Evropská komise zvažuje zmírnění návrhu nové unijní daně pro velké podniky (CORE), která má být jedním z nových vlastních zdrojů do příštího sedmiletého rozpočtu EU pro roky 2028-2034. Podle serveru Politico chce omezit počet firem, na které by se odvod vztahoval, aby zvýšila šanci na získání podpory členských států.
CORE je jedním z pěti nových vlastních zdrojů, které Komise představila loni jako součást financování příštího víceletého rozpočtu EU. Cílem je zajistit dodatečné příjmy na obranu, konkurenceschopnost i splácení společného dluhu vzniklého během pandemie, aniž by se musely výrazně zvyšovat příspěvky členských států.
Navržený mechanismus počítá s dodatečným odvodem ve výši 0,1 % pro společnosti působící v EU s čistým obratem přesahujícím 100 milionů eur. Komise předpokládá, že tato daň by vygenerovala 6,8 miliardy eur ročně.
Návrh ohrožuje konkurenceschopnost, zní kritika
Jak ale dříve upozornil server Euractiv, proti této dani jsou téměř všechny členské země s tím, že jde proti snaze posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Výhrady zaznívají také od podnikatelských svazů a Evropské lidové strany.
Český Svaz průmyslu a dopravy už loni varoval, že nový odvod by zvýšil daňovou zátěž evropských podniků, a kritizuje také skutečnost, že návrh vychází z obratu, nikoli ze zisku firem, což podle ní vede k nespravedlivému zatížení podniků s rozdílnou ziskovostí.
Komise proto podle serveru Politico nyní zvažuje například výjimku pro méně ziskové podniky nebo zvýšení prahu obratu, od kterého by se daň platila. To by z působnosti návrhu vyřadilo část menších a středních podniků.
Současně řeší i právní otázky spojené se zdaněním zahraničních firem působících na evropském trhu, které by mohlo být v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu.
Kritici ale upozorňují, že podobné úpravy pravděpodobně neodstraní hlavní výhrady členských států.
Posun se čeká na podzim
Diskuse o nových vlastních zdrojích se odehrává paralelně s vyjednáváním o celkovém rozpočtu EU. Irské předsednictví Rady EU chce ještě před říjnovým summitem předložit nový kompromisní balík možných evropských daní. Zatím se na nich totiž evropští lídři neshodnou.
Vedle CORE jsou na stole například příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR) a daně z elektronického odpadu (e-waste). Evropský parlament navíc prosazuje i nové odvody z digitálních služeb, online hazardu nebo kryptoměn.
Česko zůstává k novým daním skeptické
Česká republika patří mezi státy, které jsou vůči novým celoevropským daním dlouhodobě rezervované. Praha sice podporuje zachování silného rozpočtu pro kohezní politiku a zemědělství, zároveň ale opakovaně upozorňuje, že financování EU by nemělo vést ke vzniku nových evropských daňových nástrojů.
Premiér Andrej Babiš dříve nové zdroje odmítal s tím, že by podpořil pouze cla na dovoz z Číny. Po červnovém summitu ale svůj postoj zmírnil. „Komise chce nové zdroje. To znamená, že chce nové daně, chce zdaňovat, a to se nám nelíbí. Ale mně je ve finále jedno, odkud přijdou ty peníze, já chci peníze pro Českou republiku,“ řekl tehdy.
Pro Českou republiku zůstává hlavní prioritou zachování co nejvyšších prostředků na kohezi a dopravní infrastrukturu. Babiš proto avizoval, že rozhodující střet o podobu rozpočtu i nových vlastních zdrojů očekává až během podzimních jednání, kdy se budou hledat kompromisy mezi čistými plátci, příjemci evropských fondů i zastánci nových unijních příjmů.
Předseda Evropské rady Antónia Costa opakovaně zmínil, že dohody o příštím rozpočtu je potřeba dosáhnout do konce letošního roku. Několik členských zemí, včetně Francie, Itálie a Polska, totiž čekají v roce 2027 volby, které by mohly rozpočtové diskuse ohrozit.