě 50 miliard forintů.
Teprve po porážce Fideszu ve volbách vyšlo najevo, že ministerstvo obrany krátce před volbami podepsalo s 4iG devítiletou smlouvu v hodnotě 1,311 bilionu forintů (3,65 miliardy eur), která stát zavazovala až do roku 2035. Nová Magyarova vláda okamžitě zahájila kroky k ukončení těchto smluv.
Zpět do aliance
Po pádu Orbánovy vlády musí nové maďarské vedení zajistit, aby partneři znovu považovali Maďarsko za spolehlivého spojence.
„Prvním krokem je, že Maďarsko nemůže zůstat otevřeným domem pro aktéry, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy aliance.“ Csiki Varga uvedl příklad. „Když loni státy na východním křídle NATO zahájily iniciativu na vytvoření systému protidronové obrany namířeného proti Rusku – takzvané ‚dronové zdi‘ – Maďarsko ani Slovensko nebyly zpočátku pozvány kvůli nedostatku politické důvěry. Nemůžete ale mluvit o dronové zdi, pokud v ní máte obrovskou mezeru.“
Na posledním summitu NATO nově nastupující vláda Pétera Magyara rychle zdůraznila svůj závazek vůči obranné alianci. Nový maďarský ministr obrany Romulusz Ruszin-Szendi na konferenci uvedl, že „dveře musí být před Ruskem zavřené“. Dodal, že Maďarsko dluží Švédsku a Finsku omluvu za průtahy Orbánovy vlády při schvalování jejich vstupu do NATO.
Ekonomická situace Maďarska zatím neumožňuje zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP před koncem tohoto desetiletí. Směr se však nemění. Evropa zůstane hlavním partnerem země a tam, kde to bude možné, by se měla výroba přesunout do Maďarska.
Personální problémy
Magyarova vláda musí také zlepšit podmínky a profesní morálku v ozbrojených silách. Obojí utrpělo během velké „čistky“ za Orbána, ale také kvůli nízkým platům a rozdílům v odměňování.
V roce 2023 propustila vláda významnou část personálu v netransparentním procesu, který zdůvodnila snahou omladit armádu. Ruszin-Szendi, který je mezi vojáky oblíbený díky svému působení ve funkci náčelníka generálního štábu, uvedl, že propuštění vojáci dostanou možnost vrátit se. Zároveň slíbil zlepšení systému vojenské kariéry do začátku příštího roku.
Důvod k rychlému jednání existuje. V době míru jsou maďarské ozbrojené síly schopné plnit své základní úkoly a účastnit se misí NATO. Nemají však dostatečnou personální rezervu. Nejvíce potřebují nové lidi mezi řadovými vojáky, poddůstojníky, řidiči a posádkami obrněných vozidel.
Tento článek byl publikován v rámci projektu Searching for European Balance: The V4 Facing Global Pressures, na kterém spolupracují redakce EUBrief (Slovensko), Focus Europe Poland (Polsko) Magyar Narancs (Maďarsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu Visegrad.info. Více informací najdete zde.
